Že je blockchainový byznys v útlumu? Ale kdeže, teprve rok a půl stará česká blockchainová společnost CleevioX, dceřiná firma českého softwarového dravce Cleevio, za nímž stojí Lukáš Stibor z Forbes 30 pod 30, svými obraty původní firmu začíná rychle dohánět.
Nejen o nezvykle rychlém růstu, ale i o aktuálních i mrtvých trendech v kryptu či byznysu domlouvaném přes Telegram hovoříme s Ondřejem Macháčkem,CEO společnosti CleevioX, kterou založili Lukáš Stibor, Miroslav Chmelka a Jan Částek.
Kdy se vlastně CleevioX přesně objevilo? Nepamatuji se, že bych firmu zaregistroval během pandemického bull marketu a samotné Cleevio se na počátku blockchainem také nezabývalo…
Záleží na tom, jak to počítáte. Pilot vznikl asi před dvěma a půl lety, tedy někdy na konci roku 2021. Myslím, že to byl prosinec. Nebyla to ale hned firma, začínali jsme jako experimentální divize.
Celé to vzniklo z brainstormingu, kam by se ještě mohlo Cleevio rozvíjet. Crypto bylo jedním z nápadů Lukáše Stibora a Miroslava Chmelky, spoluzakladatele Gamee, které vzniklo právě v Cleeviu. Hlavním impulzem bylo právě Gamee, které propojuje mobile gaming a právě blockchain.
Když padlo rozhodnutí do toho jít, řekli jsme si – fajn, ale pojďme to nejprve opatrně otestovat. Začali jsme tedy nejprve s malým týmem uvnitř Cleevia. Byl jsem to de facto hlavně já a další dva až tři zaměstnanci, které jsem si přibral k sobě.
Začali jsme tedy dělat první interní projekty a testovat, co jsme schopni zvládnout a co by mohlo, nebo naopak nemuselo fungovat. Smyslem bylo také nabrat zkušenosti a prohloubit svoje blockchainové znalosti.
Jak začátky vypadaly v praxi?
V tu dobu ještě relativně jela NFT, takže jsme se hlavně dívali, jakým způsobem funguje NFT marketplace, co tam mají za funkce a co bychom mohli dělat my. Podobně jsme postupovali u tokenového stakingu.
Zaměřili jste se na konkrétní platformy, například na Ethereum nebo třeba BNB Chain?
Ano. Šli jsme tam, kde byla Solidity, takže na EVM blockchainy. (Redakční poznámka: Solidity je programovací jazyk pro implementaci chytrých kontraktů. Jeho autorem je Gavin Wood, který jej původně navrhl pro Ethereum. Zkratka EVM znamená Ethereum Virtual Machine a označuje decentralizovaný virtuální počítač, který spouští a vykonává chytré kontrakty na Ethereu a dalších příbuzných blockchainech.)
Rozhodnutí soustředit se na Solidity padlo i proto, že jsme tam měli backup v rámci Gamee, kde již fungovali v rámci Polygon blockchainu, takže již měli v Solidity nějakým způsobem smart kontrakty napsané. Od tohoto bodu jsme se postupně posouvali dál a začali získávat první klienty.
Nemrzelo vás, když jste se vydali tímhle jedním směrem a on pak nastal boom hlavně Solany?
Nemohli jsme si dovolit tříštit síly. Byznysově jsme rozjížděli sales, marketing, do tohoto bylo potřeba se soustředit na delivery a také jsme se učili za pochodu design. Museli jsme nejprve pořádně pochopit, jak fungují tokenové swapy, decentralizované burzy a tak dál. Bez toho bychom nemohli doporučovat tato řešení klientům.
Takže jsme škálovali na všech těchto vyjmenovaných frontách a cokoli nad to by už bylo moc velké tříštění sil. Výhoda je, že v momentu, kdy již vaše znalostní křivka překročí určitý limit, můžete na platformy, jako je Solana, Polkadot a další, přesedlat poměrně snadno.
V té fázi jsme ale nebyli, takže jsme si řekli, pojďme se intenzivně věnovat EVM, a když tam budeme vedle delivery zároveň dobří v salesu a marketingu, úspěch přijde. Ano, dívali jsme se, jak se mezitím Solana rozjela, ale rozhodnutí nelitujeme. Rozjíždět tam znovu vše, co jsme udělali pro EVM blockchainy, by stálo příliš velké úsilí a mohli bychom tím více pokazit než získat.
Byl to oproti předchozí zkušenosti z Cleevia kulturní šok?
