Čeští řidiči si kvůli krizi v Hormuzském průlivu musejí trpce zvykat na ceny pohonných hmot nad 40 korun za litr, situace ale může být už za pár týdnů daleko dramatičtější. Cena ropy je dle analytiků v současnosti podhodnocená, když dle nich trh správně nereflektuje závažnost dopadu konfliktů. A hovoří o ceně ropy na úrovni 200 dolarů.
„Bez zásahu státu by se ceny na čerpacích stanicích (při úrovni 200 dolarů za barel, pozn. red.) mohly pohybovat v rozmezí zhruba 80 až 100 korun za litr,“ říká analytik finančních trhů Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading.
Mezinárodní energetická agentura už během března uvedla, že válka na Blízkém východě způsobuje největší narušení dodávek ropy v historii, jelikož denní vývoz z Perského zálivu přes Hormuzský průliv se z dvaceti milionů barelů ropy propadl na minimum. Svět tak každým dnem přichází o pětinu globálních dodávek.
Reakce trhu je ale podle některých expertů zatím stále mírná. Cena evropské ropy Brent na burzách se od začátku konfliktu na Blízkém východě zvýšila o 60 procent, a stala se tak nejrazantněji cenově rostoucí energetickou komoditou. V úterý v poledne se obchodovala za 113,5 dolaru za barel.
K hranici 200 dolarů má tak dnes stále daleko, v posledních týdnech ale z řad expertů na trh s ropou sílí hlasy, že současná cena nereflektuje aktuální situaci, kdy je pětina světových dodávek uvízlá v Perském zálivu.
Analytici mezinárodní společnosti Macquarie Group oslovení agenturou Bloomberg už na konci března uvedli, že pokud válka v Íránu a blokace Hormuzského průlivu potrvá do června, cena ropy vystoupá ke 200 dolarům za barel. Od června nás přitom dělí jen čtyři týdny.
Reálnější situaci odrážející skutečný stav na trhu s ropou pak nastiňují velkoobchodní ceny nafty, které se pohybují o zhruba 30 dolarů za barel výše než je cena ropy na burzách.
„Neviděl bych to jako úplné ignorování fundamentu. Trh oceňuje vážné riziko, ale zatím ne nějaký katastrofický scénář,“ říká k tomu vedoucí analytického oddělení ve společnosti XTB Jiří Tyleček. „Spíše jde o to, že trh nezaceňuje pouze současný pokles zásob, ale i očekávanou destrukci poptávky, která se již částečně projevuje.“
„Současný vývoj na ropném trhu na první pohled působí paradoxně – zásoby rapidně klesají, ale ceny nereagují tak prudce, jak by současné situaci odpovídalo. Ve skutečnosti je ale ropný trh dnes mnohem více o očekávání než o aktuálním fyzickém nedostatku,“ vysvětluje analytik finančních trhů Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading.
„Aby se cena ropy přiblížila hranici 200 dolarů za barel, muselo by dojít k výrazné eskalaci,“ dodal Lajsek.
Jiří Tyleček z XTB k tomu ještě dodává, že pokud by došlo ke kombinaci mnoha negativních faktorů, růst k úrovni dvou set dolarů za barel by mohl být poměrně rychlý. „Časově by se ropa k 200 dolarům za barel mohla přiblížit relativně rychle, během více týdnů až několika měsíců, pokud by konflikt eskaloval a trh by započítal trvalý fyzický nedostatek,“ říká analytik.
S tím souhlasí i Lajsek z Purple Trading. „Pokud by se tyto faktory naplnily, ceny by mohly růst v řádu týdnů, klidně během letních měsíců, kdy sezonně roste poptávka po pohonných hmotách i leteckém palivu.
Čeští řidiči by tak na pumpách zažili bezprecedentní cenový šok, který by se časem přelil do celé ekonomiky v podobě vysoké inflace.
„S každým týdnem trvání krize se však zvyšuje pravděpodobnost, že růst cenové hladiny dosáhne spíše až 3,5 procenta. Důvodem je především trvající nabídkový šok na trhu s ropou, který se promítá do cen pohonných hmot, jako jsou benzin a nafta,“ komentuje situaci Martin Horský ze společnosti JPF Czech.
