Z Bratislavy v poslední době přicházejí zprávy o chystaných projektech, které mají ambice přetvořit centrum slovenské metropole na „downtown“ podobný tomu, jaký známe ve větším měřítku třeba z Londýna nebo i z Varšavy.
V porovnání s tím, jaké stavby se chystají, nebo lépe řečeno nechystají, v Praze, má Bratislava alespoň co do výšky výrazný náskok.
Dvě ze tří pražských budov, jejichž střecha sahá nad stometrovou hladinu, vznikly už před více než třiceti lety. K City Tower a City Empiria na Pankráci se v roce 2018 připojila V Tower. To je zatím vše.
V Tower v Praze
V Bratislavě jsou ambice o poznání vyšší. Například developer J&T Real Estate zvažuje, že přepracuje svůj původně kancelářský a zhruba stometrový projekt East Tower v centru metropole na bytový dům s výškou až 250 metrů.
Tím by Bratislava získala svůj druhý regulérní mrakodrap, tedy stavbu vyšší než 150 metrů. J&T totiž v lokalitě staví i budovu Eurovea Tower, která má mít 168 metrů a 46 poschodí.
Skica mrakodrapu East Tower od J&T v Bratislavě
A stometrovou věž ve slovenské metropoli chystá také česká skupina DRFG, která s místním partnerem The Galata Group vstupuje do projektu Ister Tower, tedy rezidenční budovy o třiatřiceti podlažích.
V bratislavském „downtownu“ tak už stojí nebo se připravuje hned několik budov s výškou přesahujících sto metrů. Kromě v úvodu zmiňovaných staveb je to třeba kancelářská budova Nivy Tower nebo dvojice obytných věžáků Panorama Towers.
Dílem do skládačky přispěla také Penta Real Estate, která v Bratislavě buduje svůj projekt Sky Park. V něm už stojí první tři věže od studia Zaha Hadid Architects a na čtvrté se aktuálně pracuje. A právě díky zkušenosti ze slovenské metropole může Penta, pro kterou je jinak klíčový pražský trh, porovnávat.
„Bratislava je jiné město než Praha, nicméně myslím, že i v Praze jsou lokality, kdy by výškové stavby stát mohly,“ míní šéf Penta Real Estate Petr Palička.
Skypark Penta v Bratislavě
Podle něj je přístup Prahy k výškovým stavbám příliš konzervativní. „Považuji za samozřejmé, že výškové stavby nemůžou být v konfliktu se Starým Městem či Malou Stranou, na druhou stranu chceme-li rozvoj Prahy, a nechceme-li, aby se Praha donekonečna rozrůstala mimo hranice města, nemůžeme se výškovým stavbám ubránit,“ říká s tím, že kromě pankrácké pláně by mohly vysoké budovy stát třeba v Holešovicích nebo v Troji.
Skypark Penta v Bratislavě
„Nekonečné diskuse o zničeném panoramatu Prahy výškovými budovami na Pankráci mi připadají absurdní. Za největší problém považuji neochotu určitých orgánů vůbec diskutovat možnost výstavby takových budov v Praze,“ dodává Palička.
Nemůžeme ale skončit u konstatování, že by snad byla Bratislava odvážná a Praha naopak usedlá. Ač mají obě města podobný systém plánování, kontext výstavby je v mnoha ohledech diametrálně odlišný.
Ister Tower v Bratislavě
„I přes společnou historii mají obě města zcela odlišnou kompozici. Praha je v kotlině, která je obklopena zelenými svahy s mnoha výhledy, Bratislava je město na rovině na břehu Dunaje s výraznými kopci Malých Karpat v pozadí,“ vysvětluje mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha.
Praha má zároveň svoje historické centrum zapsané na seznam památek UNESCO a pražská památková rezervace má nejrozsáhlejší ochranné pásmo z chráněných měst na celém světě.
„K jakékoli výškové dominantě, a nemusí se jednat zrovna o výškovou stavbu, se vyjadřuje památková péče a žádná stavba nesmí narušit pražské panorama,“ říká Vácha. Výškové stavby tak vznikají daleko od centra s výjimkou Pankrácké pláně, která je od první půlky dvacátého století vnímaná jako protipól Hradčan a jako „pražské city“.
V Bratislavě je míra památkové ochrany výrazně nižší, a to i proto, že na seznamu světového dědictví UNESCO její centrum nefiguruje. A tak v posledních letech vznikají výškové stavby v oblasti Mlynské nivy, kde podstatně vyšší objekty než v případě Prahy vytvářejí protipól Bratislavskému hradu.
Panorama Towers v Bratislavě
„Názor obou měst je v obecné rovině stejný, není nutné výškové stavby zakazovat, mají ale do budoucna vznikat v předem promyšlených pozicích, kde nezničí hodnotné části panorama a kompozici města naopak obohatí. Město je architekturou, kterou je nutné pečlivě tvarovat, komponovat,“ doplňuje Vácha.
V případě Prahy nyní platí územním plánem vymezené území se zákazem výškových staveb, komplexní regulaci pro celé území města ale přinese až projednávaný Metropolitní plán, který by měl brzy nahradit současný zastaralý územní plán z roku 1999.
Metropolitní plán vymezuje konkrétní místa s navrženou hladinou věží. Maximální hodnotu 27 podlaží přitom dovoluje jen v několika málo lokalitách. Například ve Vysočanech nebo kolem stanic metra C na jihu města. Metropole tak dál zůstává městem s relativně nízkou zástavbou.
I přes zmiňované těžkosti, se kterými se plány na výstavbu výškových budov potýkají, se však v Praze některé plánované projekty svojí výškou alespoň přibližují výstavbě v Bratislavě. Developerská a investiční skupina Trigema například hodlá v Nových Butovicích stavět budovu Top Tower, tedy 135 metrů vysokou rezidenční věž, o kterou se má opírat vrak lodi podle návrhu umělce Davida Černého.
Top Tower v Praze, Trigema
Top Tower v Praze, Trigema
„V listopadu loňského roku proběhlo veřejné projednání ke změně územního plánu k navýšení kapacit a změna ještě není ukončena. Právě je v procesu dokumentace pro územní rozhodnutí. Trigema získává stanoviska dotčených orgánů státní správy a předpokládáme, že v dohledné době získá i výjimku pro výšku budovy vzhledem k letové hladině,“ uvádí k projektu za IPR Vácha. Podle mluvčí Trigemy Petry Martínkové čeká developer další posun na přelomu prvního a druhého kvartálu letošního roku.
Další vysokou budovu plánuje v Nových Butovicích společnost Livesport. Projekt Aspira II s byty, kancelářemi a retailem podle návrhu architektů ze Studia acht by mohl dosáhnout výšky 137 metrů. „Již v minulosti byl upraven kód pro míru využití v územním plánu a teď také získává stanoviska dotčených orgánů státní správy. Poté mohou zažádat o stavební povolení,“ shrnuje aktuální stav projektu Vácha.
Aspira II (vlevo) a Top Tower (vpravo) v Praze
Naopak tři vysoké věže od architektky Evy Jiřičné, které měly podle původních plánů developera Dušana Kunovského nahradit Ústřední telekomunikační budovu na Žižkově, na místě stát nebudou. Kunovského Central Group musel své plány na základě kritických hlasů památkářů, urbanistů i zástupců města přehodnotit a téměř stometrové domy nahradit maximálně čtyřiapadesátimetrovými.
