Každý krach firem za sebou zanechává nejen smutné příběhy hlavních protagonistů, ale také příběhy desítek až stovek nepřímých účastníků, kteří musí řešit následky bankrotu, na kterém neměli sebemenší vinu.
Kromě stovky dalších je přesně tohle případ manželů Denisy a Michala Podraských, kteří před sedmadvaceti lety začali budovat úspěšného výrobce a prodejce kabelek a peněženek Famito.
A dnes jsou také jedni z členů věřitelského výboru kožešnické firmy Kara Trutnov, kterou na začátku roku dovedl do konkurzu podnikatel Michal Mička.
„Nikdy jsme neztratili tolik jako s Karou vedenou panem Mičkou,“ říká ve druhém patře královéhradeckého sídla a zároveň showroomu rodinné firmy Michal Podraský.
Se svou ženou během čtvrtstoletí vybudoval podnik s padesátimilionovými tržbami a s jejich produkty se můžete setkat po celém Česku i na Slovensku. Kromě menších obchodů v menších městech i ve velkých nákupních centrech.
A taky v Kaře, jejíž byznys ale už několik měsíců stojí a která Famitu teď dluží 4,3 milionu korun. Nyní tak oba manželé sledují, jak se dění kolem české značky vyvrbí.
Zakladatel a majitel Famito Michal Podraský
Divoké devadesátky
Manželé Podrasští jsou v konkurzech svých obchodních partnerů už relativně ostřílení, i když by si samozřejmě přáli pravý opak. Michal začal podnikat už v roce 1994, kdy do země začal dovážet módu z Německa. Po dvou letech se do byznysu připojila i jeho manželka Denisa, která během mateřské dovolené začala s chodem podniku pomáhat. Ke své profesi už se nevrátila.
„V devadesátých letech to byla jízda,“ říká k počátkům podnikání Michal Podraský a myslí tím hlavně divoce se tvořící kapitalistické prostředí a první hořké zkušenosti s konkurzy firem, kterých zažil desítky, a jež jeho firmu připravily za ta léta o miliony.
„Časem se to ale srovnalo, v posledních deseti letech nemůžu říct, že bychom až na jeden případ peníze zpět nedostali. To až teď,“ zmiňuje pohledávky Famita vůči Kaře v celkové hodnotě 4,3 milionu korun.
V devadesátkách se ale kromě kapitalismu formoval i samotný byznys Famita. Manželé brzy pochopili, že nemohou jen dovážet a přeprodávat módu z Německa, Itálie nebo Francie.
Chtěli mít finální vzhled i s nejmenšími detaily pod kontrolou, což ale neznamenalo nic jiného než začít vyrábět.
Proto se společně vypravili do Asie a začali hledat výrobce, kteří jim budou schopni dodávat kvalitní produkty dle jejich vlastních designů, navrhovaných v sídle firmy na kraji Hradce Králové.
„V Číně i Indii jsme už pětadvacet let. Dnes již víme, jak to tam chodí. V roce 1997 jsme si ale nemohli jen tak otevřít internet a vše si načíst. Ani jsme se neměli koho zeptat. Vším jsme si museli projít sami,“ vrací se o více než dvě dekády zpět Michal Podraský.
„Byl to pokus omyl. Kdyby od nás dnes někdo chtěl účast na fuck-up night, tak bychom naplnili program na celý večer,“ říká dnes už s úsměvem jeho choť Denisa a podává mi jednu z kabelek, kterých je kolem nás na zdech i na zemi rozeseto desítky až stovky.
Všechny mají na všech svých kapsách zip. Jeho absence je prý neduh značkových kabelek, u kterých tak často dochází k nechtěnému vysypání obsahu. Dozvídám se také, že ve střední a severní Evropě nemají dámy příliš v oblibě pozlacení, působí na zákaznice lacině. A mám si všimnout i detailů, jako je sladěná barva zipu s barvou kabelky.
„To vám v Evropě za stejné peníze neudělají. Číňané mají výrobu opravdu na vysoké úrovni, vždyť šijí pro celý svět. Umí sebemenší detaily a jsou velmi efektivní,“ vypichuje Michal Podraský jejich přednosti.
