Patří k vlivným globálním intelektuálům a jeho knihy jsou mezinárodními bestsellery, vykupují je ostatně i Češi. Yuval Noah Harari se proslavil hlavně dílem Sapiens, které strhujícím způsobem popisuje, proč si člověk podmanil planetu – jenže teď varuje před opačným scénářem. „Pokud Putin uspěje, změní se všechno a my se vrátíme do džungle,“ říká.
Izraelský historik v posledních dnech mluví pro BBC, píše eseje pro The Economist, má vstupy v indické televizi, dává hodinová interview pro TED. Mezi tezemi, které opakuje, je zásadní jedna a má mnoho společného právě s jeho knihou Sapiens, zaměřenou na dějiny člověka.
„Válka je jen možnost, nikoli nevyhnutelná věc. Nevychází z lidské přirozenosti. Pokud to budeme tvrdit, vlastně omlouváme zločince, že to není jeho chyba. Že nejde o Putinovu válku, ale o součást naší povahy. To je neakceptovatelné,“ burcuje Harari. „Lidé prokázali, že jsou schopní mnohem lepších věcí. Toto přece není přírodní katastrofa, nýbrž následek rozhodnutí jediného člověka.“
I jeden člověk ale dokáže pohnout dějinami. Odpudivý ruský tah vrátil do Evropy dobyvačnou válku.
„A teď jde o to, jestli pořád můžete přepisovat mapu světa za pomoci agrese. Ano, i poslední desetiletí tu byly války, ale pořád šlo o nejmírumilovnější období dějin a stalo se neakceptovatelným vzít si něčí zemi jen silou. Pokud se to stane normou a Putin uspěje, vstupujeme do nové temné éry,“ varuje Harari.
Harari je mimořádně veřejně činný od osudového data 24. února 2022 a jeho slova bohužel při pohledu na světové trhy začínají působit jako rychle se naplňující černé proroctví.
„Světem se začnou šířit šokové vlny. I pokud žijete v Austrálii nebo v Brazílii, tak je pocítíte,“ varuje Harari, neboť podstata všeho podle něj spočívá ve státních rozpočtech. Chápe, proč se například Německo přes noc rozhodlo zdvojnásobit své výdaje na obranu, upozorňuje ale na následky.
„Další země se dívají a budou se cítit ohroženy a své náklady zvyšovat také. Váš soused je zdvojnásobí, vy také. Pak je ztrojnásobí – a vy budete zase držet krok. Každý si řekne: Válka je přirozená věc, musíme se připravit,“ předvídá. „Peníze půjdou na tanky a rakety, nikoli na zdravotnictví, vzdělávání, na boj s klimatickou změnou. Pokud zvítězí agrese a ruský přístup, dotkne se to každého člověka na planetě.“
Harariho jiným oceňovaným dílem je kniha Homo Deus, která se nedívá nazpět, nýbrž do budoucnosti. V souladu s tím upozorňuje, že ruský útok teď může zásadně ovlivnit i další podstatnou hrozbu, která není podnětem ze science-fiction, nýbrž realitou.
„Jsme uprostřed závodu nových technologických zbraní a potřebujeme celosvětovou dohodu, jak v tomto směru omezit umělou inteligenci,“ tvrdí. „Jak to ale chceme udělat, když je válka? Jak se na něčem dohodnout? I to jsou další konsekvence. Proto je tohle celé mnohem větší záležitost než obyčejný regionální konflikt.“
Harari souhlasí s charakteristikou Ruska jako obrovské benzinové pumpy – kromě ropy a plynu podle něj nic zásadního neprodukuje. „Ale je to benzinka s jadernými zbraněmi,“ upozorňuje.
„Čingischán nebo třeba mughalská říše dokázali zabít miliony lidí, ale ne zničit celé lidstvo. S technologiemi 21. století se to mění. Pokud je válka opravdu součástí lidské povahy, jsme ztraceni. Jestliže nenajdeme způsob, jak ukončit válku, ukončí války nás. Nepřežijeme tohle století.“
Podle Harariho je v
první řadě nutné maximálně podporovat Ukrajince a výhledově v
narážce na americký jaderný program vyzývá k projektu Green
Manhattan, tedy k výrazné akceleraci snahy o nezávislost na
fosilních palivech.
„Pokud bude ropa stát dvacet dolarů za barel, Putinův režim skončí,“ říká. „Už se to děje, ale je potřeba všechno zrychlit, získat lepší zdroje energie a vybudovat lepší infrastrukturu. To je nejlepší cesta.“
Přesto v těžkých časech nachází alespoň některé důvody k mírnému optimismu. První spočívá v tom, co předvedla Ukrajina, jak statečně zatím odolává převaze i barbarským útokům na civilisty.
„Jedinou neznámou celého případu bylo právě to, jak zareagují Ukrajinci. Možnost, že se splní Putinovy fantazie, oni se vzdají a Zelenskyj uteče ze země, vždycky teoreticky existovala. Ale teď už víme, že to byly jen fantazie.“
Dále by podle něj Západ mohl využít příležitosti a konečně ukončit kulturní války, které ho zbytečně oslabují a oddalují od sebe jednotlivé skupiny společnosti, které přitom spojuje demokracie a touha po svobodě.
„Za mě jsou
kulturní války velkými chybami,“ hodnotí. „Vždyť teď u
Ukrajinců například vidíme, že liberalismus a nacionalismus
nejdou nutně proti sobě. Chtějí ochránit svoji demokracii, své
liberální hodnoty, jenže lidé si často pletou nacionalismus s
nenávistí vůči cizincům a minoritám. Pravý nacionalismus však
nestojí na nenávisti, nýbrž na lásce ke svým blízkým a
nutnosti se o ně umět postarat.“
Klíčové tedy podle něj je nespadnout do džungle, do primitivního světa úsvitu dějin, kde vítězí vždy ten silnější, případně zákeřnější. Což je paradigma, které se Putin aktuálně snaží planetě vnutit.
„Dlouhé období míru v Evropě přece nebylo žádnou hipísáckou fantazií, ale realitou. Bohužel vládne nerovnováha v tom, že potřebujete spoustu moudrých lidí k tomu, abyste zajistili mír, ale stačí jeden zlosyn k tomu, aby začala válka. Tohle je zlomový bod dějin. Pevně doufám, že můžeme tuto válku ukončit a zastavit tím sestup do pekla.“
Harari například věří, že se v celé krizi bude více angažovat Čína – podle něj by rozpadem řádu i ona hodně ztratila, a naopak v případě zajištění míru by toho mnoho získala, včetně vděčnosti globální komunity: „Nevím, jestli to udělají. Ale doufám v to.“
A především si udržuje víru v to, že lidstvo není odsouzeno k opakujícímu se řetězci ozbrojených konfliktů. Ostatně žádný jiný scénář podle něj neskončí pro lidské pokolení šťastným koncem. Protože se současnými vojenskými možnosti by to pro něj byla konečná.
