V neděli 20. února ráno Buckinghamský palác informoval, že královna měla v ranních hodinách pozitivní test na covid-19. „Její Veličenstvo má dle vyjádření jen mírné příznaky podobné nachlazení. Očekává se, že bude v následujícím týdnu pokračovat v lehkých aktivitách ve Windsorském paláci. Bude jí poskytována lékařská péče a bude se řídit všemi pokyny,“ uvádí se v prohlášení z Buckinghamského paláce.
Je to roztomilá scéna. „Já jsem tady!“ volá veselým hláskem drobná dáma s hůlkou směrem k dvěma hostům, kteří přicházejí do jejího salonu. Je to panovnice a právě přijímá dva své důstojníky.
Královna Alžběta II. za dva měsíce oslaví 96. narozeniny. A jak vidno, stále je v obdivuhodné kondici. I když si to sama nemyslí – dvěma důstojníkům si ve zveřejněném rozhovoru v jednu chvíli postěžuje, že se nemůže příliš hýbat a cítí se prý „ztuhle“. Přesto se vládkyně stále drží zpříma na nohou, při chůzi si pomáhá jen lehkou hůlkou, a při rozhovoru s oběma muži o dvě generace mladšími živě vtipkuje.
V posledních měsících se šíří zvěsti o horšícím se zdraví panovnice, která si letos v únoru připomněla sedmdesát let svého panování.
Na konci loňského roku byla Alžběta II. dokonce krátce hospitalizována, o čemž Buckinghamský palác informoval se zpožděním. Lékaři však panovnici naordinovali především více odpočinku – v několika listopadových a prosincových týdnech absolvovala pětadevadesátiletá královna na dvě desítky oficiálních akcí. To by unavilo i člověka o polovinu mladšího.
V minulém týdnu se o zdraví královny mluvilo znovu – její nejstarší syn princ Charles totiž podruhé onemocněl koronavirem – a dva dny před pozitivním testem byl u královny na návštěvě.
Až do chvíli, kdy měla pozitivní test, ovšem Alžběta II. byla v pořádku a pracovala, jak byla zvyklá. Před pár dny přijala ve Windsoru zástupce několika dobročinných organizací, kterých je patronkou, aby jí poblahopřáli k jubileu. Mezi pozvanými byla dokonce kuchařka, která v roce 1953 připravovala menu na královninu korunovaci.
Na dalším setkání před několika dny byla královně zase prezentována přání, která jí k jubileu zaslaly děti. Na dojemných záběrech si panovnice prohlíží dětské obrázky a přání a v jednu chvíli ji vyruší jeden z jejích psů. „Já vím, co bys chtěl,“ zasměje se Alžběta II. na psa, který svou paní láká na procházku.
Přesto mají stížnosti královny na její potíže s chůzí samozřejmě reálný základ. Královna je zvyklá na svou celoživotní špičkovou fyzickou kondici. Proto je se svým současným stavem – byť zcela pochopitelným vzhledem k jejímu věku – nespokojená.
Je zvyklá na zcela jiný stav. Málokdo si to uvědomuje, ale panovnice v mládí prošla vojenským výcvikem (za druhé světové války sloužila v armádě jako automechanička), je vynikající jezdkyní, celý život je také zvyklá chodit na dlouhé, skutečně mnoha- a mnohakilometrové procházky v ostrém tempu. I proto ostatně dokázala během sedmdesáti let vlády dobře zvládat ty stovky a tisíce pracovních cest, včetně mnoha dlouhých zámořských turné.
V koňském sedle vydržela královna až do středního věku dlouhé hodiny i při slavnostních přehlídkách. Nemluvě o soukromých vyjížďkách: žena, která v mládí nejraději jezdila tryskem v dešti, se koňskému hřbetu nevyhýbala ani o desítky let později. Ještě ve svých bezmála šedesáti letech dlouhým svižným klusem zcela vyvedla z míry tehdejšího nového amerického prezidenta Ronalda Reagana.
A koneckonců, své dobré zdravotní kondici vděčí Alžběta II. i za to, že bez problémů v průběhu sedmnácti let zvládla hned čtyři těhotenství a porody – a mateřství při plném pracovním nasazení.
Do sedla se navíc ráda vrací. Ostatně ještě loni byla k vidění v sedle svého pony, pravidelnými vyjížďkami ve věku vysoko po devadesátce ohromuje i své vlastní příbuzné.
Není divu, že je panovnice ze své současné únavy a horší pohyblivosti rozmrzelá. Ač pro nás všechny je její kondice, energie i schopnost nadále plně pracovat dva měsíce přes šestadevadesátými narozeninami jako z jiného světa.
Bůh ochraňuj královnu!
