Pomáhá lidem s bolestmi zad a šíří systém cvičení, který se už osvědčil tisícům lidí. Vysvětluje, jak sedavý způsob života ničí naši páteř a co můžeme udělat, abychom neskončili na operačním stole.
Lékařka a odbornice na dětskou skoliózu Kateřina Smíšková je dcera tvůrce známé rehabilitační SPS metody Richarda Smíška. Terapii šíří dále spolu se sestrou Zuzanou. Vede pobočku v Brně a pro Forbes vysvětlila, co přesně způsobuje lidem bolesti zad a jak se jim vyhnout.
Sada cvičení, kterou vymyslel váš otec, pomáhá lidem s bolavou a zničenou páteří již téměř čtyřicet let. Je známá jako SM systém, SPS metoda nebo spirální stabilizace páteře a pomohla už nespočtu lidí vyhnout se operacím. Jak častý je podle vašich dat nebo pozorování ve společnosti problém s bolavými zády?
Průzkumy uvádějí, že problémy se zády má v průběhu života více než devadesát procent populace. A podstatně se snižuje věková hranice, kdy ty problémy přicházejí. Kdysi k nám chodili lidé s akutními i chronickými bolestmi zad mezi čtyřicátým a padesátým rokem života, dnes máme také mnoho dětských pacientů.
Čím to je?
Je to způsobeno tím, že větší procento populace prosedí hodiny u počítače.
Jak přesně sezení za počítačem negativně ovlivňuje lidské zdraví?
Při sezení za počítačem máme obvykle lokty položené na desce stolu před středem hrudníku. To, že jsou předsunuty před trupem, zatěžuje krční svalstvo. K tomu musíme připočítat váhu hlavy, kterou máme při práci za počítačem také většinou předsunutou před tělo.
Hlava váží přibližně dvě a půl kila, každá ruka další dvě až čtyři kila a celá tato váha zatěžuje svaly, které se upínají ke krčním obratlům. Jedná se zejména o horní trapézový sval, na kterém visí hlavní váha paží a hlavy, ale také prsní svaly.
Svaly jsou napjaté a tlačí obratle krční páteře k sobě a nepřetržitý tlak na obratle vede k tomu, že meziobratlové ploténky jsou příliš dlouho stlačené a degenerují. Po čase se to projeví zejména jejich „vytečením“. Představte si kus gumy mezi dvěma závažími, který stlačení vytlačí ven.
Proč je váha rukou a hlavy pro svaly nadměrnou zátěží? Svaly se přece dokážou zatížení přizpůsobit růstem a zpevněním…
Správně, svaly se přizpůsobí a zmocní. Jenže jde o asymetrické zpevnění, část svalstva je robustnější, část naopak ochablá. Dochází k nerovnováze. Tyto svaly jsou totiž evolučně určeny k tomu, abychom při chůzi pohybovali rukou vedle těla dopředu a dozadu a ne pro práci za počítačem.
Kateřina Smíšková pomáhá lidem (zejména dětem) ke zdravé a bezbolestné páteři. Foto: archiv K. Smíškové
Při sezení a psaní na počítači jsou paže souvisle několik hodin ve strnulé pozici, nehýbou se. Když pak člověk vstane, není schopen dobře zapažit. Kývání paže při chůzi už není rovnoměrné a kvalitní. Lidé chodí s pažemi před trupem, nezapažují, nedochází k natahování pletence ramenního svalu a zapojování širokého zádového svalu a spodního trapézového svalu, které dále ochabují a nerovnováha se prohlubuje.
Takže místo nápravy dochází k fixaci problému?
Ano. Tělo si po osmi hodinách zvykne na to sezení tak, že pak i při chůzi funguje podobně jako vsedě. Člověk tedy na procházce nekráčí fyziologicky přirozeně, ve správném postoji, neboť má na těle svalové nerovnováhy. A návyk na sezení se prohlubuje.
SPS systém je cvičení s pryžovými pásy, které aktivují nevyužívané a ochablé svalové skupiny. Foto: archiv K. Smíškové
Stačí, když budete chvíli sledovat, jak lidé chodí po ulici. Neuvidíte mnoho lidí, kteří by chodili vzpřímeně a měli by hlavu, hrudník i pánev rovnou nad sebou a hýbali rukama za sebe. Většina populace chodí v mírném předklonu a rukama mávají před tělem.
Nerovnováha se zafixuje a postupně způsobuje další a další problémy, protože nezdravá chůze vytváří další disbalance.