„Pošleme jim návrh a oni nám pošlou za pár dnů nacenění. V Česku by to trvalo i mnohem déle,“ doplňuje jej jeho žena Denisa, která si zároveň hlídá i kvalitu pracovních podmínek tamních továren. Je přesvědčena, že když je někdo nespokojený se svou prací a podmínkami, zákonitě se to odrazí i na kvalitě produktu.
„Chceme kvalitu, to je pro nás základ. I proto reklamací máme minimum,“ vypočítává a dodává, že také kvůli tomu létá s manželem i čtyřikrát ročně do Asie. Loni ovšem měli kvůli covidu pauzu.
Rok plný výzev
Pandemie ale manželům Podraským přichystala daleko větší nepříjemnosti než přerušení obchodních cest. Jejich odběratelům uzavřela na několik měsíců provozovny, kteří se dřívější objemy snaží marně dohnat skrz prodej přes e-shopy. Ty před třemi lety rozjelo i Famito na doménách Kabelka.cz a Peněženka.cz.
Jelikož se ale vždy zaměřovalo hlavně na velkoobchod, před covidem jim prodej přes internet tvořil jen pět procent z celkového obratu. Během lockdownu se sice ztrojnásobil, stále to ale není noha, která by celý byznys udržela nad vodou.
Přese všechno loňské tržby královéhradecké firmy propadly jen o dvacet procent lehce pod čtyřicet milionů korun a i díky v minulosti vytvořeným rezervám firma nebalancuje nad existenční propastí. Spíše se v době očekávaného rozvolnění připravuje na to, co bude dál.
„Ať se obchody otevřou klidně až od června, ale hlavně ať se na podzim zase nezavřou,“ přeje si Michal Podraský, který pro současnou situaci v zemi jen těžko hledá slova a raději odbíhá k jiným tématům.
„Z pohledu zdravého rozumu se k tomu nemá cenu vyjadřovat, protože ten tam vůbec není,“ myslí si své i jeho manželka Denisa.
Oba dva tak napínají pozornost spíše k současnému dění kolem Kary, která jim tvořila zhruba pětinu byznysu. S nadějí proto sledují poslední kroky bývalého majitele Zdeňka Rintha, který se s pomocí investiční skupiny Natland snaží získat zpět do svých rukou značku s více než sedmdesátiletou historií, provést ji reorganizací a zajistit její další fungování.
„S panem Rinthem se spolupracuje dobře, je to sice tvrdý obchodník, ale je férový,“ popisuje sedmdesátiletého podnikatele Denisa Podraská a její muž k tomu přidává.
„Pan Rinth si dvakrát do roka objel všechny obchody. I na Slovensku. Parta kolem pana Mičky snad nebyla ani v Plzni,“ naráží na to, že móda se podle něj nedá dělat z kanceláří.
„Pan Mička absolutně nechtěl vědět, jací jsou zákazníci. Když děláme tašky nebo peněženky my, tak za nimi musíme vidět lidi. Na ulici, v autobuse, v samotném obchodě,“ poukazuje Michal Podraský vedle dluhopisů na další z mnoha důvodů krachu byznysu, který pandemie dle něj jen urychlila.
Móda bez přívlastku
Neduhy ale pozoruje napříč celým segmentem módy. Možná jde o generační střet, spíše jsou to ale letité zkušenosti, když prohlašuje, že nejlepší z pohledu prodejů je móda bez přívlastku.
„Košile musí být hlavně praktická. Ale stačí to dnes? Mně se zdá, že ne, že tam vždycky musí být nějaký přívlastek. Někdo na košili udělá žluté knoflíčky a prodává to za velké peníze v limitované edici. Jenže kdo chce na bílé košili žluté knoflíčky?“ ptá se Podraský.
„Pak takové edice končí tak akorát ve slevách. Jednoduchou bílou košili z kvalitního materiálu, který bývá nahrazován přívlastky, chtějí desetitisíce lidí,“ dává návod k tomu, jak si v dnešním módním segmentu získat širší masu zákazníků, a tím i stabilní prodeje.
Hned na to ale se svou ženou odbíhá do vedlejší místnosti, kde je profesionální fotostudio Famita, které si drží propagaci produktů pod svými křídly.
Otevření obchodů se totiž blíží, web nikdy nespí, a proto je potřeba na snad už lepší časy připravit a vytvořit nové promofotky produktů.
