Byli spolu celý život. Zamilovala se do něj, když jí bylo třináct. Jí bude za deset dní 95 let, on měl letos v červnu oslavit své sté narozeniny.
Dnes, 9. dubna 2021, však muselo Její Veličenstvo královna Alžběta II. vydat tu nejsmutnější zprávu.
Na tomhle světě možná nebylo větší lásky. A ve světle všech královských povinností, politiky, mezinárodní diplomacie a nekonečného dvorského protokolu rozhodně není lásky trvalejší.
Bylo to 20. listopadu 1947 přesně v 10.30 ráno, když krásná jednadvacetiletá britská korunní princezna Alžběta vstoupila ve Westminsterském opatství v šatech od Normana Hartnella do manželství se šestadvacetiletým Philipem, tehdy princem řeckým a dánským.
Zamilovala se do něj na jedné rodinné společenské akci jako třináctiletá, o 73 let později spolu seděli na pohovce v oblíbeném Oak Room doma ve Windsoru a společně si prohlíželi přáníčko s velkou barevnou číslicí 73, které jim k výročí svatby vyrobila jejich pravnoučata George, Charlotte a Louis, děti vévody a vévodkyně z Cambridge.
Bylo to loni v listopadu, po mimořádně náročných měsících, kdy znovu dokázal, čím byl pro královnu především: oporou, nekonečně silným pilířem, ochráncem, pravým princem.
Celý
život měla štěstí. Celý život měla královna po boku
osobu nejbližší, nejspolehlivější a nejvěrnější. Svého
manžela. Ano, pověst prince Philipa byla vždy všelijaká
a rozhodně za to nemůže eufemisticky řečeno poněkud
bulvární vykreslení jeho postavy v seriálu The Crown.
O princových výbuších hněvu, skandálních průpovídkách a rádoby bonmotech troušených na státních návštěvách po všech kontinentech, nebo třeba o jeho výstřelcích za volantem se samozřejmě desetiletí vyprávěly úplné legendy. Byl to rebel.
S divokým řízením vozu ostatně přestal teprve před dvěma lety. Posledním varováním byla nehoda z předloňského ledna, kdy princ téměř v 98 letech, nepřipoutaný, položil v nepřehledné zatáčce svůj Land Rover na bok (byl prý „oslněn sluncem“).
Sám vyvázl jen s lehkým šokem, ale při nehodě se bohužel zranila nevinná žena, která v protijedoucím voze vezla malé dítě. Princ prohlásil, že činu hluboce lituje, a s řízením na veřejných komunikacích konečně přestal.
Na tomhle světě možná nebylo větší lásky | Foto Getty
Přes to všechno byl ale princ Philip se svými 183 centimetry a téměř stovkou na krku pro Alžbětu II. pořád především spolehlivým opěrným sloupem, štítem, který královnu chrání, opatruje, povzbuzuje a brání.
A nejen královnu. Tomuto muži vždy záleželo na celé rodině. Rodině, které kdysi odevzdal vše a plně se dal do jejích služeb. Do služeb koruny, panovnice, své královny.
Kdysi ho Alžbětě schválil sám její otec Jiří VI., po jehož předčasné smrti musela mladá korunní princezna ne zcela připravená převzít břímě koruny největšího impéria světa. Jiří VI. věděl, co dělá, když Alžbětě schválil právě Philipa.
Věděl, že pokud nějaký muž na světě dokáže ustát obrovskou míru odpovědnosti a zároveň i nesnadnou pozici muže, který vždy chodí až „dva metry za svou ženou“, je to tento princ řecký a dánský.
Tušení moudrého Alžbětina otce se potvrdilo. Z prince se stal vévoda z Edinburghu, milující manžel a nadšený, aktivní otec jejich čtyř dětí. Též muž, jenž monarchii neúnavně modernizoval, stejně jako modernizoval prostředí, v němž jeho mladá rodina vyrůstá.
Byl to on, kdo královnu emancipoval, jakkoli se to z dnešního pohledu těžko chápe. On, její manžel, dodával královně odvahy a kuráže. A nechránil celá desetiletí jen svou ženu.