Jsou důsledky nesprávného sezení a chůze natolik intenzivní, aby to lidé museli řešit systematicky? S mírně shrbenou chůzí se nakonec dá žít a občasné bolesti lze vyřešit pilulkami.
Riziko je podle mě vysoké, protože zdravotní problémy se nemusí projevit jen na páteři a chůzi. Je to individuální. Každý má svůj „locus minoris“ nebo problémovou část organismu. U někoho se neustálé sezení projeví na bolesti páteře, u někoho potížemi se střevním ústrojím.
I to potřebuje správný pohyb, aby bylo dostatečně prokrveno, aby strava procházela tělem bez komplikací a nevznikaly například záněty. Záleží na odolnosti konkrétního organismu, na stravě, na intenzitě sportování…
Sportování?
Dnes je například populární běh. Jenže mnozí běžci už mají rozvinutou disbalanci spojenou se sedavou prací a možná o tom ani nevědí nebo to neřeší. Běhají pravidelně deset let, byť nesprávně s disbalancemi, a mají pocit, že jsou fit.
Jenže při sportu se vyplavují endorfiny a adrenalin, které tlumí bolest. Bolest necítíte, ale důsledky nesprávného pohybu se dále kumulují, tělo je stále opotřebovanější a dříve či později se to projeví. Běžec například na déle vypadne z pravidelné sportovní rutiny, například pro onemocnění, a tělo se ozve, nejčastěji jde o vyhřezlou ploténku. Tu má v průběhu života zhruba 95 procent lidí.
Pravidelné denní cvičení pomáhá kompenzovat hodiny strávené u počítače. Foto: archiv K. Smíškové
Počkejte, 95 procent populace zažije vyhřezlou ploténku mezi obratli?
Ano, je tomu tak. Někteří lidé o tom ani nevědí, neboť herniace disku nemusí bolet. Nezáleží ani na tom, nakolik je plotýnka vysunuta. Malá hernie může bolet hodně a velká nemusí bolet vůbec.
Lidé na to často přijdou až při magnetické rezonanci, kterou jim udělají v souvislosti s jinými zdravotními obtížemi. A není vždy nutné tuto situaci řešit operací, množství „výhřezů“ lze řešit rehabilitací, cvičeními, při kterých se plotýnka opět vstřebá.
Těch 95 procent jsou výsledky vašeho pozorování nebo oficiální statistiky?
To jsou tvrdá data, která můžete najít například v databázích zdravotních pojišťoven. Ty to řeší, protože muskuloskeletální poruchy patří k nejčastějším nemocem z povolání. Jsou natolik rozšířené, že to ovlivňuje zaměstnanost v zemi a rozvahy pojišťoven.
Jak se k tomuto fenoménu pojišťovny stavějí?
Je fajn, že se pojišťovny snaží o prevenci. Zavedly programy, které mají pomoci lidem předcházet vzniku těchto problémů, ale nejsou příliš promyšlené a systematické. Podporují například plavání zdarma, případně s malým doplatkem, přitom plavání ve skutečnosti akutní vysunutí ploténky zhoršuje. Je mýtus, že plavání je vhodné pro bolesti zad. Pomáhá znak, ale některé jiné styly páteři naopak vysloveně škodí. Ale je fajn, že je alespoň něco.
V příštím roce bude těžké poškození bederní páteře v České republice zařazeno do seznamu nemocí z povolání. Mělo by to pomoci v prevenci onemocnění pohybového aparátu, která vznikají dlouhým sezením na pracovišti.
Hodiny vsedě za počítačem a nedostatek pohybu způsobují nevídané rozšíření problémů s páteří u dětí. Foto: archiv K. Smíškové
Vzpomínala jste, že do ambulancí chodí s bolestmi zad stále mladší lidé a vy sama se specializujete na dětské pacienty. Jaká je situace u dětí?
Během covidu se u dětí velmi rozšířila skolióza – esovité zakřivení. Důvodem je sedavý způsob života v době, kdy páteř roste. Sezení za počítači a nedostatek pohybu jsou dnes pro děti běžné a covid tento fenomén jen zintenzivnil, děti seděly před počítači a učily se online. Dalším důvodem je obezita. Česká republika patří v obezitě ke světovým lídrům.
Jak moc se rozšířila skolióza mezi dětmi?
