Společnost Emirates plánuje letos přijmout až pět tisíc nových členů palubního personálu. Získat práci u jedné z největších leteckých společností Blízkého východu však není samozřejmostí. Pro přijetí do řad Emirates totiž musejí uchazeči a uchazečky splnit předem určená kritéria. Co za to dostanou a jak pak jejich práce vypadá?
Podle údajů z letošního března pracuje pro vyhlášené aerolinie, které létají téměř po celém světě, celkem 21 700 letušek a stevardů. Jen za poslední rok společnost přijala 2600 nových letušek a stevardů, což znamená v průměru sedm nových lidí denně.
„Je to číslo, které se letos zvýší o dalších pět tisíc,“ říká v rozhovoru pro italský zpravodajský portál Corriere della Sera viceprezidentka Emirates pro palubní personál Samantha Jamesová. A upřesňuje v něm, co mohou adepti od zaměstnání očekávat.
Zapomeňte na rutinu
Jednou z nejdůležitějších informací pro potenciální uchazeče je pravděpodobně plat, který se skládá ze tří složek. První z nich je pevný základ, k němuž se připočítává hodinová mzda za odlétané lety. A firma svým zaměstnancům proplácí také stravování. Průměrně si letuška v ekonomické třídě může vydělat 2500 eur čistého měsíčně, v přepočtu necelých 63 tisíc korun.
Mezi další výhody patří například ubytování poskytované leteckou společností, doprava do práce a zpět, třicet dní dovolené ročně nebo výrazné slevy na letenky pro rodinu a přátele.
„Pro mě je jednou z největších výhod ubytování, za které neplatíme. Navíc jako členové posádky Emirates v Dubaji máme slevy v mnoha restauracích, plážových klubech a posilovnách a naše rodiny nebo přátelé mají slevy na letenky,“ popsala pro Forbes svou práci Lea Zeliznyaková, která pro společnost pracuje.
Vysvětlila také, že základní plat letušek v ekonomické třídě je něco málo přes tisíc eur. Pokud má však nalétáno plus minus devadesát hodin, může se v průměru vyšplhat na zmíněných 2500 eur.
Na práci letušky pro Emirates je podle ní nejlepší možnost cestovat, získat větší přehled a stát se tolerantnějším člověkem. Ne všechno je však zalité sluncem. „Akceptuji věci, které se mi na mé práci nelíbí, jinak bych ji nemohla dělat,“ říká.
Jako příklad uvádí život s neustále sbaleným kufrem a také absenci pevného pracovního harmonogramu. Kromě toho si člověk musí zvyknout i na jet lag – narušení biorytmů při překonávání více časových pásem.
V neposlední řadě může být pro někoho negativní i neustálé množství neznámých lidí kolem, a to jak posádky letadla, tak cestujících. „To pak může vyvolat pocit osamělosti, protože se vytvářejí pouze krátkodobá přátelství,“ dodává.
Její pracovní den nemá pevný časový bod a začíná doslova kdykoli. „Do práce se hlásíme dvě hodiny před samotným letem. V tu dobu se celá posádka sejde v briefingové místnosti, projdeme si jednotlivé části letu, setkáme se s řídícím personálem a společně se vydáme do letadla,“ prozrazuje Zeliznyaková.
Poté probíhá boarding pasažérů, po němž následuje odlet letadla. Jakmile dosáhne bezpečné výšky, začíná klasický servis jídel či nápojů. A po příletu do cílové destinace čeká na personál autobus, který je odveze do hotelu. „Tím mé povinnosti pro tento den končí,“ vysvětluje.
Mezi jednotlivými lety do různých destinací podle ní personál vždy najde nějakou aktivitu, ať už jde o prohlídku města, pobyt u bazénu, nebo v hotelovém pokoji.
Musíte mít alespoň 160 cm
O podrobnostech práce pro Emirates nám vyprávěla i další žena, která pro leteckou společnost rovněž pracuje jako letuška, ale která se rozhodla zůstat v anonymitě, byť redakce její jméno zná.
Podle jejích slov dostává personál každý patnáctý den v měsíci letový řád na následující měsíc s lety do různých destinací a je možné předem říct, jaké lety preferujete, i když samozřejmě není možné vyhovět všem požadavkům na sto procent.
„Maximum je sto letových hodin měsíčně,“ upřesňuje pro Forbes. „Od Emirates mám zajištěné ubytování, dopravu z ubytování do práce i zpět a také uniformu,“ říká. „První den, kdy jsme nastoupili, nám dali na ruku nějakou hotovost, abychom přežili,“ dodává.
Ne každý však může pro leteckou společnost Emirates pracovat . Ta na svých oficiálních webových stránkách zveřejnila požadavky, které je pro přijetí třeba splnit. Patří mezi ně plynulá komunikace v angličtině, výška od 160 centimetrů a schopnost dosáhnout do výšky 212 centimetrů.
Minimální věk je jednadvacet let, za výhodu je považována alespoň roční praxe v oboru služeb a dosažené alespoň středoškolské vzdělání. Přísným požadavkem pak je to, že uchazeči nesmějí mít žádné viditelné tetování.
„Co se týče samotného výběrového řízení, podle mého názoru se hledá i něco navíc. Například zkušenosti, charisma nebo dobré vystupování,“ uzavírá Lea Zelizňaková, která prošla výběrovým řízením ve Stockholmu, kde byla zvolena ze čtyřiceti lidí.
