Na východních svazích masivu Stolové hory v Kapském městě se rozkládají nejstarší vinice jižní hemisféry. Majitelem jedné z nich je český miliardář Zdeněk Bakala.
U vjezdu nám po krátkém čekání otevírají bránu. Ocitneme se mezi řadami letorostů a bujnou vegetací stromů kolem příjezdové cesty vinařství Klein Constantia. Samotná usedlost a hospodářské budovy panství zatím zůstávají skryty. Když ale zvednete pohled, zelený porost vinné révy stoupá až na úpatí Constantiabergu.
Tři chlapíci jsou zvědaví na novináře z Evropy, navíc ze stejné země, odkud pochází majitel vinice. Francouz Pascal Asin, čerstvý šéf Vinařství Klein Constantia, který dřív na africkém kontinentu vybudoval zastoupení koňaku Hennessy. Craig Harris zodpovědný za operativu a v tričku a kraťasech teprve devětatřicetiletý vinařský mistr Matthew Day, možná nejdůležitější postava v Klein Constantia.
„Když na vinici přišli v roce 2011 noví akcionáři, hlavní vinařský mistr Adam Mason se kvůli nejistotě rozhodl odejít dělat víno do Stellenbosche. Já jsem v Klein Constantia pracoval už čtyři roky a Zdeněk Bakala mi řekl: víme, že jsi hodně mladý, ale dáme ti možnost se ukázat. Zkusíš to rok,“ vypráví Day, který se tím v šestadvaceti letech stal nejmladším vinařským mistrem celé kapské oblasti.
Předtím vystudoval enologii na univerzitě ve Stellenboschi a stačil nasbírat zkušenosti z vinic v Bordeaux, Austrálii a kalifornském Napa Valley. „Teď je tu ročník 2022 a pořád jsem tady,“ usmívá se Day, který později sesbíral řadu ocenění a dnes patří k mezinárodní vinařské špičce.
Matthew Day
Vinařský mistr Matthew Day
Na všechno ovšem nebyl sám. Společně s Klein Constantia převzal pětadvacátý nejbohatší Čech od rodiny Jooste ještě malou vinici Anwilka vzdálenou asi čtyřicet kilometrů východně od Kapského města, kde se vyrábí především červené víno. „Na ní působili Bruno Prats a Hubert de Boüard, legendární francouzští vinařští mistři, od nichž jsem se hodně naučil,“ říká Day.
Tito vinaři jsou dnes společně s bývalým šéfem NWR Charlesem Harmanem a bývalým šéfem vinařství Hansem Astromem minoritní akcionáři vinařství Klein Constantia, v němž Zdeněk Bakala vlastní osmdesátiprocentní podíl.
Šťastná náhoda
To už však nasedáme do Craigova Jeepu, který nás s Mattem veze na nejvyšší místo vinice Klein Constantia. Východní a jižní svahy začínají ve výšce asi sedmdesáti metrů nad mořem a táhnou se až do výšky 343 metrů, nad nimiž není nic než žulové a pískovcové vrcholky masivu Stolové hory.
Z těchto vrcholů se ve čtvercích vinic rozprostírají další usedlosti v údolí Constantia. Za nimi je jen modrá linie zálivu False Bay, vzdálená pouhých sedm kilometrů.
Díky nadmořské výšce a vlivu moře je tato oblast jednou z nejlepších a nejchladnějších pěstitelských oblastí na Kapském poloostrově. Je to také jedna z nejvlhčích oblastí s tolik potřebným průměrným ročním úhrnem srážek kolem tisíce milimetrů.
Sjíždíme trochu níž, kde vedle malé vodní přehrady stojí moderní prosklená stavba s velkou terasou, odkud jsou ve slunném jarním dni nádherné výhledy. Právě tady začala nová kapitola, která pozvedla více než třísetletou historii panství na další úroveň.
