Další vlna rozvolňování v Česku významně narazila na ekonomická stavidla, přes která se zatím nedokáže přehrnout. Od pondělí sice mohou otevřít kina, využívají toho ale jen ta menší.
V multiplexech jsou plátna nadále černá. Důvod? Daleko větším problémem než současná povolená poloviční kapacita je pro ně zákaz prodávat uvnitř jídlo a pití.
„Máme vypočítáno, že bez toho k nám až polovina lidí vůbec nepřijde,“ vysvětluje Jan Bradáč, šéf sítě kin Cinestar a distribuční společnosti Falcon. Opírá se o údaje z loňského jara, kdy měsíc a půl běžel stávající režim – zákaz prodeje občerstvení. Nejen Bradáč se divil, jak tehdy návštěvníci zareagovali.
„Nosili si vlastní jídlo v taškách a my v sálech nacházeli zbytky, i když jsme nic neprodávali,“ vzpomíná. Po loňském obnovení normálního provozu počet lidí v multiplexech razantně vyskočil, což je podle Bradáče konkrétní důkaz, že pro mnoho návštěvníků je konzumace v sálech natolik důležitá, že se bez ní do kina vůbec nevydají.
Větší sály, větší potíže – přesně tak to teď platí. Proto třeba Prokop Jeníček naopak v pondělí dopoledne s radostí sledoval, že mají na trhák programu prvního dne, snímek Smolný pich aneb Pitomý porno, prodaných několik desítek vstupenek.
„Máme velkou radost,“ říká ředitel pražského Světozoru. „Je tam hodně nadšení, protože konečně můžeme zase dělat to, proč kino máme, ale určitě i ekonomický zájem. Uvidíme, nakolik se očekávání naplní, předprodej však vypadá docela pozitivně.“
Sledovat film ve Světozoru se kelímkem v ruce byl vždycky milý bonus, ale podle Jeníčka ne ta nejpodstatnější věc. „Je otázka, o jaký typ diváka jde. Pro někoho to bez piva nebude kompletní, jiní občerstvení ani nevyužívají,“ říká.
„Ukazuje se, že je tu dost lidí, co se chtějí podívat konečně na film i jinak než na monitoru nebo na velkoplošné obrazovce,“ shrnuje Jeníček. Jenže u multiplexů je podle Bradáče situace jiná, proto všechny sítě postupují jednotně. Otevřením za stávajících podmínek by ztrátu umazávat nezačali.
„To je bohužel omyl,“ hodnotí opačnou situaci, kdy by příjmy pouze ze vstupného zdaleka nepokryly provozní náklady. „Pokud otevřeme, jenže návštěvnost bude tak nízká, jako tomu bylo loni, ztráta bude ještě vyšší, než když zůstaneme uzavření. Byla by to větší díra, než když jsme teď pořád v kómatu.“
Málo platné, bez popcornu a nápojů to u velkých hráčů nepůjde. „Ani při otevření s padesátiprocentní kapacitou a občerstvením rozhodně neočekávám, že začneme vydělávat ve velkém, ale mohli bychom se dostat na takové počty, že už se otevřít vyplatí,“ konstatuje Bradáč.
Kdy by takový stav mohl nastat? Snad 14. června, byť je šéf Cinestaru raději hodně obezřetný. „Informace, které máme i prostřednictvím Hospodářské komory, k tomuto datu směřují a snažíme se s ním pracovat. Ale také bychom chtěli znát pevnou odpověď,“ povzdechne si.
Roli má hrát jak pokles případů na týdenní hranici padesát na sto tisíc obyvatel, tak souběh s otevřením vnitřních prostor restaurací a barů, které se předběžně plánuje právě na 14. června.
Multiplexům tedy boj o návrat diváků začne – pokud vše půjde dle momentálně platných scénářů – teprve za tři týdny. V kinech velikosti Světozoru už odstartoval.
Výsledek je nejistý, víra ovšem pevná. „Je potřeba si říct, že se přes půl roku nic nehrálo, takže může fungovat i obava diváků, že to třeba není bezpečné. Ale ono to bezpečné je, sály jsou dostatečně velké a větrané, prodáváme ob sedačku,“ ujišťuje Jeníček.
A hlavně – klapka, akce! – je zase komu prodávat: „Protože u nás promítáme už ve chvíli, kdy se prodá třeba jen jeden lístek,“ připomíná šéf Světozoru.
