Když sečtete tržní hodnotu společností Google, Apple, Meta a Microsoft, dostanete se na částku převyšující osm bilionů dolarů. To je pro představu stejně velká částka jako rozpočet České republiky na přibližně pět až šest let. V tomto světle se jeví reakce velkých technologických firem na invazi Ruska na Ukrajinu mírně řečeno opatrná.
A to i ve srovnání třeba s českými technologickými firmami. Mezi prvními tuzemskými podnikateli, kteří na válku na Ukrajině zareagovali, byla skupina Pale Fire Capital. Ta věnovala na pomoc Ukrajině milion dolarů, tedy v přepočtu přes 22 milionů korun. O milion více poslal na pomoc napadené zemi majitel Seznamu Ivo Lukačovič.
Naopak velké světové technologické firmy jako Google, Meta nebo Apple oproti těm českým dlouhou dobu mlčely. Ačkoli se teď postupně začíná i big tech zapojovat do pomoci Ukrajině i sankcí vůči Rusku, a to především v podobě blokování dezinformačních a propagandistických webů, je aktivita velkých firem podstatně slabší, než mnozí očekávali.
„Říká se, že globální korporace typu Google, Facebook, Apple nebo Amazon mají ve výsledku větší moc než vlády. Tak nechápu, že už nespustili nějakou silnou akci proti Rusku. Věřím, že by to mělo svůj dopad. Zatím mlčí a já se za ně (i jako ex-googler) strašně stydím,“ napsal po vpádu ruských vojáků na Ukrajinu na Twitteru například šéf Mitonu David Špinar.
Google nejprve po Putinově invazi vyčkával, pak evropská pobočka Googlu na svém twitterovém účtu oznámila, že poskytne dva miliony dolarů v podobě kreditů v rámci svého reklamního prostoru, aby pomohla spojit lidi, kteří hledají pomoc. To je u společnosti, jejíž obrat byl v loňském roce 257 miliard dolarů, opravdu málo. Později Google doplnil, že demonetizuje obsah a znemožní propagaci Russia Today, tedy anglicky mluvící hlásné trouby Kremlu, a dalších státem ovládaných médií.
Kritika se na Google snesla i za to, že z Google Maps mizí recenze ruských podniků a restaurací, kterými se uživatelé snaží prolomit ruskou propagandu a dát s jejich pomocí Rusům najevo, co se na Ukrajině děje. Na Twitteru k tomu vyzvala hackerská skupina Anonymous a „recenzí“ začalo rychle přibývat.
Společnost Meta se v pondělí připojila ke Googlu a oznámila, že Facebook bude blokovat Russia Today a Sputnik v celé Evropské unii. V Rusku ovšem funguje dál.
Nerozhněvat si Rusko
Podle zakladatele portálu Hlídač státu Michala Bláhy jsou za pomalou a z jeho pohledu nedostatečnou reakcí velkých technologických firem především jejich byznysové zájmy v Rusku.
„Pokud tam děláte byznys se soukromým i státním sektorem, tak si pořádně rozmyslíte, jak budete reagovat,“ říká Bláha. To je podle něj úskalí celosvětového byznysu. Velké technologické firmy chtějí dodržovat zákony v zemích, ve kterých figurují, protože nechtějí riskovat, že je dané zemi zakážou.
Ačkoli se po prvotním mlčení technologické giganty k Ukrajině nějakým způsobem vyjádřily, je to podle Bláhy stále málo. A to i v případě společnosti Apple, která nakonec po několikadenním mlčení zareagovala o něco výrazněji a pozastavila prodej svých produktů na ruském území.
„Jsme hluboce znepokojeni ruskou invazí na Ukrajinu a stojíme se všemi lidmi, kteří trpí v důsledku násilí,“ stojí v prohlášení Apple s tím, že společnost také omezila v Rusku Apple Pay a další služby a odstranila z App Store RT News a Sputnik News. „A jako bezpečnostní a preventivní opatření pro ukrajinské občany jsme deaktivovali dopravní i živé incidenty v Apple Maps na Ukrajině,“ uvedl Apple.
Podle Michala Bláhy šlo ale spíše o reakci na okolnosti, například na zrušené letecké spojení s Ruskem a komplikovaný platební styk.
„U Applu tím vyřešili své distribuční problémy. Kdyby nedošlo k ekonomickým sankcím, tak bych nečekal, že podobně zareagují. Google oznámil, že zakazuje RT News a podobně, ale jejich prvotní reakce, že dají kredit dva miliony dolarů na reklamu, byl velmi slabý signál. Dnes už je jejich přístup ovšem lepší,“ hodnotí Bláha.
„Je možné, že ty velké firmy dělají některé kroky i potichu, ale v současné době je důležité to vyjádřit veřejně. K tomu bohužel dochází se zpožděním a spíše až pod tlakem. A to je škoda,“ dodává.
Jasný a především na sociálních sítích viditelný krok udělal aktuálně nejbohatší člověk světa Elon Musk, ačkoli i k jeho osobě míří část kritiky za to, že se neangažuje více.
Musk už minulý týden zareagoval na apel ukrajinského vicepremiéra a ministra pro digitální transformaci Mychajla Fedorova, kteří ho vyzvali k aktivaci připojení k internetu přes síť satelitů Starlink Muskovy firmy SpaceX.
„Služba Starlink je teď na Ukrajině aktivní. Další terminály jsou na cestě,“ reagoval Musk. A už v pondělí ukrajinský vicepremiér na Twitteru zveřejnil fotografii terminálů Starlink, které do země dorazily.
„Elon Musk udělal jednoznančnou věc, povolil satelitní internetové připojení pro Ukrajinu zdarma a poslal jim tam antény a přijímače. To byl jasný krok,“ myslí si Bláha.
