Sir Richard Branson. Astronaut 001. Tak vypadá první zápis v knize, do které svá jména budou zapisovat všichni novodobí pasažéři, kteří jako britský miliardář nastoupí do vesmírné lodi společnosti Virgin Galactic a vydají se vstříc kosmickému prostoru.

“O tomhle jsem snil už jako malý kluk. Není ale nic, co by vás připravilo na to, že se budete na Zemi dívat z vesmíru,” pronesl Branson krátce poté, co se vrátil na zem z výšky pětaosmdesáti kilometrů.

Cesta do vesmíru se symbolicky otevírá i pro běžné smrtelníky. Několik kosmických turistů už se do vesmíru podívalo, ale miliardář se šlechtickým titulem od britské královny byl prvním civilem, kdo tak učinil ve stroji soukromé výroby. Navíc v novodobém vesmírném závodu předehnal svého soupeře a aktuálně nejbohatšího člověka planety Jeffa Bezose.

Spektakulární show trvala přes dvě hodiny, kterými vyvrcholilo sedmnáct let práce na projektu civilních vesmírných letů. Tedy letů, které na hranici vesmíru dostanou prakticky kohokoliv, kdo na to má dost odvahy a peněz – konkrétně nějakých pět a půl milionu korun. Žádná další omezení nejsou.

A dokonce ani žádné rakety. Po čtvrté hodině odpolední našeho času se ze soukromého letiště pro vesmírné lety Spaceport America v Novém Mexiku do vzduchu vznesl letoun VMS Eve, pojmenovaný po Bransonově matce.

Letoun na břiše nesl raketoplán VSS Unity, který ovládali piloti Dave Mackay a Colin Bennet a na sedadlech posádky vedle Bransona usedli specialisté Beth Moses, Sirisha Bandla a Michael Masucci. Bylo to tak poprvé, kdy Virgin Galactic v rámci zkušebních letů poprvé naplno využila kapacitu svého vesmírného letounu.

Ten se krátce před půl šestou evropského času ve výšce 13,5 kilometru odpoutal od Eve a zažehl svůj tryskový pohon. Raketa během čtyřiceti sekund dosáhla trojnásobně rychlosti zvuku a zamířila vstříc vesmíru, jehož bran se dotkla ve výšce osmdesáti pěti kilometrů.

Posádka si v tu chvíli mohla začít užívat pět minut trvající stav beztíže a výhledy na zakřivení Země i do černoty kosmického prostoru, kterou mohla sledovat z celkem sedmnácti oken, jimiž je raketoplán vybavený. Po téhle pětiminutovce, která pasažéry pasovala na astronauty, už se ale museli znovu vrátit do svých sedadel a připravit se na návrat.

Ten proběhl stejně jako celý let naprosto hladce a VSS Unity po osmnácté hodině lehce přistála zpět na soukromém kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku, který patří Virgin Galactic. Richard Branson a další členové posádky ze stroje vystoupili krátce poté.

“Tohle si budeme pamatovat po zbytek života,” pronesl Michael Colglazier, CEO Virgin Galactic. Zlomový okamžik to bezpochyby byl. Soupeř v podobě Bezosova týmu Blue Origin ale nezapomněl připomenout, že jejich mise v raketě New Shepard se šestičlenou posádkou na palubě dosáhne výš – až do 105 kilometrů. Startovat má už 20. července.

Překoná tím takzvanou Kármánovu hranici, určující předěl mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Bransonův tým si vystačí s definicí NASA, Federálního úřad pro letectví USA i amerického letectva – pro všechny tyto instituce začíná vesmír padesát mil nad hladinou moře, což převedeno na kilometry znamená výšku velmi mírně přesahující osmdesát kilometrů.

Poměrně pobaveně pak tento souboj musí sledovat další z miliardářů, který se zaměřil na dobývání vesmíru Elon Musk. Rakety jeho společnosti SpaceX totiž zastoupily techniku NASA a vynáší astronauty i náklad na vesmírnou stanici ISS kroužící kolem Země ve výšce 400 kilometrů. Bransonovi ale třetí nejbohatší člověk planety popřál před startem jenom to nejlepší.