Před pár týdny otřásl světovými trhy kolaps několika menších amerických bank a jedné velké evropské, což vyvolalo řadu nepříjemných vzpomínek na globální finanční krizi z roku 2008. Přestože akcie klesly i českým bankám, tuzemské finanční domy jsou podle Češek působících v jejich vrcholovém managementu zdravé a žádné nebezpečí nehrozí.
Pod vlivem fintechových startupů, moderních technologií či konce éry levných peněz se však fungování bank zásadně mění.
„Hlavním trendem je pochopitelně digitalizace bankovnictví a plateb. Pak udržitelnost, nejen ta zelená, ale i nákladová z pohledu banky a finanční z pohledu spotřebitele. V neposlední řadě pak datová analytika, zejména s cílem zlepšit komunikaci s klienty a jejich zákaznickou zkušenost,“ řekla na naší akci Fintech Women 2023 Hana Wasserburger, šéfka poradenských služeb společnosti Visa, která ze své pozice radí bankám tří evropských zemí.
Zásadní význam proklientské orientace potvrdila i další účastnice panelové diskuse o českém bankovním sektoru.
„Já současné situaci říkám bankrot informací. Klient tráví v digitálním světě podstatnou část života, doba, po kterou se soustředí, je kratičká, informacím se důvěřuje méně a méně. Digitalizací jsme navíc zákazníkům umožnili změnit banku na jedno kliknutí. A ty teď musí s klienty budovat důvěrné, řekla bych až emocionální vztahy,“ uvedla provozní ředitelka Monety Money Bank Klára Starková.
Jitka Haubová (vlevo), Hana Wasserburger (uprostřed) a Klára Starková (vpravo).
Orientace na potřeby běžného člověka je podle top manažerek bankovních domů jednou z oblastí, kde se můžou „tradiční“ instituce inspirovat u úspěšných startupů, například z oblasti e-commerce.
„Byť se například takovému Rohlíku vyčítá řada věcí, jejich zaměření na klienta je podle mě obdivuhodné. I to, jak pracují s daty. To je něco, co řešíme také, máme jich obrovské množství a přecházíme na jejich využívání v reálném čase, abychom mohli okamžitě reagovat, pokud se klientovi něco stane,“ popsala Michaela Bauer, jediná žena v představenstvu ČSOB.
S využíváním dat o transakcích bankám pomáhá Visa, která má s nimi bohaté zkušenosti. „Je to obrovský zdroj informací, z nichž lze určovat socio-demografii. Jde z nich vyčíst, zda mají zákazníci domácího mazlíčka, zda pracují od devíti do pěti… S bankami řešíme, jak je využít ke správným nabídkám pro klienty,“ řekla Hana Wasserburger.
Nejužší spolupráce mezi bankovním sektorem a startupovou scénou však probíhá v segmentu fintechů. „Banky jsou dnes v podstatě technologické firmy. Náš vztah s fintechy je symbiotický, nejrůznější inovační laboratoře vyhledáváme dlouhodobě,“ sdělila Jitka Haubová z představenstva Komerční banky, kterou svět technologií nadchl natolik, že se naučila programovat a loni získala oficiální certifikaci.
Michaela Bauer.
Komerční banka spolupracuje například s platformou Lemonero zajišťující provozní financování e-shopů, startupem Upvest nabízejícím participaci na financování nemovitostních projektů nebo službou Finbricks, která umožňuje placení na internetu bez karty.
„Se startupy se snažíme držet krok, nemyslím si, že by se naplnily obavy, že nástup fintechů tradiční banky vytěsní. Máme mezi nimi řadu dodavatelů, fungujeme jako trpělivý investor, který neustále hledá cesty, jak spolupráce přiživovat. Když do toho dáváme svoje jméno, tak ta služba musí být opravdu spolehlivá,“ uvedla Michaela Bauer.
„My k investicím do startupů přistupujeme čistě pragmaticky, vybíráme si ty, které nám umí přinést nebo akcelerovat něco, co my sami neumíme dostatečně rychle. Příkladem je přenesení veškerých služeb poboček do online prostoru, ke kterému došlo díky spolupráci se startupem,“ uzavřela Klára Starková.
