Velkou Británii sužuje nedostatek pracovníků, zejména řidičů nákladních vozů, a některé obchody proto mají problém se zásobováním zboží. Horší situace je na čerpacích stanicích, kde není dostatek pohonných hmot a tvoří se několikahodinové fronty.
Jak se situace na britských ostrovech konkrétně má, to pro Forbes přímo z místa dění popisuje Pavel Čejka, regional vice president společnosti Tableau, který dlouhodobě pobývá v Londýně.
Spojené Království je barevné, rozmanité a kosmopolitní a podobně jako tomu je jinde – je rozdíl mezi ekonomickými centry a venkovem. V britském kontextu je tu ekonomické supertrio Londýna, jihovýchod Anglie a severozápadní teritorium, které dohromady reprezentuje více než polovinu HDP ostrovní země.
Já nyní pobývám v Londýně, proto neberte můj velmi prolondýnský názor jako bernou minci pro všechny Angličany, Velšany, Skoty a Severní Iry. Situace se může regionálně odlišovat, ale i když se dá z titulků světových médií lehko nabýt pocitu, že je zdejší ekonomika na okraji kolapsu, praxe je odlišná.
Fungující a zejména transparentní vakcinační program a finanční podpora během pandemie působí pozitivně na spotřebitelský sentiment a výhled firem. V roce 2021 je očekávaný růst HDP o 6,6 procenta a v příštím roce o procentní bod méně, to vše s přijatelnou inflací okolo dvou procent a nezaměstnaností pod 5,3 procenta.
Ačkoli je ekonomika tažena zejména retailem, v současné době panuje entuziasmus způsobený rozvolněním covidových opatření. Rizikem je nerovnoměrné zotavení. Služby a výrobní segment očekávají rychlý návrat k normálu, zatímco pohostinství a turistika společně se stavebnictvím musí počítat s pomalejším zotavením.
A že nyní chybějí potraviny v obchodech? Sám nedostatek zboží v Londýně nepociťuji, ovšem Food and Drink Federation varuje před výhledem na strukturální nedostatek zboží způsobený nedostatkem řidičů nákladních aut. Regál se zbožím z Unie občas nakrátko zeje prázdnotou, ale druhý den je situace již v pořádku.
Navíc je vždy možné nakoupit obrovské množství jiných potravin. Jednoduše řečeno, když dojdou řecké olivy, je k dispozici nepřeberné množství exotických produktů z Jamajky, Indie nebo Jihoafrické republiky.
Situace je daleko horší z pohledu akutního nedostatku pohonných hmot. V současné době je zhruba třetina čerpacích stanic bez pohoných hmot a premiér Boris Johnson povolal na pomoc logistickou složku armády.
Nedostatek řidičů je způsoben zejména brexitem – a to jak odlivem zahraničních pracovníků, tak nevolí unijních řidičů pracovat na britských ostrovech. Ačkoli vláda pracuje na vydání krátkodobých pracovních povolení, chuť pracovat v Británii je velmi malá.
Je zde cítit změna v náladě Evropanů vůči Velké Británii, ačkoli si to občané Spojeného království neradi připouštějí. Avšak i velké a renomované společnosti mají problém s náborem pracovníků, kteří raději volí Evropskou unii.
Britové jsou nicméně velmi pragmatičtí, a krom příležitosti pro dobře mířený vtípek se snaží vždy dívat do budoucnosti a berou každou situaci jako příležitost. Vidím to na příkladu brexitu.
Ačkoli toto téma výrazně rozdělovalo společnost v době referenda, všichni se shodli, že ať to dopadne jakkoli, je pro ně hlavní prioritou rychlé rozloučení se s EU, aby se mohlo začít pracovat na řešení postbrexitových problémů.
V zemi, která je zvyklá dělat si věci po svém, jsou na krátkodobý nekomfort zvyklí a berou toto jako možnost se v pondělí v práci společně zasmát tomu, co se děje. Pro všechny je však důležité, aby si vláda přiznala problém a představila plán, jak z něj ven.
Borisi Johnsonovi sice klesají preference, nicméně všichni se už těší na nedělní projížďku Jaguarem nebo Land Roverem ve chvíli, kdy armáda doručí první litry benzinu do čerpacích stanic.
Premiér se sice nevyhne nárůstu vtípků na jeho adresu od štamgastů v místních pubech, ale jakmile si Brit bude zase moci zajet svým německým vozem pro francouzský sýr, španělskou šunku a belgické pivo, bude opět vše jak má být – a všichni se začnou těšit na příští léto, protože to se už budeme moci konečně vyvalit na řeckou pláž.