Česko na tom z hlediska digitalizace není až tak špatně, jak by se mohlo zdát. I ve veřejném sektoru vzniká mnoho skvělých digitálních projektů. Hlavní je nezaspat nástup umělé inteligence, shodli se ředitelka organizace Czechitas Dita Formánková a šéf Actum Digital Tomáš Vondráček, kteří se spolu sešli v Martinickém paláci na úterní akci Forbes Trendsetters.
V Česku máme podle Dity Formánkové špičkové IT firmy a mnoho skvělých digitálních projektů, ale co se týče veřejného sektoru, tam země uvízla v devadesátých letech minulého století, hlavně v digitalizaci stavebního řízení. Je tu ovšem i řada dobrých věcí, které je potřeba vypíchnout.
„Například to, co produkuje Digitální informační agentura (DIA). Když si převzala Digitální portál občana, tak z toho vznikla hezká, uživatelsky přívětivá věc. Mně osobně to změnilo život – už nemusím čekat fronty na Czech Pointu, když chci něco zařídit,“ vyzdvihuje Formánková.
„Dalším skvělým počinem je nedávno tiše spuštěná datová platforma ministerstva práce Portál otevřených dat, která si klade za cíl poskytnout reálná data o pracovním trhu,“ dodává Formánková.
„Kritizovanou digitalizaci stavebního řízení dělá moje firma Actum Digital,“ podotýká se smíchem Vondráček, který dříve zorganizoval hackathon, při kterém dobrovolníci zdarma naprogramovali e-shop k elektronickým dálničním známkám s cílem upozornit na nesmyslnost, nesystémovost a předraženost této zakázky.
Kvůli zakázce na IT systém skončil ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Jeho nástupce v úřadu Karel Havlíček (ANO) tendr posléze zrušil.
„K záchraně projektu digitalizace stavebního řízení si nás najal ještě předchozí ministr zhruba tři týdny předtím, než se to mělo oficiálně spustit. Teď je to stabilní, funguje to. Je to takový bypass na ten předchozí základ a čeká se, jaká bude politická vůle – jestli v tom máme pokračovat, nebo se to bude vyvíjet znovu,“ popisuje Vondráček.
Foto Martin Svoboda
„Jsme tam jako technický dozor investora, abychom to stabilizovali, udržovali a zajistili funkčnost, než vznikne něco nového,“ doplňuje Vondráček, jehož byznys jinak funguje z osmdesáti procent mimo státní sektor.
Šéf Actum Digital dále vysvětlil rozdíly v zakázkách pro stát a soukromou sféru.
„Když děláte e-shop v komerčním sektoru a nepovede se to, tak se v nejhorším stane to, že vaše firma zkrachuje a přijdete o peníze. Druhý den ale vznikne třeba deset takových a život jde dál. Ale pokud jste na straně státu, tam se nic takového stát nemůže. Když děláte služby typu výplata sociálních dávek a podobně, tak to prostě nejde,“ upřesňuje Vondráček.
Mentalita zadavatele je podle něj logicky opatrná. „Stát si nemůže dovolit experimentovat.“
Druhým faktorem, kvůli kterému je to dnes s veřejnými zakázkami složité, je podle něj to, kdo o nich rozhoduje.
„Uvědomme si, že dnes na rozhodovacích místech sedí boomeři jako já, kteří už nechtějí změnu. Je tam jedna silná generace, která si myslí, že už to doklepe. Hranice odchodu do důchodu se zvedá moc pomalu, takže oni už si myslí, že to mají za pár, a nechtějí dělat velké věci. Nemají v zásadě motivaci,“ myslí si Vondráček.
Třetím faktorem, který je podle něj zásadní, je nedostatečná provázanost lidí mezi komerční a státní správou.
Foto Martin Svoboda
„Jsou lidé, jako třeba Daniel Krištof z Úřadu práce, který dřív dělal ve skupině ČEZ nebo v České spořitelně. To je člověk, který s tím úřadem dělá v rámci digitalizace velké věci, právě díky tomu, že má zkušenosti z komerční sféry. Alternativou je úředník, který vyroste v sektoru veřejné správy a nemá zkušenosti z komerčního sektoru, kde jsou ti lidé v důsledku konkurence akceschopnější,“ konstatuje Vondráček.
Na otázku, jak to napravit, má Vondráček jednoduchý recept: „Nestěžujte si pořád. Není to s námi tak blbé. Mám firmy v Německu, Švýcarsku a všude možně a je to tam mnohem horší. Česko není zázrak, ale ani průšvih. Státní sféra sice je pomalejší a není tak dynamická, ale hýbe se to dopředu,“ soudí šéf Actum Digital.