Královna to ostatně v jednom výjimečném projevu řekla krásně i sama: „Byl celá ta léta zdrojem mé síly, mou oporou,“ prohlásila panovnice na oslavě jejich zlaté svatby v roce 1997. „Já, celá jeho rodina a tato i řada dalších zemí mu dlužíme víc, než by kdykoli připustil – a víc, než bychom si uvědomovali.“
V památných dnech po tragické smrti princezny Diany doslova ječel do telefonu na mediální poradce tehdejšího premiéra Tonyho Blaira, kteří královskou rodinu přesvědčovali, že oba nezletilí synové princezny mají rozhodně kráčet v průvodu za její rakví.
S tím jejich dědeček Philip rezolutně nesouhlasil: ve snaze mladé prince ochránit před citovým otřesem i publicitou padla v oné emotivní telekonferenci i řada velmi peprných výrazů.
Tento princův výlev je zaznamenán, potvrdili ho královští poradci i lidé z Blairova okolí. Princové William a Harry přesto nakonec, ve věku 15 a 12 let, za rakví skutečně šli. Poté, co jim princ Philip, vévoda z Edinburghu, slíbil, že za rakví Diany půjde s nimi. A také s nimi šel.
Před časem pak vévoda z Edinburghu nervy na uzdě neudržel znovu. Poté co zjistil, že Harry s Meghan svůj odchod ze světel královských reflektorů oznámili na Instagramu, následoval údajně další výbuch hněvu. Není divu.
Princ Harry je Philipův nejmilejší vnuk. A v posledním roce byl princ Philip tím, kdo nejvíce zasahoval do řešení příběhu takzvaného megxitu – jako smírčí soudce. Peacemaker.
Dědeček nasměroval mladého prince k pravidlům a řádu | Foto Getty
Nikdo totiž neznal prince Harryho lépe než jeho dědeček. Byl to princ Philip, kdo mladého prince po osiření a následném propadu démonům a depresím nasměroval k pravidlům a řádu, který Harrymu nabízela armáda, vojenský dril a disciplína.
Philip Harrymu věnoval ohromné množství času, využil veškeré své otcovské zkušenosti, osobní kouzlo i životní nadhled, aby Harryho v jeho nelehkém životním období rané dospělosti podržel.
Povedlo se mu mladého prince zachránit a najít pro něj cestu, v níž se Harry dokázal výtečně angažovat a prosadit – ať už v boji, nebo třeba péči o válečné veterány, raněné a zmrzačené, pro něž Harry s Philipem vymysleli své Invictus Games.
Harry sám sdělil později médiím, že ho tehdy zachránili vojáci, armáda a děda Philip, sám tělem i duší voják. Princ Philip byl na Harryho vždy nesmírně hrdý. Viděl se v něm. Nikdo nikdy taky nebyl Philipovi podobnější – ostatně ani fyzicky. Ti dva k sobě desítky let měli nesmírně blízko.
I proto princ Philip na Harryho v roce 2017, kdy sám armádu konečně opustil, převelel většinu svých vojenských povinností, které vykonával bezmála osmdesát let. A těch všech se později Harry jedním instagramovým postem vzdal.
Vyhrocené emoce později opadly. A byl to údajně znovu Philip, kdo dopřál Alžbětě II. klid a čas na přemýšlení i odvahu k jejímu moudrému a citlivému, zároveň ovšem i velmi státnickému rozhodnutí: učinit rozluku Harryho a Meghan od povinností královské rodiny a tím i celé monarchie komplexnější a snad i radikálnější, než vévoda a vévodkyně ze Sussexu předpokládali.
Princ Philip byl a je Harryho novými postoji dotčen – ale lidsky mu znovu projevil i pochopení. A tak to s princem bylo vždy, jakákoli byla jeho pověst.
Alžběta II. je velká dáma, moudrá panovnice, zkušená žena, empatická matka a babička. Ale je to i žena, která si v raném mládí dokázala vybrat nejlepšího muže, jakého si vybrat mohla.
Být přes sedmdesát let oporou nejznámější panovnici současného světa, být milujícím manželem, otcem, dědečkem, pradědečkem, mít na krku stovku a zůstat při tom všem takový frajer… To nedokáže každý. To totiž nedokáže skoro nikdo.
Bůh ochraňuj královnu – a jejímu princi nechť dopřeje klidné spočinutí.