Dvojnásob ve srovnání s předcovidovým obdobím. Aktuální data hovoří o sedmi procentech dětské populace, takže skoliózu má už jedno ze čtrnácti dětí. Je to velmi významný nárůst. Děti nejsou motoricky zdatné, neumějí sprintovat, dělají jim problémy kliky, dřepy či shyby, na terapiích je to musíme učit.
Bez pravidelného pohybu budou z dětí za deset let dospělí lidé, kteří budou potřebovat trvalou zdravotní péči. Vypadá to tak, že nejméně deset procent dospělé populace bude mít chronické problémy páteře. Vzhledem k tomuto rozsahu se bude muset změnit pojišťovací systém. Na děti totiž pojišťovny zatím při prevenci moc nemyslí.
Ale právě v dětském věku se ještě dá vyrovnávat páteř, později už to není možné. Pojišťovny to neslyší rády, ale budou muset přidat, jinak nám budou přibývat pacienti s mnohočetnými vyhřeznutími ploténky. Už se to také děje.
Cvičení lze nalézt na webu, například na YouTube. Zkuste však alespoň stručně popsat, v čem spočívá SPS systém, původně SM systém.
V případě lidí, kteří hodně sedí, se snažíme přetáhnout páteř směrem nahoru, aby se uvolnily meziobratlové ploténky. Zmiňovali jsme, že jsou obratle u sedu stále stlačené dolů a ploténky mezi nimi jsou chronicky podvyživené, protože pod tlakem se do nich nedostává potřebná výživa a postupně degenerují, chrupavka vysychá a praská.
Obecně se snažíme aktivovat svalové skupiny, které nazýváme spirálovité svalové řetězce a které táhnou tělem křížem od krku až k patě. Cvičíme s elastickými lany, takže kromě protahování dochází také k posilování svalů. Guma má však malý odpor, takže nedojde k přesílení.
Kdo k vám nejčastěji chodí na cvičení?
Nemáme smlouvy s pojišťovnami a fungujeme na přímé platbě, takže k nám chodí zejména živnostníci a lidé, kteří nemohou v práci chybět. Chodí do ambulance nebo k fyzioterapeutům na individuální cvičení, cvičí pravidelně a dodržují rehabilitační plán.
Naopak, nechodí k nám lidé, kteří chtějí být na neschopence a nemají motivaci jít do práce. Na skupinové lekce chodí lidé, kteří už mají mírné problémy se zády, ramenem, kolenem nebo bedry, případně je bolí hlava. Vědí, že po cvičení se jim uleví.
Jak vás a vaše klienty zasáhl covid?
Po covidu nám přibylo množství pacientů, včetně těžkých případů. Lidé pro pandemická opatření nemohli chodit na cvičení, odkládaly se zákroky a terapie, protože nemocnice řešily covidové pacienty. Proto jsme přišli i s aplikací Spiralista, díky které lidé potřebují ke cvičení jen chytrý telefon.
Aplikace je podrobně zpracována, pokud chcete cvičit záda doma a nemáte čas nebo peníze na pravidelné terapie a rehabilitace u nás. Stačí si vybrat oblast těla, která bolí, a aplikace postupně dává úkoly, co a jak cvičit. Aplikace postupuje tak, jak by postupoval kvalifikovaný terapeut. Cílem je aby se pacient naučil cvičit SPS systém sám.
Nehrozí, že člověk bude bez dohledu odborníka cvičit nesprávně?
Ano, je tam to riziko. Ideální je kombinace s osobní návštěvou, kde lze vychytat nesprávné pohyby. Ale připravujeme další aktualizaci a aplikace bude umět poradit také v tomto. A samozřejmě jsou diagnózy, kde je nutná osobní návštěva.
Vynikající výsledky dostaly SPS systém do celého světa. Cvičí se v Evropě i Americe…
Zmíním i Jižní Koreu a Čínu, kde otec působil. Obě země jsou ekonomicky velmi rozvinuté, mnoho lidí sedí u počítačů nebo jsou přetíženi v továrnách a trpí stejnými chronickými problémy jako lidé v USA či Evropě. Zejména v Koreji se otcova metoda velmi ujala, vyučuje se na univerzitě v Soulu, kde mají krásně vybavené naše centrum a SPS systém je tam velmi rozšířený a oblíbený.
Bohužel otec už nemá věk na cestování a my se sestrou máme děti, takže na cestování už moc nemáme čas. Doufám, že lidem pomůže aplikace, kterou jsme připravili a je také v angličtině.
