Poté, co předseda amerického Federálního rezervního systému Jerome Powell minulý týden potvrdil, že zvyšování sazeb centrální banky jen tak nenastane, vzrostla cena bitcoinu během noci z pátku na sobotu o dva tisíce dolarů. Aktuálně je ale zpátky tam, kde byla před projevem. Zhruba na 47 tisících dolarů a ne a ne prorazit nahoru.
Manažeři kryptoměnových zajišťovacích fondů však věří v optimistický scénář. Podle dat kryptoměnového trading simulátoru Crypto Parrot zůstává k cenovému vývoji pozitivně naladěno dokonce čtyřiapadesát z pětapadesáti oslovených manažerů.
Pětašedesát procent z nich věří, že do konce roku se bude cena bitcoinu pohybovat někde mezi padesáti a sto tisíci dolary. Jednadvacet procent manažerů si pak myslí, že bude ještě o dalších padesát tisíc dolarů vyšší. A devět procent dokonce sází na hodnotu mezi sto padesáti a dvěma sty tisíci dolarů.
Extrémní růst hodnoty podobný cenové bublině z roku 2013 na druhou stranu připouští jen čtyři procenta dotázaných. Vyložené pesimisty byste mezi manažery fondů však hledali lupou. Že se cena do konce roku bude pohybovat pod padesáti tisíci dolary, v to věří jen jediný respondent.
Co na to tradiční hedge fondy?
Fondy, které mají kryptoměny jako hlavní náplň svojí práce, ale pochopitelně mohou snadno podlehnout kognitivnímu zkreslení, jež je nutí dívat se na trh růžovými brýlemi. Mnohem zajímavější tak je pohled tradičních zajišťovacích fondů, které s výjimkou některých rodinných kanceláří dávaly dříve od bitcoinu a kryptoměn ruce pryč.
Určitou odpověď nám může dát průzkum 3rd Annual Global Crypto Hedge Fund Report 2021, který v první polovině roku uskutečnila auditorská společnost PricewaterhouseCoopers. O vývoji ceny bitcoinu se toho z něj sice moc nedozvíme, ostatně nebyl by již příliš aktuální, ale o to víc nám prozradí o celkovém tržním sentimentu.
Shrnuto do jednoho odstavce, pryč jsou doby, kdy se tradiční fondy kryptoměnám vyhýbaly obloukem. Jejich pozice jsou ale v poměru ke spravovanému kapitálu stále spíše symbolické.
Podle průzkumu zatím investuje do kryptoaktiv okolo dvaceti procent klasických hedgeových fondů, přičemž průměrný objem investovaných peněz nepřesahuje tři procenta spravovaného kapitálu. Jen čtrnáct procent tamních manažerů potvrdilo, že má deset až dvacet procent svého portfolia tvořeno kryptoaktivy. Čísla se ale mohou rychle změnit, přes osmdesát pět procent respondentů totiž potvrdilo, že plánuje svoji expozici ve světě kryptoměn do konce roku navyšovat.
Dvacet pět procent tradičních fondů, které se kryptoaktivům dosud vyhýbaly, také v průzkumu odpovědělo, že se na trh vstoupit chystají, jen co jim to podmínky dovolí.
Největší bariéru pro vstup přitom manažeři fondů vidí v nejistotě ohledně regulací trhu. Té se bojí osmdesát dva procent respondentů. Sedmdesát sedm procent má pak dále strach z reakcí svých klientů a možného poškození reputace.
Šedesát osm procent správců fondů pak uvedlo, že jsou kryptoaktiva mimo rozsah jejich současných investičních mandátů, a více než polovina se přiznala k tomu, že ví o této třídě aktiv příliš málo na to, aby se odvážila do nich investovat.
Pokud by však tyto překážky mávnutím kouzelného proutku naráz zmizely, je do kryptoaktiv připraveno vložit svůj kapitál šedesát čtyři procent dotázaných manažerů.
Jak investují?
Strategie těch, kdo do kryptoměn již investují, se různí. V padesáti sedmi procentech případů ale převládá klasický trading nebo investice s důrazem na fundamenty. Třetí nejpopulárnější strategie, kterou provozuje dvacet devět procent fondů, skutečnou hodnotu kryptoměn neřeší. Namísto toho vyhledává tržní neefektivity a zaměřuje se na arbitráže. Dvacet procent fondů pak využívá pasivní přístup k investování do kryptoaktiv.
Dvě třetiny fondů při investování do kryptoměn využívají deriváty, jedna třetina investuje přímo prostřednictvím spotových investic a rovněž třetina investuje prostřednictvím pasivních fondů nebo ETP. Jako hlavní důvod investice převládá z padesáti sedmi procent obecná diverzifikace a jen čtrnáct procent vnímá investici jako zajištění proti inflaci.
