skip to main content
Ekonomika

Blízká budoucnost podle Světové banky: Globální nůžky se dál rozevírají

Dobrá zpráva: příští rok už by se část světa včetně Evropské unie mohla otřepat z ekonomických následků pandemie. Špatná zpráva: zdaleka se to nebude týkat všech. I tak lze shrnout výhled Světové banky, který ztělesňuje 240 stran dlouhá zpráva nazvaná Global Economic Prospects.

Jestli je sklenice globální ekonomiky poloprázdná, či poloplná, to naznačují slova šéfa Světové banky Davida Malpasse. „Výhled je chmurný,“ řekl pro BBC tento americký analytik a někdejší poradce Donalda Trumpa.

Co to znamená v číslech? Světová banka odhaduje, že planetární tempo růstu v roce 2022 klesne z loňských 5,5 procenta na 4,1 procenta. Týká se to eurozóny (odhadované zpomalení z 5,2 na 4,2), USA (z 5,6 na 3,7) i Číny (z 8 na 5,1). A pro rok 2023 dokonce předpověď prorokuje, že vyspělé ekonomiky sníží růst až na 2,3 procenta.

„Bez ohledu na toto zpomalení by to však mělo stačit k návratu k předpandemickým trendům. Znamená to rovněž solidní vyhlídky pro investice, a to na základě zadržované poptávky a obecně příznivých podmínek pro financování,“ stojí ve zprávě Světové banky.

Jedno je ale jasné. Při pohledu na stávající tempo inflace v Česku by takový růst za zvyšováním cen zaostával, třeba Deloitte pro letošek počítá s výší inflace 6,4 procenta. Zároveň se samozřejmě jedná o kumulativní odhady pro celé regiony a situace se v různých zemích může lišit.

Ještě daleko nejistější je však podle Malpassa budoucnost rozvíjejících se ekonomik. „Jejich výhledem je, že budou stále víc a víc zaostávat. Nerovnost už je v současném systému pevně zabudovaná a to je velká brzda,“ tvrdí.

Reklama

Cílem Světové banky je primárně vymýcení chudoby, proto je to pro Malpasse palčivá věc. Sportovní metaforou vypadá situace tak, jako byste startovali o deset metrů pozadu a ještě se zavázanými tkaničkami. Výsledek je zřejmý: ti v čele pelotonu se vám pořád vzdalují.

Výhledem pro rozvojové země je to, že budou stále víc a víc zaostávat.

Průměrné tempo růstu, které rozvíjející se ekonomiky vykazovaly za poslední dekádu, se podle Světové banky v dohledné době opakovat nebude. Už třeba jen proto, že chudé země mají obecně nižší proočkovanost, což jim znesnadňuje boj s covidem, a v případě neúrod či ekologických katastrof jsou zranitelnější ohledně rostoucích cen potravin.

„Očekávaná trajektorie jejich růstu není dost silná na to, aby se už v roce 2023 vrátily k předpandemickým trendům. V jedné třetině z nich, přičemž velká část z nich je závislá na příjmech z turismu, dokonce letos čekáme horší čísla než v roce 2019,“ uvádí zpráva.

To opět dokazuje, že navzdory celosvětovým obavám z overtourismu jsou cestovatelé pro chudší země stále zásadním zdrojem peněz. „A v mezinárodním cestování nadále očekáváme útlum,“ píše Světová banka.

Nicméně i vyspělý svět má co řešit. Všechny bez rozdílů postihuje narušení globálních dodavatelských řetězců a mezi nejnáročnější úkoly bude podle Malpasse náležet zkrocení dluhů, jež nabobtnaly kvůli stimulačním pandemickým balíčkům. S tím souvisejí také rostoucí úrokové sazby.

„A ty jsou obecně problém obzvláště pro začínající podnikatele, pro ženy-podnikatelky a pro firmy v rozvojových zemích,“ vrací se Malpass k ekonomickým nůžkám, jejichž hroty se od sebe oddalují. „Covid a lockdowny si stále vybírají velkou daň a platí to hlavně pro ty chudší.“