Podle odborníků už příliš času k odvrácení prudkého růstu cen ropy není, přijít by mohl již na přelomu května a června. Koneckonců, to už dříve předpovídali analytici mezinárodní Macquarie Group oslovení agenturou Bloomberg.
„Načasování znovuotevření průlivu a fyzické poškození energetické infrastruktury jsou hlavními faktory, které určují dlouhodobý dopad na komodity,“ uvedli už v březnu zahraniční analytici.
Tou hlavní nynější obavou je patová situace konfliktu a zároveň dnešní stav světových zásob. Z Perského zálivu za běžného stavu proudí až pětina světových dodávek. Nejčastěji do Asie, která dopady krize v Hormuzu už silně pociťuje právě prudkým zvyšováním cen pohonných hmot.
Cenový růst jako první postihl jihovýchodní Asii, s nedostatkem ropy bojují i v Japonsku nebo Austrálii, kde v minulém týdnu nadšeně vítali tanker s ropou připlouvající ze Spojených států.
Ropa z USA ovšem není všespásná. Jde o lehkou ropu s nízkou sirnatostí, kterou umí zpracovat zejména americké rafinerie. Ty zbylé v Asii, Austrálii, ale i na Blízkém východě fungují na těžší ropě s vyšší sirnatostí. V Indii, Pakistánu nebo Číně pak dokonce přímo na íránské ropě.
Soustava světových rafinerií zkrátka funguje v několika oddělených systémech, protože ve světě dnes existuje přes 40 druhů rop. A jedna ropa se tou druhou nedá v rafineriích rychle nahradit. I při loňském přechodu Česka z ruské ropy na neruskou se na celou změnu musely nejdříve připravit rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
„My jsme jako Česko v relativně šťastné situaci, kdy se nás problém Blízkého východu v rámci dodávek ropy nijak nedotýká,“ říká šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr s tím, že do Česka dnes proudí ropa ze třech směrů – z Norska, Ázerbájdžánu a Saúdské Arábie. „Ta je ale nakládaná v Egyptě,“ přibližoval Švagr situaci Česka v nedávném rozhovoru.
Česko je tedy dnes dobře zabezpečené z pohledu dodávek ropy. Jeho nevýhodou je, že je dnes „na konci trubky“, tedy ropovodu TAL Plus, který začíná v italském přístavu Terst, kde se ropa překládá z tankerů do potrubí. Jeho druhý konec je pak v Litvínově a Kralupech, když se v Německu větví do ropovodu IKL.
Čeští zákazníci a řidiči by tak měli být při otřesu na trhu s ropou náchylní hlavně z pohledu ceny. Ceny pohonných hmot se při úrovni 113 dolarů za barel v Česku pohybují kolem 44 korun za litr, jen během března přitom vyskočily až o deset korun.
Při úrovni cen 200 dolarů za barel by se cena za litr PHM na totemech českých čerpacích stanic mohla i zdvojnásobit.
„Pokud bychom tento extrémní scénář přenesli do českého prostředí, dopady na ceny pohonných hmot by byly dramatické. Lze očekávat, že by vláda sáhla k mimořádným opatřením, například k pevnému zastropování cen,“ říká k tomu analytik finančních trhů Purple Trading Petr Lajsek.
„Bez takového zásahu by se ale ceny na čerpacích stanicích mohly pohybovat v rozmezí zhruba 80 až 100 korun za litr. Obrovský rozdíl mezi cenou zastropování a tržní cenou by pak mohl vést k nedostatku paliv,“ nastiňuje podle Lajska dnes opravdu hypotetický, nejčernější scénář.
„Je samozřejmě otázkou, co by se za této situace (ropa na 200 dolarech, pozn. red.) dělo s kurzem koruny, rafinérskými maržemi a logistickými náklady. Respektive je celkem jasné, že by se tyto faktory vyvíjely v neprospěch zákazníka. Hrubým odhadem bych řekl, že by se ceny benzinu i nafty pohybovaly nad šedesátikorunovou úrovní,“ dává střídmější odhady Jiří Tyleček z XTB.
O budoucím vývoji na trhu s ropou tak rozhodne zejména to, kdy dojde k otevření Hormuzského průlivu pro tankery s ropou. Čas, kdy má svět ještě nějaké zásoby ropy, se ale kvapem krátí.