V obchodní a marketingové části byznysu určitě. Až za chodu jsme totiž zjišťovali, že nabírat klienty anonymně přes Telegram (instant messenger a sociální síť založená v roce 2013 ruskými bratry Durovými, má zhruba 900 milionů uživatelů – poznámka redakce), je hodně jiná zkušenost, než na jakou jsme byli zvyklí z klasického zakázkového softwarového vývoje.
Navíc jsme zjišťovali, že tu anonymitu se nám podaří odkrýt třeba až na pokročilejších jednáních, vy jste ale museli energii vynaložit hned, ti lidé zkrátka byli hodně opatrní.
A jak vám to zpočátku fungovalo byznysově, byl to okamžitý zásah, nebo spíš trnitá cesta?
Pravda je taková, že zpočátku to byla spíš cesta pokus-omyl. Zkoušeli jsme hodně cest a ty, které se ukázaly jako slepé, zase rychle zavírali.
Museli jsme například hodně experimentovat v rámci marketingu a sales strategií. Zkoušeli jsme výkonnostní marketing, různé lead generátory a tak dále.
Kolik jste v tom na začátku utopili peněz, než se vám povedlo trend otočit?
Myslím, že to byl asi milion a půl, takže jsme zase tolik neriskovali. Návratnost byla v řádu měsíců, v tom jsme měli vlastně docela štěstí.
Bylo to hodně dáno načasováním. V tu dobu totiž byl na jedné straně velký nedostatek Solidity a obecně blockchain developerů a platily se jim obrovské peníze. Obzvláště, pokud šlo o projekty, kde bylo třeba, aby měl programátor nějakou „prověrku“ a nemohl to být náhodný anonym z Ruska.
My jsme měli tu výhodu, že jsme mohli stavět na našich interních lidech z web 2.0 vývoje, kteří si chtěli zkusit zase něco trochu jiného, více punkového. Takže tento problém u nás odpadl. To byla naše konkurenční výhoda.
Jak vypadala vaše růstová křivka?
Jak už jsem zmínil, překlopení do zisku se dostavilo poměrně rychle. Za první rok jsme měli obrat dvacet milionů korun, druhý rok 25 milionů korun a letos jsme zatím na milionu dolarů, tedy prakticky na číslech za celý loňský rok. Projekce je zatím na dva až 2,5 milionu dolarů na konci roku. Klasické Cleevio pak někam mezi čtyřmi až pěti miliony.
Jsme tak za rok a půl ostrého provozu na zhruba polovině obratu normálního Cleevia, které dělá tradiční zakázkový vývoj pro firmy a korporace a má za sebou jedenáctiletou historii. Na druhé straně jsme mohli od začátku využívat jeho zázemí – od marketingu až po HR, takže to šlo všechno mnohem rychleji. A vyšlapali nám dost cestičku v některých dalších věcech a procesech.
Myslím, že ta čísla mohla být ze začátku i ještě o něco lepší, ale velkou roli sehrálo to, že nás nikdo neznal a my jsme si potřebovali nejprve v oboru udělat trochu jméno. Marketing byl pro nás ze začátku náročný, nyní už to ale jede trochu samo. Vrací se nám investice do referencí a začal fungovat síťový efekt, což je v kryptu mimořádně důležitá záležitost.
Kolik procent toho, na čem děláte, jsou vaše původní projekty?
Na začátku bylo poměr naše projekty vs. zakázkový vývoj zhruba dvacet na osmdesát, tedy zakázkový vývoj dělal osmdesát procent byznysu. Dělali jsme přitom hlavně menší věci, ze začátku často i bez marže. Cílem bylo získat zkušenosti a reference. Dnes již děláme ze 100 procent zakázkový vývoj.
Často zmiňujete marketingovou část byznysu, na kolik vás dnes vychází?
Dnes tvoří nějakých patnáct až dvacet procent obratu.
Blockchainový vývoj je specifický tím, že tam poměrně důležitou nákladovou položku tvoří také bezpečnost a audity smart kontraktů, jak jste vyřešili tento problém? A už vámi doručený kód někdo hacknul?
Jeden útok jsme zažili, ale nešlo o útok přímo na smart kontrakt, ale spíše o pokus o přetížení dané platformy. Vyřešilo se to nakonec přidáním dalších serverů. Standardně se to řeší tak, že v okamžiku, kdy je chytrý kontrakt před odevzdáním, tak si klient zvolí nějakou auditorskou společnost, která kód prověří. Dnes je dokonce čím dál běžnější praxí, že kód neprověřuje jedna auditorská firma, ale spíš dvě.
