V krátkém sledu za sebou musely ukončit činnost tři relativně velké americké bankovní instituce: Silvergate Bank, Silicon Valley Bank a Signature Bank.
První a poslední byly krypto banky – a kdyby zůstalo jen u nich, dost možná by americká centrální banka a ministerstvo financí nehnuly brvou. Jenže pád prostřední zmíněné zamíchal balíčkem karet jinak. Začaly se dít věci.
I když v neděli americká ministryně financí Janet Yellen prohlásila, že americká vláda nebude zastřešovat nepojištěné vklady klientů zkrachovalých bank nad 250 tisíc dolarů, pokryté pojišťěním FDIC, trvalo jen pár hodin, než došlo k přesnému opaku. Fed, FDIC i americké ministerstvo financí se zavázali vyplatit nezajištěným klientům stoprocentní výši nepojištěných vkladů.
Proč donedávna zdravé banky – s výjimkou Silvergate, kde se potíže rýsovaly poměrně dlouho – padají jako mouchy? A co to znamená pro svět bitcoinu, stablecoinů a decentralizovaných financí?
Po finanční krizi před patnácti lety byla zavedena řada ochranných opatření, aby se zabránilo opakování pádu velkých bank, který s sebou téměř stáhl celý bankovní systém. „Je trochu ironické, že se dosud mluvilo hlavně o ochraně bankovního systému před kryptoměnami, a nyní jsme v situaci, kdy musíme chránit digitální dolar před bankovním systémem,“ prohlásil nedávno Jeremy Allaire, šéf společnosti Circle, stojící za stablecoinem USDC.
Právě Circle se stal jednou z hlavních nepřímých obětí nedávného bank runu. Uzavření banky Silicon Valley Bank totiž vyvolalo obavy, co bude s přibližně 3,3 miliardy dolarů z rezerv USDC, které zde Circle držel.
Ve výsledku se hodnota stablecoinu přes víkend odpoutala od svého navázání na dolar a klesla na 87 centů. Cena konkurenčního tetheru pro změnu adekvátně vzrostla.
Proč tři banky, z toho jedna poměrně dost veliká, musely zavřít krám? A jaký dopad by to mohlo mít na krypto segment? Pro vysvětlení se musíme vrátit v čase o zmíněných patnáct let.
Po velké hypoteční a později všeobecné finanční krizi v roce 2008 začala americká centrální banka povzbuzovat komerční banky v nákupech velkého objemu amerických vládních dluhopisů. A banky překvapivě poslouchaly.
Problémem bylo, že nakupovaly za z dnešní perspektivy dost nafouknuté ceny. Ty nafukoval do velké míry sám Fed, který šel příkladem a dluhopisy nakupoval také.
Během aktuálního boje s inflací plného rekordních skoků úrokových sazeb a kvantitativního utahování ale bublina na uvedeném dluhopisovém trhu nepozorovaně splaskla. A nějaký čas si toho všímal málokdo.
Pokud jste Fed nebo velká banka, není to až takový problém – podržíte předražené dluhopisy až do jejich splatnosti a pak nade vším pokrčíte rameny. Jiná situace ale nastane, pokud jste banka nedostatečně velká na to, abyste v případě krize spoléhali na vládní pomoc. Vaši nepojištění vkladatelé začnou brát roha při prvním náznaku potíží.
Ty se u obou vyjmenovaných kryptobank a oblíbené banky pro startupy zhmotnily nejprve v podobě hrozby ztrát v dluhopisových portfoliích a následně už realizované ztráty z nich, když začali první panikařící vkladatelé plnit banky žádostmi o výběry svých peněz.
Pak stačilo, aby se postupně připojovali další a další vkladatelé vyděšení tím, že se ztrátový prodej dluhopisů skutečně děje – a bankovní run, jak ho známe z učebnic, byl na světě.
Jen první z trojice, banka Silvergate, skrze něj ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vygenerovala čistou ztrátu ve výši jedné miliardy dolarů. Ironií osudu je, že do uvedené situace dostal banky Fed. Což je dobré si uvědomit, až vám zase někdo bude tvrdit, že si za problémy mohly samy koketováním s rizikovými klienty z řad krypto byznysu a startupů jako v případě SVB.
Věděl Fed, co dělá, a hodil banky přes palubu jako akceptovatelnou ztrátu? Loňský rok představoval pro držitele vládních dluhopisů zajímavou zkoušku: americký regulátor Federal Deposit Insurance Corporation (FDIC) v datech za loňský rok reportoval, že jen za čtvrtý kvartál roku se nerealizovaná ztráta na dluhopisech držených bankami vyšplhala na 620 miliard dolarů.