Poslední dny se nesou ve znamení finančních výsledků bankovních domů a vesměs ve všech případech to na první pohled vůbec nevypadá dobře. Největší v tuzemsku působící banka, Česká spořitelna, dosáhla za první pololetí čistého zisku 4,6 miliardy korun, což meziročně představuje pokles o 47 procent. Čistý zisk Komerční banky klesl téměř o 39 procent na 4,4 miliardy korun a Moneta hlásí pokles o 40 procent a čistý zisk 1,2 miliardy.
Situace na úrovni mateřských bank vypadá opticky ještě hůř: rakouská skupina Erste zaznamenala pokles čistého zisku o více než polovinu na necelých 294 milionů eur, zatímco francouzská Société Générale dosáhla dokonce ztráty 1,26 miliardy eur.
Obrázek trefně dokresluje i největší evropská banka HSBC, jejíž zisk se ve druhém pololetí propadl o 65 procent, přičemž ve druhém čtvrtletí dokonce o 96 procent.
Celou věc je ale třeba dát do kontextu současné krize – všechny výše jmenované subjekty, jakkoli se struktura jejich výsledovek může lišit, si tvoří polštář na situaci, která teprve přijde. „V celkovém hospodářském výsledku, který v porovnání se stejným obdobím minulého roku vykazuje pokles, se do značné míry projevilo nutné zvýšení rizikových nákladů,“ komentoval výsledky České spořitelny její šéf Tomáš Salomon.
Na svém LinkedInu poté prozradil, že na úkor aktuálního zisku si Spořitelna vytvořila rezervu 3,6 miliardy korun na zalepení případných ztrát z nesplácených úvěrů, jejichž podíl prý v rámci banky zatím meziročně stoupl jen nepatrně: z 1,8 na 1,9 procenta.
„Reálné dopady pandemie se na nich nicméně jistě výrazněji projeví na podzim,“ upozornil Salomon. Podobné reálie najdeme i v pololetní zprávě samotné Erste, kde se uvádí, že si na případné ztráty z půjček skupina dala stranou přes 613 milionů eur, což je téměř o 80 milionů eur více, než očekávali analytici. Société Générale hraje partii obdobně, stejně jako zmíněná HSBC, která si připravila téměř sedminásobný polštář oproti tomu v prvním čtvrtletí.
Podle portfolio manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera je to každopádně třeba číst jako krátkodobá opatření. „S tím, jak se opět zlepší ekonomický výhled, se sníží náklady rizika, což povede k lepším ziskům,“ vysvětluje Pfeiler.
Úsměvným detailem zůstává, že náramné druhé čtvrtletí zažily pouze investiční banky, jmenovitě Goldman Sachs, JP Morgan či Citibank, které zachránily jejich tradingové divize – a samozřejmě tedy na kapitálových trzích tančící Fed.
