Zrcadlí reálný provoz ve virtuálním prostředí. Do takzvaných digitálních dvojčat, kopie svého vlastního byznysu, investují firmy jen letos obrovské částky. Jsou mezi nimi strojírenští obři, automobilky i rafinerie.
Je to jen pár dní, co rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol oznámila, že do rafinerie v Kralupech nad Vltavou pořídila digitální dvojče. Cena investice? Téměř padesát milionů korun. Není jediná. Firmy si své virtuální kopie pořizují stále častěji a neváhají do nich investovat. V položce na investice do digitalizace jde o zásadní částky.
„Digitální dvojče, které využívá nástroje umělé inteligence a strojového učení, nám významně napomůže zvýšit bezpečnost a efektivitu výroby,“ přidává jednoduché vysvětlení, proč věří, že se projekt do budoucna vyplatí, Mariusz Wnuk, šéf představenstva skupiny Orlen Unipetrol.
Pro představu – firmy díky tomu vidí veškerou výrobu jako astronauti z raketoplánu oceány na Zemi. To vše v reálném čase. Odhalí hrozící problém, stejně jako místa, kde můžou být efektivnější. Ostatně příměr z vesmíru nepoužíváme náhodou. Jako první totiž přišla s takovým virtuálním zrcadlem americká NASA. A jako mnohokrát je za tím příběh hodný filmového scénáře.
Let Apollo 13 byl v roce 1970 sedmým pilotovaným letem mamutího vesmírného programu Apollo, jehož cílem bylo znovu dostat lidskou posádku na Měsíc. Výbuch kyslíkové nádrže během letu ale vyústil v boj o život celé posádky. Jak víme z historie, dobře to dopadlo. O pět dní později přistál velitelský modul na hladinu Tichého oceánu.
Co ale tolik známé není, inženýři měli dole na Zemi k dispozici věrnou kopii vesmírné lodi. Když se pak ozvala slavná věta „Houstone, máme problém“, dokázali nasimulovat havárii, i to, jak posádku zachránit. Právě tady se začala psát historie tehdy ještě analogových, dnes už výhradně digitálních dvojčat.
V byznysu slouží digitální dvojčata například pro simulaci výrobních linek, lepší plánování oprav nebo údržby, ale také pro to, jak rychle vyřešit jakákoli selhání. Jinými slovy nejde jen o model, ale reálný odraz toho, co se ve firmě děje právě teď.
Foto se souhlasem Orlen Unipetrol
Rafinerie společnosti Orlen Unipetrol v Kralupech nad Vltavou a její digitální dvojče
„Přináší to například možnosti pro urychlení vývoje nového vozu prostřednictvím virtuálních simulací nebo zajištění flexibilního a proaktivního servisu výrobních zařízení nebo aktivní kontrolu kvality vyráběného vozu,“ doplňuje Kateřina Boukalová, mluvčí pro výrobu, HR a udržitelnost společnosti Škoda Auto. Největší automobilka v Česku modely digitálních dvojčat využívá a zároveň sama rozvíjí.
Stejně jako například německý výrobce elektroniky Siemens. Z jejich zkušeností například takový model zásadně urychluje vývoj nových strojů či linek.
„Další výhodou je možnost ověřit na digitálním dvojčeti jak mechanickou funkcionalitu, tak řídicí software. Kolize mezi pohyblivými částmi stroje se řeší ve virtuálním prostředí ještě předtím, než vznikne fyzická verze. Tím se šetří čas i náklady na opravy, které by byly v případě chyb u skutečných strojů velmi drahé,“ uvedl Tomáš Froněk, vedoucí oddělení Factory Automation a partnerské sítě společnosti Siemens.
Ostatně sílí i trh těch, kteří digitální dvojčata vyvíjejí pro další firmy. „Například při instalaci vodoměrů nebo jinak specifických linek používáme vlastní, na míru vytvořená řešení, která odpovídají konkrétním potřebám – zejména když je třeba zásah do stávajících systémů, jako je třeba fyzický řez do potrubí,“ říká Matěj Kult, šéf a zakladatel AIKIT Digital, vývojářské společnosti, která působí kromě Česka taky v Portugalsku a v USA.
Se svými digitálními dvojčaty podniků, budov a měst získává stále větší pozornost také slovenský startup Twinzo, který loni podpořily české fondy Soulmates Ventures a DEPO Ventures. Twinzo letos expandovalo do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Číny, Japonska a dalších zemí. Mezi jeho klienty patří například společnosti Whirlpool, Benteler nebo Mondelez.
„Poslední dobou se kromě výroby dostalo do popředí také téma chytrých budov, kampusů či nemocničních komplexů. Řeší se primárně sběr dat – v budově je spousta strojů a zařízení, o kterých chtějí mít firmy absolutní přehled a prohlížet si 3D model v reálném čase. Díky tomu vědí, kde se nachází která zásuvka, trubka nebo kabel,“ popsal Michal Ukropec, zakladatel a výkonný ředitel Twinza s tím, že právě tady jejich klienti hledají cestu k nižším nákladům.