Jeho názor sdílí i Dita Formánková. „Vidím ostrůvky toho, že se tady dějí dobré věci. Pozitivní krok Dana Krištofa je za nás třeba e-shop rekvalifikací. Ačkoli mám velké výhrady k tomu, jak celý projekt funguje, tak umožnil vzdělávat se v digitálních dovednostech desetinásobnému množství lidí než doposud a to je prostě skvělé,“ míní Formánková.
Dita Formánková jako členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) dále vyzdvihuje Meziresortní skupinu pro digitální vzdělávání, která teď například řeší i to, jak vzdělávat zaměstnance ve firmách, protože v celoživotním vzdělávání jsou pouze jednotky lidí, které se vzdělávají samy od sebe.
„Trh, který oslovujeme jako Czechitas, je strašně maličký, protože naprostá většina lidí přistupuje ke vzdělávání skrz zaměstnavatele. Otázka je, jak malým a středním podnikům pomoci vzdělávat lidi nebo jak pomoci hyperautomatizovaným odvětvím? Překvapilo mě, že třicet procent lidí v Česku nemá ani základní digitální dovednosti,“ upozorňuje Formánková.
„Já bych se s nimi nemazlil. Když se vrátím k tématu dálničních známek. Součást toho drahého e-shopu bylo, že chtěli stavět na hranicích budky, ve kterých si člověk, který nemá nebo neumí obsluhovat smartphone, může na tabletu naťukat svou státní poznávací značku a vyjede mu papírek s potvrzením. Proč? Chceš jet po dálnici, tak si pořiď smartphone,“ vzbudil Vondráček rozruch v publiku.
Šéf Actum Digital plynule navázal na téma umělé inteligence. „Blíží se hvězdná hodina Dity a Czechitas. Blíží se nový svět, kterému budou definitivně vládnout ženy,“ myslí si Vondráček.
„AI je o promptech a nikdo se neumí tak dobře ptát jako moje žena. AI změní svět a dává to konečně skutečně reálné příležitosti ženám,“ pokračuje a souhlasí s tím, že umělá inteligence je to hlavní, čemu by se teď měla věnovat zvýšená pozornost.
Podle Dity Formánkové by se měla naše pozornost zaměřit na hyperautomatizaci, která souvisí s příchodem umělé inteligence a tam je naprosto klíčové zvyšování kvalifikace všech lidí veřejné správy i lidí na všech úrovních hierarchie v korporacích. „Všichni se potřebují naučit pracovat s nástroji umělé inteligence,“ tvrdí Formánková.
Doba podle ní přeje nejen ženám, ale komukoli, kdo do toho vlaku naskočí, protože ačkoli jsou tady technologie už strašně dlouho, do uživatelské adopce přišly nedávno.
„Všichni máme ohromnou příležitost se učit skvělé věci a ovlivňovat svět kolem sebe a přinést tam tu zkušenost z jiného oboru,“ vybízí Formánková.
„Učily jsme ženy programovat a přiváděly je k IT z jiných oborů. Některé z nich skutečně umí programovat. Po deseti letech v Czechitas ale vidíme, že naše původní vize se vyvíjí. Dnes už nemusíme nutně vychovávat programátorky – IT se prolíná napříč všemi obory,“ dodává.
Podle Vondráčka umělá inteligence není žádná módní vlna. Je to něco, co zásadním způsobem mění to, jakým způsobem se lidstvo sebevzdělává a šetří energii vydávanou na opakované činnosti.
„Ty práce, které známe, jako je třeba účetní… Nechoďte prosím už nikdo studovat na ekonomku účetnictví a neposílejte tam své děti. Oni vylezou ze školy a ten job už nebude. Ani spousta dalších pracovních pozic nedává smysl,“ vzkazuje.
Lidé by se podle něj místo toho měli učit zacházet s jazykovým modelem ChatGPT. „Když máme zvídavé otázky, tak je neuvěřitelné, co se můžeme za krátkou dobu naučit. Máme přístup k informacím, který tady nikdy nebyl,“ nabádá Vondráček.
„Teď to záleží na každém z vás, jak k tomu přistoupíte. Buď zlenivíte, nebo se naopak posunete dál. Je to o tom, jakým způsobem budete umělou inteligenci používat sami pro sebe,“ uzavírá Vondráček.
