Řekl to prý už před mnoha lety. „Hlavně žádný humbuk. Až přijde můj čas, nalož mě prostě na Land Rover a odvez mě do Windsoru,“ sdělil prý princ Philip, vévoda z Edinburghu, svojí choti, Jejímu Veličenstvu královně Alžbětě II., když spolu debatovali o podobě jeho posledního rozloučení. Humbuk a rozruch kolem své osoby neměl nikdy rád.
Jistě to řekl napůl v žertu, ale tento bonmot později zopakoval i veřejně, jak dokládají pamětníci.
Dnes, v sobotu 17. dubna 2021, královna svému manželovi jeho přání splnila. Rakev jejího muže, muže, kterého si zamilovala, když jí bylo třináct let, a žila s ním až do svých bezmála pětadevadesáti, které mimochodem oslaví za čtyři dny, nenechala vyzvednout na lafetu, jak to u tradičních ceremoniálních pohřbů tohoto typu v královských kruzích bývá – a jak by se možná u muže, jenž byl celý život vojákem, ostatně i veteránem druhé světové války, očekávalo.
Prince Philipa, milovníka rychlých aut, vášnivého sportovce, tělem i duší vojáka, muže nesmírně vzdělaného, empatického, srdečného, živelného, milovaného i milujícího, skutečně odvezl na místo jeho posledního odpočinku v kapli sv. Jiří ve Windsoru jeho Land Rover. Vůz, který princi patřil a který také princ Philip před lety navrhl, stejně jako spoustu dalších vozů, které využíval.
Na jeho posledním rozloučení dnes ostatně byla celá řada věcí a malých symbolů, které měl rád – mnohých si televizní kamery a komentátoři možná ani nevšimli. Byly samozřejmě vidět desítky jeho řádů a vyznamenání (a byl to pouhý zlomek z těch, které princ Philip během svého života obdržel). Byla vidět jeho námořnická čepice i šavle, součást jeho slavnostní uniformy, které nyní zdobily rakev, zabalenou v princově standartě.
Ale byla tu třeba i ta nenápadná bryčka s párem černých ponyů, s nimiž princ Philip rád trávil čas a ještě před nedávnem je, na svůj věk mimořádně fyzicky aktivní, pravidelně a nadšeně využíval – princovo spřežení, s ním na kozlíku, bylo často k vidění ve windsorském parku. Dnes odpoledne stála tato bryčka před kaplí – a svého zemřelého majitele na kozlíku připomínala čapka, rukavice, bičík a deka, jíž se rád přikrýval. I koně vzdali svému vévodovi hold.
Takový princ Philip byl. Byl to muž nesmírně vzdělaný, milující knihy, muž, který měl v soukromé knihovně přes jedenáct tisíc svazků, muž, který podporoval vzdělávání mladých lidí prostřednictvím Ceny vévody z Edinburghu, kterou založil. Ale byl to také muž inovací, nové doby, muž, který by se za dva měsíce dožil stovky, a přitom nesmírně moderně smýšlející, až do svých posledních chvil. Takový byl celý život.
Byl to on, kdo v padesátých letech poprvé nechal do všech paláců využívaných královnou zavést telefon; přišlo mu bizarní, aby si s manželkou a dětmi i ve druhé polovině dvacátého století posílali lístečky na stříbrných podnosech prostřednictvím služebnictva. V devadesátých letech to byl zase on, kdo z nejstarší generace jako první začal v Buckinghamském paláci využívat notebook a trval na vlastním internetovém připojení.
A byl to znovu on, kdo si – spolu s královnou – zvykl v posledním pandemickém roce hovořit se svými vnoučaty i pravnoučaty prostřednictvím Skypu, Zoomu a dalších platforem. I když, jak nedávno zavzpomínal princ Harry, „meeting“ vždy princ Philip opouštěl tak, že notebook prostě zavřel.
Nad tím, jak se britská královská rodina postupně modernizovala, ostatně před časem ve Forbesu zavzpomínal i Jeho Excelence Nick Archer, velvyslanec Spojeného království a Severního Irska v České republice:
„Veškeré svoje aktivity přesunuli online. Řadu z nich jsem osobně sledoval. Byl jsem překvapen tím množstvím Zoom callů a virtuálních setkání, mítinků přes nejrůznější digitální platformy. Myslím, že si díky tomu mnoho lidí mohlo udělat přesný obrázek, co všechno dnešní pracující členové britské královské rodiny obsáhnou,“ řekl mi tehdy během rozhovoru Nick Archer, který v devadesátých letech sloužil coby tajemník Jeho královské výsosti Charlese, prince z Walesu.
Pan Archer tehdy v rozhovoru pro Forbes znovu připomněl, jak velký přerod v tomto směru britská královská rodina v posledních desetiletích udělala, a přidal i několik osobních postřehů.
„Když jsem sledoval, co všechno dělal během lockdownu princ Charles prostřednictvím Zoomu, byl jsem ohromen. Pochopte, když jsem odcházel z paláce já, ještě jsme neměli ani e-mail. To byl rok 2000. Tehdy jsme debatovali o tom, zda vůbec potřebujeme elektronickou poštu! A dneska vidíte všechny členy královské rodiny, jak jsou na všech digitálních platformách. Zoom, videozprávy, Twitter, Instagram, které si mnozí členové rodiny ovládají sami,“ připomíná Nick Archer.
V sobotu odpoledne velvyslanec Nick Archer v České televizi komentoval o poznání smutnější událost – právě pohřeb prince Philipa, vévody z Edinburghu. A všiml si mimo jiné toho, čeho si všiml celý svět – jak smutně působila poloprázdná kaple sv. Jiří, v níž se pohřbu mohlo účastnit jen předepsaných třicet nejbližších členů rodiny.
Byl to pohřeb, na který hleděl celý svět, ale byl to také pohřeb intimní, rodinný, pohřeb v nejbližším kruhu, tak, jak si jej princ Philip přál.
A královna, žena jeho života, která teď seděla v přední části kaple poněkud osaměle, avšak důstojně a statečně, a která se ještě včera prostřednictvím oficiálních sociálních sítí s manželem rozloučila sdílením oblíbené soukromé společné fotografie, pořízené před lety na dovolené v Balmoralu, mu jeho přání splnila. Úcta, tolerance, vzájemný respekt a celoživotní láska. To nejlépe charakterizuje soužití tohoto mimořádného manželského páru.
Bůh ochraňuj královnu. A jejímu princi dopřej lehké spočinutí.