Do Evropy pomalu přicházejí vysoké až letní teploty, které byly vždy znakem energetického klidu, jelikož spotřeba elektřiny i plynu klesá i kvůli tomu, že topení fakticky není vůbec potřeba. Letos ale léto může být z pohledu energetických komodit divočejší. Kromě otazníků kolem budoucího vývoje cen ropy pomalu začíná tikat jiná časovaná bomba – zemní plyn.
Podzemní zásobníky zemního plynu v Evropě jsou kvůli tužší zimě téměř vyprázdněné. Úrovně jejich naplněnosti se po zimě pohybují kolem 30 procent, v Česku dokonce pod 25 procent. Jde přitom o nejnižší hodnoty od energetické krize v roce 2022.
To by ještě nebyl takový problém, přes léto by se zásobníky měly opět naplnit, jenže zatím se tak neděje. A to kvůli vyčkávání velkoobchodníků s plynem, kteří nechtějí kupovat plyn za současné vyšší ceny a namísto toho vyčkávají, zdali se uklidní situace v Hormuzském průlivu a dojde tím i k poklesu této těkavé komodity.
Jenže přesně takové vyčkávání může přinést opakování situace, které jsme byli svědky v létě před čtyřmi lety. Tehdy se cena megawatthodiny plynu ke konci léta, kdy se už zásobníky musely opravdu plnit, aby byl zajištěn dostatek zemního plynu pro topnou zimní sezonu, zničehonic vyhoupla až do likvidačních hodnot přesahujících 300 eur.
„Nečekal bych, že by to mohl být takový průšvih jako před čtyřmi lety. Je ale pravdou, že dnes jsou všichni v pozoru a ta obdoba určitě může přijít,“ říká pro Forbes expert na trh s plynem a majitel skupiny Amper Jan Palaščák. „Souhlasil bych s tím, že z pohledu plynu nemusíme zažít klidné léto,“ dodává.
Cena zemního plynu s dodávkou pro příští rok je v současnosti o více než čtyřicet procent vyšší než před rokem. Ještě na začátku roku stála jedna megawatthodina ročního kontraktu zemního plynu necelých 33 eur, dnes je o deset eur dražší. Jeden čas přitom dosahovala i nad 60 eur.
Plyn se tak po ropě zařadil mezi energetické komodity, na které uzavření Perského zálivu pro tankery dopadlo nejtvrději. I proto obchodníci s plněním zásobníků otálejí a čekají na opětovný pokles cen s vidinou co nejvyšších zisků v zimním období, kdy cena plynu kvůli vyšší poptávce v Evropě zpravidla stoupá.
Podle Agentury pro spolupráci energetických regulátorů (ACER) se státy Evropské unie s velkou pravděpodobností letos nedostanou na požadovanou úroveň naplnění zásobníků ve výši 90 procent, reálná hodnota může být letos pouze 80 procent.
Pro budoucí ceny zemního plynu v Evropě by ale bylo nejlepší, kdyby obchodníci začali podzemní kaverny plnit ve velkém už nyní a poptávka po plynu by se tak roztáhla do několika měsíců. Zamezilo by se tím možnému riziku velkého cenového šoku ke konci léta, kdy by všechny země Evropské unie musely opravdu ve velkém začít plnit plynové zásobníky.
Právě to se stalo před čtyřmi lety, kdy situace využili Rusové. „Podle některých informací stála za tehdejší krizí ruská snaha zmáčknout Evropu přes plyn. Tehdy to tedy byla specifická situace,“ vysvětluje Jan Palaščák ze skupiny Amper.
„Zásobníky jsou takovou holí o dvou koncích. V zimě jde o nástroj zabezpečení, ale současně je to i nástroj, který žene poptávku a může tak stát za panikou v jinou dobu než v samotné zimě,“ přiznává Palaščák.
Sedmadvacítka se chce do budoucna vyhnout těmto situacím intenzivnějším rozvojem obnovitelných zdrojů, aby starý kontinent nebyl tolik závislý na fosilních palivech.
K tomu je ale ještě dlouhá cesta, výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je v Evropě limitována během zimy, kdy probíhá topná sezona a energie je potřeba zdaleka nejvíce.
„Krize v Perském zálivu je další šancí pro Evropu, aby znovu přemýšlela nad tím, jak se stát energeticky méně závislou na zbytku světa,“ myslí si Vojtěch Křenovský, šéf českého strojírenského výrobce 2JPC Group, jenž se zaměřuje na moderní energetiku i plynové turbíny.
„Bylo by dobré se zamyslet nad tím, jestli zdrojový mix, na který do budoucna spoléháme, bude opravdu ten bezpečný,“ doplňuje Křenovský, s nímž Forbes přinese obsáhlý rozhovor v následujících dnech.
