Umělá inteligence, která dokáže sama zařídit cestu, prověřit tendr nebo řídit investice. Drony létající ve skladech, roboti, s nimiž budeme mluvit přirozeným jazykem i satelity schopné upozornit na hrozící katastrofu dříve, než k ní dojde. Konference Forbes Next Big Thing, která se konala tento týden v brněnské Wannieck Gallery, ukázala, že technologie budoucnosti už dávno nejsou jen vzdálenou vizí.
Umělá inteligence se během několika let přesunula z laboratoří a technologických firem do každodenního provozu podniků. Čte stovky stran zadávací dokumentace, pomáhá řídit firmy, analyzuje družicová data a stále častěji rozhoduje bez přímého zásahu člověka.
Spolu s novými možnostmi ale přicházejí také otázky. Kdo bude kontrolovat autonomní systémy? Co se stane s juniory, pokud jejich práci převezme AI? A může Evropa ještě dohnat technologický náskok Spojených států a Číny?
O tom všem na konferenci Next Big Thing v Brně mluvili podnikatelé, investoři, vědci i lidé z kreativních oborů. Tohle jsou nejzajímavější myšlenky, které na akci zazněly.
Podle Petra Somola z Gen Digital patří letošní rok AI agentům, kteří už dnes umějí autonomně vyřešit spoustu věcí. S jejich nástupem ale porostou také bezpečnostní rizika.
Společnost Gen Digital prověřila přibližně sto tisíc veřejně dostupných dovedností pro AI agenty a zjistila, že dvanáct procent z nich obsahovalo škodlivé instrukce. „Útočník může například do životopisu vložit skrytý pokyn, aby náborový systém označil daného uchazeče za nejlepšího,“ poukázal na příklad z praxe Somol.
Nad bezpečností se zamýšlel také Igor Staněk ze společnosti Nvidia, podle kterého kolem AI může brzy vzniknout celý nový obor. Vzniknou modely, které budou v reálném čase kontrolovat jiné modely, v podstatě takoví „policisté AI“.
Vývoj přitom postupuje nebývalou rychlostí. „Jeden večer si nad něčím sedneme, něco nás napadne a za čtyři dny to funguje,“ popsal Igor Staněk. Nvidia má navíc téměř neomezený výpočetní výkon, takže při práci může spustit padesát, šedesát nebo i sto AI agentů současně.
Štěpán Húsek z Meonzi upozornil na to, že AI zasáhne především juniorní profese. Práci, na které se začínající zaměstnanci učili od zkušenějších kolegů, dnes zvládne umělá inteligence. Senior s její pomocí pracuje rychleji, firma ale zároveň přestává vychovávat jeho nástupce.
„Pokud si řekneme, že juniory nepotřebujeme, vytvoříme si problém do budoucna. Až dnešní senioři odejdou, nebude mít kdo jejich práci převzít,“ poukázal Húsek na problém.
Konkrétní využití umělé inteligence ve firmě ukázal Tomáš Richtr ze zbrojařské skupiny CSG. Společnost se účastní technologických tendrů, jejichž dokumentace obsahuje stovky stran a někdy i tisíce požadavků.
„Donedávna jsme museli zaměstnávat naše seniorní architekty, aby se zadávací dokumentací prokousali a přišli věci na kloub. Dnes dokážeme s pomocí AI vyhodnotit její soulad s našimi možnostmi za několik desítek minut,“ uvedl Richtr.
O tom, jak jeho život a podnikání proměnila umělá inteligence, promluvil Oliver Dlouhý z Kiwi.com. Firma měla v době největšího růstu zhruba patnáct set zaměstnanců, dnes jich má kolem 370, její tržby přitom podle Dlouhého vzrostly na trojnásobek.
Při práci je pro něj stále důležitější, nakolik lidé dokážou AI využívat samostatně a bez pomoci ostatních. Umělá inteligence už za něj vyřizuje i část komunikace. „Je ještě pár lidí, kterým na zprávy odpovídá Oliver člověk. Třeba mojí ženě a mojí mamce. Ale uvidíme, jak dlouho to vydrží,“ zavtipkoval.
Umělá inteligence nemění jen práci u počítače. Martin a Věra Saskovi z Fly4Future ji dostávají také do vzduchu. Jejich firma vyvíjí autonomní drony, kterým už lze zadávat úkoly běžným jazykem.
Stačí například říct: „Přistaň vedle červeného auta.“ Drony už dnes létají v robotických skladech a přebírají část práce, kterou dosud vykonávali lidé. Rychle roste také zájem o celé dronové roje, Fly4Future proto chce rozšířit výrobu a vyvinout vlastní evropský rojový systém.