Zdeněk Bakala se svým byznysovým partnerem a členem londýnského vedení banky J. P. Morgan Charlesem Harmanem byli na jedné ze svých pravidelných cest do Kapského města. Psal se březen 2011 a oba nadšení cyklisté se účastnili slavného Cape Argus Cycle Tour. Vraceli se ze sousedního Buitenverwachtingu, když se rozhodli zastavit a ochutnat vína v Klein Constantia.
„Našli jsme tuto magickou, ale naprosto podinvestovanou farmu,“ vzpomíná Bakala. Setkání v degustační místnosti s tehdejším majitelem Klein Constantie Lowellem Joostem pak vyústilo ve vyjížďku k přehradě.
„Stáli jsme tam s Charlesem a dívali se do údolí, Lowell Jooste stál po našem boku, když se otočil a řekl: Víte, já to tady musím prodat. Charles i já jsme znali historii statku a viděli jsme zcela jasně jeho potenciál. Instinktivně jsme oba cítili, že je to příliš dobrá příležitost, než abychom ji propásli. Naše okamžitá odpověď Lowellovi tedy zněla: V tom případě to musíme koupit.“
Finančníci samozřejmě nebyli první ani zdaleka jediní, kdo se o vinařství zajímal. Ale Jooste k nim pojal důvěru, že vinařství budou dál rozvíjet.
„Pomohlo nám, že jsme to oba mysleli s vínem vážně a že naše rodiny Jižní Afriku dobře znaly. S manželkou Charlotte jsme Constantii navštěvovali a kupovali Vin de Constance na panství už dvacet let. U Zdeňka a jeho rodiny to bylo úplně stejné,“ vyprávěl později Harman.
Bakala a Harman společně působili v těžební firmě NWR, která ovládla ostravské doly OKD a těsně před světovou finanční krizí z let 2008/2009 se jim podařilo prodat významný podíl investorům na burze. Z OKD, která skončila v roce 2016 likvidací a musel ji převzít stát, pochází největší část Bakalova majetku. Za miliardy korun prodal například hornické byty v Ostravě.
Bakalova éra
Dohoda o koupi vinice zahrnovala 82 hektarů osázených vinic ikonickou značku vína Vin de Constance a krásnou historickou usedlost, vzdálenou pouhých dvacet minut jízdy od centra Kapského Města. V posledních letech Joostovy éry se však kvůli nedostatku financí pro údržbu velké části statku neudělalo mnoho. Výsledkem byl dlouhý seznam nezbytných investic.
„Nejdřív jsme zainvestovali dobrých čtyřicet milionů randů do samotných vinic. Pak asi osmdesát milionů randů do sklepa a dalších dvacet milionů do degustační místnosti a restaurace. Dohromady skoro 150 milionů randů (v dnešních cenách asi 200 milionů korun, pozn. red.),“ vyjmenovává Matt Day.
Podobnou částku pak Bakala investoval do pečlivé rekonstrukce původní usedlosti vinařství, která zažila největší rozkvět ve dvacátých letech minulého století. V té době vlastnila farmu dcera amerického miliardáře Clara Hussey, žijící zde s manželem Abrahamem Lochnerem.
Byla to doba „bujarých dvacátých let“, na rozlehlém trávníku před domem se pořádaly party pro stovky lidí, kteří měli k dispozici kromě občerstvení třeba i bazén. Bakala se společenským životem před sty lety a po nákupu vinice inspiroval a uspořádal velkou oslavu pro místní z Constantie, kterou si vinaři z ostatních usedlostí dodnes pamatují.
V oblasti Constantie se víno pěstuje přes 300 let. První révu zde zasadili už tři roky po vylodění Jana van Riebeecka na Kapském poloostrově v roce 1652, kdy nizozemská Východoindická společnost zřídila základnu na doplňování zásob po cestě do Indie.
Víno z vinic, kde se měnili majitelé a pozemky se různě dělily, pak zažilo největší slávu na přelomu 18. a 19. století, kdy především dezertní Vin de Constance patřilo k oblíbeným nápojům pruského císaře Fridricha Velikého, Ludvíka XVI. nebo Marie Antoinetty.
