V mládí se potkávali jako soupeři, každý střežil branku na jedné straně fotbalového hřiště. Ačkoli přes zelené trávníky do světa neprorazili, vášeň k chytání míče ovlivnila jejich životy. Teď jsou Petr Hlaváček a Lukáš Godula parťáci v úspěšné firmě, jejíž rukavice obléká tuzemská elita. A poznávají je i velkokluby.

„Rukavice zpravidla vyvíjejí lidé, kteří nikdy nechytali. My máme výhodu, že než dáme do prodeje nový model, uděláme několik vzorků, bereme je na tréninky, chováme se k nim jako čuňata, pereme je na 40 stupňů, a tím je důkladně otestujeme,“ líčí shodně brankáři se zkušeností ze třetí české ligy.

Myšlenka na vytvoření vlastních rukavic se téměř před čtyřmi lety zrodila v hlavě Petra. Podle svých slov si nebyl schopný vybrat žádný z produktů nabízených v obchodech.

„Přišlo mi, že vše v obchodě byl průměr mezi designem a vlastnostmi. Rukavice, které byly z kvalitních materiálů, pak stály čtyři tisíce, což mi přijde postavené na hlavu, když zničíte minimálně pět párů za sezonu,“ říká čtyřiatřicetiletý muž, jenž tehdy opravoval mobily a provozoval pestrou škálu e-shopů.

Vrhl se proto do vývoje vlastních rukavic. Věnoval tomu „spoustu času a spoustu peněz“, než vytvořil takové, které mu vyhovovaly. Ve chvíli, kdy se rozmýšlel, že by na výrobě brankářských rukavic postavil svůj další byznys, si u něho Lukáš nechal spravit telefon. A tak v červnu 2016 započala jejich společná cesta.

Zanedlouho se na trhu objevily první rukavice značky BU1, jež vznikla z hesla „Buď úspěšný“. Dvojice je nejprve prodávala mezi fotbalovými kamarády, počátkem roku 2017 pak založila „eseróčko“ s e-shopem.

Loni Petr s Lukášem prodali 20 tisíc párů rukavic, které nosí gólmani v 53 zemích světa včetně Kuby, Brazílie či Indonésie. Tržby 8,7 milionu korun znamenaly pro firmu sídlící v centru Opavy meziroční nárůst 38 procent, oproti roku 2017 dokonce 317 procent.

Recept na úspěch?

„Nešetříme na kvalitě materiálu. Známé zavedené značky řeší futuristické designy, ale ubírají na materiálu, kvůli čemuž jejich rukavice tolik nevydrží – loupe se pěna, praskají ve švech,“ přibližuje pětadvacetiletý Lukáš.

Kromě většinové klientely z amatérského fotbalu se mezi jejich zákazníky řadí také mnoho profesionálů. „Bučka“ nosí zhruba polovina prvoligových brankářů, třeba někdejší reprezentant Jan Laštůvka z Baníku Ostrava, slávista Přemysl Kovář nebo olomoucký Miloš Buchta. V předních anglických ligách firmě dělají reklamu Marek Štěch s Tomášem Holým, ve Skotsku Václav Hladký se Zdeňkem Zlámalem.

Brankářské rukavice BU1. Foto: BU1

Rukavicemi s opavským rukopisem ovšem disponují už i akademie věhlasných klubů – Barcelony v Budapešti a Juventusu v Los Angeles, jehož spolumajitelem je legenda turínského celku Alessandro Del Piero.

„Během kariéry jsem měl spoustu rukavic, ale takové, jako dělají kluci, už se moc nevidí. Pěna, co mají, je opravdu kvalitní, takže balon při chytání pěkně lepí,“ přibližuje Laštůvka.

Jeho slova potvrzuje i Kovář a dodává: „Kluci rukavice udělají podle vašeho pocitu tak, abyste se v bráně cítili co nejkomfortněji. Jdou správnou cestou, protože jejich produkty jsou na srovnatelné úrovni se světovými značkami.“

S rukavicemi BU1 chytá i Přemysl Kovář z pražské Slavie. Foto: archiv Přemysla Kováře

Petr s Lukášem běžně nabízejí k prodeji brankářské rukavice ve 30 různých kombinacích (pět střihů, deset barevných modelů). Kromě celolatexových i z neoprenu nebo lycry.

Jako jediní na světě jsou ovšem schopni udělat zákazníkovi také rukavice na míru – od materiálu přes střih až po design. Například bývalý slovenský reprezentant Dušan Kuciak si je nechal vyhotovit podle obrazu, který má na zdi svého obývacího pokoje.

Profesionální brankáři vyzdvihují ještě jednu výhodu BU1. Rukavice této značky jsou totiž dělány ve stejné kvalitě i pro malé fotbalisty. Na trhu nepříliš běžná záležitost. Zatímco dospělácké začínají na částce 1490 korun, ty dětské už na 790 korunách.

V aktuálním roce chtějí Petr s Lukášem dostat své rukavice více do světa. Prioritou je Německo, kde Lukáš aktuálně chytá ve čtvrté lize, a zejména USA. „Když jsem viděl, kolik lidí v Americe hraje fotbal, kolik tam proteče peněz a v jakém stavu tam tenhle sport je, vidím v tom velkou příležitost,“ říká Petr po třítýdenní návštěvě Los Angeles.

Jestli rodáci ze Slezska tuto šanci s „bučkami“ chytí, nebo jim proklouzne mezi prsty, ukáže čas.