Zas o kousek blíž je okamžik, kdy si budete moci dopřát pořádný neošizený a masitý burger či steak, aniž by kvůli tomu muselo zahynout zvíře. Singapur se totiž stal první zemí, která může prodávat maso z laboratoře. Po dvouletém schvalovacím procesu na to povolení dostala americká společnost Eat Just, která se zabývá vývojem potravinových náhražek.
Její laboratorní pokrm vznikl z buněk skutečného kuřete, čímž se liší od masových alternativ firem jako Beyond Meat nebo Impossible Burger. Ty vytvářejí rostlinné náhražky masa, které mají připomínat jeho chuť, ve skutečnosti s ním však nemají nic společného.
Kuřata od Eat Just jsou jako skutečná, jenže vznikají v laboratoři. Rostou ve 1200litrovém bioreaktoru a pak se kombinují s rostlinnými ingrediencemi. Budou se prodávat v podobě nugget za cenu prémiového kuřete v luxusní restauraci, časem by však měly zlevnit.
Přechod na náhražky se čím dál víc rýsuje jako jediná udržitelná metoda stravování. Populace planety pořád roste a s ní i konzumace masa, která by v roce 2050 mohla být až o 73 procent vyšší než v současnosti.
Přitom už nyní má chov hospodářských zvířat na svědomí podle Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu až 15 procent všech skleníkových plynů vyprodukovaných na Zemi. O nárocích na přírodní zdroje ani nemluvě.
Laboratorní maso je navíc čistší a milosrdnější, vždyť denně je pro maso po celém světě zabito 130 milionů kuřat. Je zjevné, že současné tempo je při využívání živočišných zdrojů neudržitelné.
I proto se náhražek objevuje čím dál víc. Kromě masových už na trh dorazily i vaječné a daří se jim pronikat do nabídek supermarketů či velkých značek jako Burger King, McDonald’s nebo KFC.
Výrazně nyní sílí právě trend laboratorně vypěstovaných alternativ. Izraelský startup SuperMeat otevřel první restauraci, kde můžete ochutnat maso z laboratoře zadarmo, jen výměnou za zpětnou vazbu.
Vyzkoušel ho i reportér Guardianu Oliver Holmes, který ho popsal těmito slovy: „Podobně jako u jiných kuřecích burgerů se i tohle maso přirozeně trhá a je příjemně křehké. Chutná to prostě, aspoň tedy podle mého názoru, jako běžný kuřecí hamburger,“ napsal Holmes.
Také společnosti Memphis Meats, Mosa Meat a Aleph Farms pracují na laboratorních steacích a dalších masových náhražkách. Vedle žádaných kuřat se dá brzy očekávat i povolení na prodej laboratorního hovězího a ryb. Singapurská firma Shiok Meats se už pochlubila vypěstováním humřího i krevetího masa a jiná tamní společnost TurtleTree Labs už za mléko z laboratoře dostala i několik cen.
Momentálně si však největší pozornost užívá právě společnost Eat Just, jejíž šéf Josh Tetrick po získání povolení prodávat kuřecí maso z laboratoře prohlásil: „Myslím, že je to jeden z nejvýznamnějších milníků v potravinářském průmyslu za poslední desetiletí.“
Zároveň si však uvědomuje, že si zákazníci budou muset zvyknout na to, že jedí odlišný produkt. A není jisté, jak ho přijmou. „Je to jiné? Jistě. Ale snažíme se se zákazníky komunikovat transparentně o tom, co děláme a jak se to liší od tradičního masa, takže máme šanci uspět,“ dodal Tetrick.
Přesvědčit konzumenty masa k přechodu na alternativu může ztížit i fakt, že leckdo skutečnou ekologičnost produktů z laboratoře zpochybňuje.
Například výzkum akademiků z Oxford Martin School ukázal, že takové produkty jsou sice krátkodobě pro planetu prospěšnější, protože neprodukují takové emise metanu, jaké jsou spojené s chovem hospodářských zvířat, ale zato generují emise oxidu uhličitého, který vzniká v souvislosti s energetickými nároky na provoz laboratoří.
Dle citovaného výzkumu přetrvávají tyto emise v atmosféře stovky let, zatímco metan tam vydrží „jen“ zhruba 12 roků.
K tomu, aby mohl být z produkce laboratorního masa slušný byznys, je také nutně potřeba snížit i jeho cenu. Náklady na kuřecí burger ve zmíněné izraelské restauraci činí přes 750 korun, proces pěstování buněk je totiž mimořádně nákladný.
Stále je to ale pokrok oproti prvnímu pokusu společnosti Mosa Meat před sedmi lety, kdy je laboratorně vyrobený hovězí burger vyšel zhruba na 6 milionů korun (tehdy je sponzoroval Sergey Brin, spoluzakladatel Googlu). A časem by náklady měly klesnout ještě významněji.
Je zjevné, že trh s masovými alternativami má před sebou velkou budoucnost. Loni byla jeho hodnota 14 miliard amerických dolarů, v roce 2029 by dle Barclays měla dosáhnout až na 140 miliard. Zda převládnou laboratoře, hrachové proteiny nebo jiné metody, to se teprve uvidí. Singapurské novinky jsou však důležitým krokem na cestě k budoucnosti.
10. 12. 20205 min
Michaela Černá
redaktorka Forbes Česko
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Začínala v Lidových novinách, poté přestoupila do iDNES.cz. Do Forbesu píše od roku 2018, nejčastěji o ekologii, nových technologiích, cestování a pravidelně vydává výběr dobrých zpráv.