Následně dostaneme zprávu o auditu a kód podle ní upravíme a zbavíme odhalených zranitelností. A zdá se, že je to dostatečná praxe. Co si vzpomínám, tak se nám ještě nestalo, že by některý z našich kódů byl hacknutý.
Co se týče nákladů na audit, ty si většinou hradí klient sám. Průměrná cena za audit se pohybuje v desítkách tisících dolarů. Záleží pochopitelně na složitosti kódu a renomé společnosti. Ty jednodušší budou stát od deseti do třiceti tisíc dolarů.
Jednu věc bych zde ale ještě rád zmínil. Pokud už je profesionálně udělaný kód smart kontraktu úspěšně napaden, je to zpravidla proto, že nevyvíjíte pro statické prostředí. Máte nějaký kód, který dobře fungoval v původní podobě sítě, jenže pak se komunita rozhodne pro nějaké vylepšení a udělá fork a problém je na stole.
Vy třeba dostanete zakázku na smart kontrakt, uděláte jej a proběhne audit, který neodhalí žádnou zranitelnost. Za půl roku ale proběhne na blockchainu několik změn a vy dáte ten stejný kód k auditu znovu a najednou tam už zranitelnosti jsou.
Na začátku rozhovoru jste zmínil domlouvání byznysu přes Telegram. Telegram má dnes vlastní nezávislou blockchainovou platformu TON (Telegram Open Network). Spolupracujete s nimi?
TON je pro nás celkově velmi zajímavý, protože vidíme, jak v posledních měsících velmi rychle získává popularitu mezi uživateli. To je pro nás známka toho, že má velký potenciál dalšího růstu.
Na TON jsem zatím dělali na zakázku několik menších aplikací. Jsou to jednak boti pro trading kryptoměn, jeden se jmenuje například Bananagun, a dále pak nějaké gamifikační aplikace, kterým se říká clicker apps. Typickým příkladem z kategorie clicker apps jsou zase klikací hry jako Notcoin nebo Hamster Kombat, které mají miliony uživatelů a krom toho opět také spousty botů.
Pokud jde o na začátku zmíněné trading boty, ty si můžete představit jako klasickou decentralizovanou burzu běžící přímo v Telegramu, kde si vytvoříte krypto peněženku a díky propojení Telegramu s různými blockchainy můžete směňovat tokeny a kryptoměny za jiné, kopírovat obchodní strategii nějaké jiné krypto peněženky, nebo třeba token takzvaně snipovat. (Snipování je obchodní strategie, která se snaží získat nově představený token nebo kryptoměnu těsně potom, co je veřejně nabídnuta na trh – poznámka redakce.)
Zní to možná až moc ideálně a taky to má i svou stinnou stránku. První riziko spočívá v tom, že takový trading bot zná vaši seedovou frázi, má tedy v praxi přístup k vašim kryptoměnám přímo.
Druhé riziko spočívá v tom, že zakladatelé těchto aplikací mají přehled o vašich obchodech a zadávaných příkazech, takže toho mohou teoreticky zneužívat. Příkladem je situace, kdy se rozhodnete snipovat nějaký token, a protože vědí, co chcete dělat, mohou se pokusit vás na chainu předběhnout a prodat vám jej pak dráž.
Kolik zaměstnáváte lidí?
Čistě ve Web3 sekci dělá okolo čtyřiceti lidí.
Vnímáte v kryptu nějaký rodící se trend? Případně, co už je dnes naopak podle vás passé?
Jedním z nich je to již zmíněné prosazování se Telegramu, ten největší nárůst je ale opravdu současná záležitost stará zhruba poslední měsíc a půl. Jak po trading botech, tak po clicker apps je dnes výrazná poptávka. Naopak do pozadí se přesouvají tradiční DeFi protokoly (protokoly decentralizovaných financí) a DEXy (decentralizované burzy), tedy tradiční segment, který trendoval ještě tak rok a půl nazpátek.
Pokud jde o retail, ten dnes zajímají hlavně meme coiny, protože doufají, že na nich bleskově zbohatnou a je jim jedno, že tam chybí jakákoli utilita.
Je to dané určitou deziluzí z toho, že krypto navzdory některým slibům nezměnilo svět tradičních financí přes noc a ti lidé nechtějí čekat. Raději tak vrazí peníze do něčeho, co je od začátku navržené k tomu, aby na tom část uživatelů rychle zbohatla a pak to stejně rychle upadlo v zapomnění.
A jak se na blockchain proměnil pohled firem?
Klasické společnosti z Web2 světa? Ty zde naopak více začínají vidět nějakou přidanou hodnotu. Ta může být třeba v datech.