V jedné z básní Květů zla ho obdivně zmiňuje i Charles Baudelaire a mezi příznivce patřila také anglická spisovatelka Jane Austenová. Asi nejznámějším konzumentem Vin de Constance byl však Napoleon Bonaparte.
Do slavné historie se v moderní éře jako poslední majitel vinařství Klein Constantia zapsal i Bakala, pro něhož je vinice intimním projektem. „Měl jsem to štěstí, že jsem s ním mohl pracovat mnoho let. Je neskutečně zapálený pro Klein Constantia. Vystupuje velmi skromně, za vína ze sklepa vždy platí plnou cenu a vždycky mě požádá o svolení, jestli může lidi sklepem provést a ukázat jim ho,“ popisuje majitele Matt Day.
Bakala před covidem v Klein Constantii pobýval i několik měsíců v roce a Jihoafrickou republiku považuje za druhý domov. „Kapské Město je pro mne již mnoho let srdeční záležitostí,“ říká.
„Pravidelně jsem sem jezdil dlouho předtím, než jsem se stal vlastníkem vinařství – mimo jiné abych se každoročně účastnil cyklistického závodu kolem Cape Argus. S rodinou se do Kapského Města vracíme několikrát ročně, ale z mnoha praktických důvodů jsou nyní naším hlavním domovem Spojené státy,“ vyznává se Bakala.
Dalších 300 let
Vinařství je jako jedno z mála v oblasti ziskové. Ročně vydělá několik milionů randů, tedy jednotky milionů korun. Svůj podíl má na tom kromě vysoké kvality vín a masivních investic také to, že se soustředili hlavně na Sauvignon Blanc a Muscat de Frontignan, z něhož se vyrábí Vin de Constance.
V současné době je na panství o rozloze 146 hektarů vysázeno sedmdesát hektarů vinic s maximálním potenciálem pětasedmdesát hektarů. Více než polovina je osázena odrůdou Sauvignon Blanc a do budoucna se plánují další bloky.
O dobrých vztazích svědčí i to, že manažeři vinice jezdí s Bakalou březnový cyklistický závod a tráví společně volný čas. „Nedávno jsme se mohli letět podívat na ragbyový šampionát do Francie, což bylo fascinující. Poměrně často chodíme do hlavního domu na grilování. Je tady rodinná atmosféra,“ vypráví vinařský mistr Day.
Dnes patří Klein Constantia mezi nejlépe hodnocená vinařství na světě a Vin de Constance je znovu vyhledávaným dezertním vínem. Do budoucna ale situace na trhu nebude jednoduchá. Na světě se jednoduše vyrábí víc vína, než je spotřebitelů, náklady rostou a úkolem nového šéfa Pascala Asina bude podpořit obchod vinařství a posílit značku.
„Od samého počátku jsem si vědom, že farma je vzácnou součástí jihoafrické historie, která nám byla svěřena do rukou. Jsme jen strážci něčeho, co nás přesahuje. Vše, co tu děláme, je určeno nejen pro dnešek, ale i pro další stovky let,“ tvrdí Bakala.
Nakonec procházíme moderní výrobní prostory vinařství, a míjíme i obrovské sudy z francouzského a maďarského dubu, kde zraje tři roky Vin de Constance. Mimochodem jeden sud z Francie stojí aktuálně zhruba 1900 eur a použijí ho tu jen dvakrát.
Po levé straně se za malými dveřmi s nápisem Duggieho žalář nachází privátní vinný klub, jehož stěny jsou hustě pokryté sbírkou historických ročníků. Matt pak odemyká ještě jedny malé dveře a vytahuje i nejstarší Vin de Constance.
„Tohle je víno vyrobené pro Napoleona, ale jelikož v květnu 1821 umřel, nikdy nebylo dodáno. Máme takových lahví z 19. století necelou desítku,“ říká s pýchou v hlase. Legendární panovník a vojevůdce udělal zdejšímu vinařství velmi dobrou reklamu.
