Situace na energetickém trhu nabrala v úvodu roku až překvapivě pozitivní směr. Ceny energií na evropské burze se dostaly na úrovně pod vládou stanovené stropy a přišla nebývale rychlá reakce některých dodavatelů, kteří už začínají nabízet tarify levnější o desítky korun. 

„Lednový pokles cen plynu na velkoobchodních trzích už nám aktuálně umožňuje nabízet dodávku plynu pod cenovým stropem, který platí od začátku roku,“ uvedl například ředitel innogy pro maloobchod a marketing David Konvalina. Společnost se stala dalším z velkých dodavatelů energií, přicházejících na trh s nabídkou nových tarifů.

Stávajícím zákazníkům, kterým končí fixace, nově nabízí o dvacet haléřů levnější kilowatthodinu plynu, než je vládou určená maximální cena. Ve spotřebě průměrné domácnosti může jít až o třítisícovou roční úsporu.

Už dříve se přidal E.ON, který v rámci tříleté fixace nově nabízí cenu elektřiny v tarifu D02d za 4746 korun bez DPH za megawatthodinu, u plynu pak za 2499 korun. Podle statistik serveru Tzb-info pak levnější ceníkové tarify, než je strop, nabízelo dalších deset dodavatelů, mezi nimi například i menší dodavatelé jako Vemex, Fonergy nebo EasyPower.

Někteří je ale nabízejí v rámci takzvaných spotových produktů, které vláda s příchodem roku omezila v rámci ochrany spotřebitelů. Pokud by se totiž cena plynu či elektřiny opět prudce zvýšila, znamenalo by to pro ně okamžité navýšení faktur a mnohdy i existenční problémy. Toho jsme byli svědkem na konci loňského roku.

Odborníci ale radí, ať se zákaznici s podepisováním nových fixací příliš neukvapují a raději chvíli počkají. „První rok klienti dodavatelů sice ušetří, ale existuje velká pravděpodobnost, že v druhém a zejména třetím roce fixace budou trochu smutnit. Na trhu se totiž časem objeví nabídky, které budou hluboko pod stropem, tedy i současnými nabídkami,“ říká Forbesu analytik a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Cena energií se od počátku roku drží pod vládou stanovenými stropy. Konkrétně roční kontrakt elektřiny se na lipské burze ve středu obchodoval za 175 eur za megawatthodinu (MWh), vládní strop je přitom stanoven v přepočtu na 209 eur za MWh bez DPH. U ročního kontraktu plynu se cena propadla na 73,4 eura za MWh, vládní strop je 105 eur za MWh bez DPH.

Pokud dodavatelé nabízejí tarify nad vládním stropem, je to dáno nákupem energií s předstihem, kdy prodávají ty dražší nakoupené v loňském roce. „Zejména na konci roku se mezi dodavateli opět rozhoří velký boj o zákazníka. Bude to soutěž jako za starých časů,“ předpovídá Gavor.

Předplatné Forbesu Cash je king

V každém případě je pozvolný pokles tarifů od čím dál více dodavatelů příslibem do budoucna nejen pro domácnosti a firmy, které mohou vyhlížet snižování nákladů za energie, ale také pro státní kasu. Ta pak nebude muset v rámci zastropování cen tolik vydávat na kompenzace dodavatelům.

Vládní odhady přitom očekávaly, že kompenzace by měly státní rozpočet ročně vyjít na sto až dvě stě miliard korun. Pokud se situace bude vyvíjet stejně pozitivně po celý rok, odhadovaná částka bude řádově nižší.