Když fotbalová asociace UEFA předloni v květnu oznámila, že finále Ligy mistrů v roce 2026 zamíří do Budapešti, v Maďarsku mohli na oslavu otevírat tamní typickou meruňkovou pálenku z Kecskemétu. Budapešťská Puskás Aréna se tak během pouhých šesti let své existence zařadila mezi nejvytíženější evropské stadiony pro velké mezinárodní akce.
Zároveň ukázala, jak moc se změnil moderní stadionový byznys. Dnes už pochopitelně nerozhoduje jen počet sedaček, barva trávníku či jak rovně správce nalajnuje hřiště.
UEFA, promotéři i globální značky hledají města, která zvládnou odbavit desítky tisíc návštěvníků, VIP klientelu, televizní produkci i doprovodný program pro sponzory. A v tom současná Budapešť poráží většinu regionu včetně Prahy.
Puskás Aréna otevřela v listopadu 2019. Stadion postavený na místě původního Ference Puskáse pojme 67 155 diváků a podle dostupných údajů stála výstavba zhruba 610 milionů eur (14,8 miliardy korun).
Už od začátku přitom nevznikala jen pro potřeby maďarské fotbalové reprezentace. Projekt počítal s koncerty, konferencemi, akcemi UEFA i rozsáhlým zázemím pro firemní klientelu.
To se rychle potvrdilo také v praxi. Stadion už hostil zápasy fotbalového Eura 2020, Superpoháru UEFA 2020, finále Evropské ligy 2023 i několik utkání Ligy mistrů přesunutých během pandemie covidu.
Do Budapešti zároveň pravidelně míří velké koncertní tour. V posledních letech zde vystupovali třeba Coldplay, Ed Sheeran nebo Imagine Dragons.
Finanční přínos pro město
Velké moderní stadiony v současné době nevydělávají pouze na vstupenkách. Významnou část jejich příjmů tvoří firmy, sponzoři a movití návštěvníci, kteří si během velkých akcí platí soukromé salonky, catering či nejlepší místa přímo u hřiště.
Puskás Aréna nabízí 84 skyboxů a rozsáhlé zázemí pro firemní klientelu využívané při fotbale, koncertech i konferencích. Oficiální balíčky na finále Ligy mistrů se podle rozsahu služeb pohybují od několika tisíc eur za osobu.
Budapešť se v tomto směru dostává do stejné ligy jako Mnichov, Londýn nebo Madrid a UEFA tím potvrzuje snahu pořádat finále mimo tradiční západoevropské fotbalové bašty.
Město dokáže nabídnout dostatečnou hotelovou kapacitu, silné letištní spojení a infrastrukturu pro pohyb desetitisíců fanoušků během jednoho víkendu.
Letiště Ference Liszta odbaví ročně přes sedmnáct milionů cestujících a centrum metropole je od stadionu dostupné během několika minut jízdy metrem i tramvají. Právě logistika dnes hraje při výběru pořadatelů zásadní roli.
Budapešť navíc těží ze své geografické polohy. Pro fanoušky z Německa, Itálie, Balkánu či střední Evropy představuje snadno dostupnou destinaci. Finále Ligy mistrů se tak mění rovněž v turistický produkt.
Právě tady začíná být top zápas i mimo samotný fotbal, neboť ekonomický přínos má dosahovat vyšších desítek milionů eur. Mastercard Economics Institute například uvedl, že finále Ligy mistrů v Istanbulu v roce 2023 přineslo tamní ekonomice zhruba 120 milionů dolarů (dvě a půl miliardy korun).
Budapešť letos očekává podobný efekt. Finále Ligy mistrů může podle aktuálních odhadů přinést ekonomice města přibližně šedesát až osmdesát milionů eur, tedy zhruba jednu a půl až dvě miliardy korun.
Většina peněz nekončí přímo v městské kase, ale hlavně v hotelech, restauracích, dopravě, krátkodobých pronájmech nebo maloobchodu. Budapešť už několik dní před zápasem zažívá nepřekvapivý nápor fanoušků.
Platforma Booking.com hlásí až 99procentní obsazenost a ceny hotelů v některých případech vyskočily z přibližně stovky eur na noc na více než 1500 eur za noc. Prudce zdražily také letenky, například z Londýna se některé vyšplhaly až nad 28 tisíc korun za osobu.
Orbánovo dědictví a Praha stranou
Puskás Aréna zároveň představuje jednu z nejviditelnějších součástí dlouhodobé sportovní politiky dnes už bývalého autoritářského předsedy maďarské vlády Viktora Orbána.
Expremiér Orbán investoval do sportovní infrastruktury systematicky přes deset let a fotbal vnímal jako součást národní identity i mezinárodního vlivu země.
Maďarsko zároveň využívá sport jako diplomatický nástroj. Velké akce pomáhají budovat obraz země v zahraničí, podporují turismus a přitahují investice do služeb nebo infrastruktury. Finále Ligy mistrů tak pro Budapešť zapadá do mozaiky jedné z největších globálních reklam posledních let.
Srovnání s Českem v tomto případě trochu bolí. Praha sice patří mezi nejnavštěvovanější evropská města, přesto nedisponuje ani vzdáleně takovým eventovým chrámem jako Budapešť. Debaty o národním stadionu trvají roky bez konkrétního výsledku, Strahov dál chátrá a žádný projekt se zatím neposunul.
V tuzemsku se dosud nikdy nepotkaly všechny klíčové podmínky zároveň. Chyběl silný investor ochotný nést miliardové riziko, dlouhodobá politická shoda napříč vládami i jasný plán, jak stadion ekonomicky uživit, mimo několika velkých akcí ročně na relativně malém trhu.
K tomu si můžeme přičíst zdlouhavé povolovací procesy či historicky slabou důvěru investorů v český fotbal a jeho komerční potenciál.
Puskás Aréna tak v sobotu slízne fotbalovou smetanu bez ohledu na výsledek zápasu a potvrdí, že UEFA dnes Budapešť nebere jako regionální destinaci na okraji Evropy. Bere ji jako plnohodnotného partnera pro největší sportovní události světa.