Marek Marušin ze společnosti Zaitra vysvětlil, proč se na svět prostřednictvím satelitů stále díváme „v minulém čase“. Družice sice shromažďují obrovské množství dat, s pozemní stanicí se ale spojí jen na krátkou chvíli během přeletu nad ní, a tak se k nám důležité informace dostávají se zpožděním až po několika hodinách.
Zaitra proto vyvinula AI zařízení, které data vyhodnotí přímo na oběžné dráze a na Zemi odešle jen to podstatné. „Dokázali jsme zkrátit zpoždění z několika hodin na sedmnáct minut a dál ho snižujeme,“ zmínil Marušin.
Diana Virgovičová ze společnosti Xatoms zase pomocí umělé inteligence a kvantové chemie hledá nové způsoby, jak čistit vodu.
„Vyvíjíme katalyzátory, které se aktivují slunečním zářením. Když je dáme do vody, dokážou zničit nejtoxičtější kontaminanty, například antibiotika a pesticidy, a neutralizovat také těžké kovy,“ popsala Virgovičová, kterou k výzkumu přivedla cesta do Indie, kde viděla ženy, které tráví každý den hodiny hledáním čisté vody.
Simon Klinga ze společnosti LASAR mluvil o využití výkonných laserů při odstraňování kosmického odpadu. Jeho tým ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou nedávno poprvé zaměřil laser na družici a získal data potřebná pro vybudování podobné stanice v Česku.
„Problém kosmického odpadu bude jednou obrovský. Pokud s ním nic neuděláme, nebude možné dál prozkoumávat vesmír,“ upozornil Klinga.
Vědkyně Karla Štěpánová z CIIRC ČVUT mluvila o tom, jak se roboty učí rozumět běžné řeči, gestům i předvedenému pohybu. „Čím jsou roboty schopnější, tím víc lidé očekávají, že jim budou přirozeně rozumět,“ uvedla. Podle ní by už za pět let mohly zvládat dost úkolů na to, aby se staly běžnou součástí domácností.
Foto Martin Svoboda
Investor Ory Weihs z Nadačního fondu Shalem zavzpomínal na začátky českého startupu Mews, do něhož první tři roky téměř nikdo nechtěl investovat.
„Každého půl roku mi přišla od Richarda Valtra zpráva: Ory, došly nám peníze, pošli další. Naštěstí jsem byl dost hloupý, měl štěstí a zůstal optimistou, takže jsem peníze posílal dál. A dopadlo to docela dobře,“ zhodnotil. České technologické firmy však podle něj stejně jako ty izraelské často podlehnou lákavé nabídce a prodají se příliš brzy.
Energetická krize přiměla Brno znovu oživit projekt horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, který by mohl do budoucna do Brna přivést až polovinu potřebného tepla. Jak vysvětlil Petr Fajmon z Tepláren Brno, město chce z jaderné elektrárny přivádět zhruba 2,2 milionu gigajoulů tepla ročně. Horkovod bude měřit 42 kilometrů, voda se však po cestě ochladí o necelý jeden stupeň.
Jakub Langr ze společnosti Rig vyzdvihl, že cena stejné úrovně umělé inteligence klesla za poslední tři roky zhruba šestsetkrát. Díky takzvanému vibe codingu si navíc mohou lidé během krátké doby vytvořit software, za který se doposud platilo.
„Software podle mě míří cenou k nule. Budoucnost proto vidím v kombinaci AI a reálného světa,“ prohlásil Langr. Největší slabinou Evropy podle něj není jen regulace, ale hlavně pomalost a neochota posouvat hranice.
Tomáš Rosůlek z Vodafonu přiblížil fungování privátních 5G sítí, které mohou nezávisle na veřejné síti propojit senzory, kamery, drony nebo autonomní vozidla. Vodafone je v posledních letech testoval také v obou českých jaderných elektrárnách.
„Kdyby nastal výpadek veřejné sítě, tak ta privátní běží dál,“ vysvětlil Rosůlek. Žádná technologie ale podle něj není stoprocentně odolná. „Musíte být připraveni a musíte mít vše otestováno. Jinak je to pouze na papíře,“ konstatoval.
Foto: Martin Svoboda
Michal Reitler z platformy Oneplay připomněl, že ani sebelepší technologie sama nevymyslí příběh, který se lidí skutečně dotkne.
„Ty příběhy nám vždycky přinese člověk, autor, který s nimi má osobní zkušenost a potřebu o daném světě vyprávět. To jsou zdroje, kde nám AI pomáhat nemůže,“ připomněl Reitler. Umělá inteligence podle něj zůstává pouze silným nástrojem a záleží na člověku, zda mu pomůže, nebo ublíží.
