Evropská Toyota uspořádala digitální konferenci Kenshiki Digital Forum, na níž představila své strategické směřování do blízké – ale i notně vzdálené – budoucnosti.
Časový horizont, v němž se nyní vize automobilového brandu pohybují, je 2050. K tomuto roku se upíná stěžejní motiv, jímž je snížení emisí na absolutní nulu. Výraznou roli zde hraje využití vodíkového pohonu. Pozoruhodné je, že vodíková budoucnost dalece přesahuje oblast pouhých automobilů.
Prezident a CEO evropské Toyoty Thiebault Paquet a senior manager pro Cell Business Unit Freddy Bergsma představili vizi celé vodíkové společnosti, „hydrogen society“, která u využití vodíku pro automobily pouze začíná. Určitou představu, co všechno je v budoucnu s využitím vodíku možné, ostatně nabízí již spuštěné Woven City – celoměstská laboratoř, v níž Toyota testuje podobu 30 let vzdálené budoucnosti.
Na to, jak přesně by taková budoucnost mohla vypadat, jsem se zeptal Freddyho Bergsmy.
Co pro vás definuje koncept vodíkové společnosti?
V zásadě jde o směr, kterým chceme jít v Evropě do roku 2050. Stejně tak jde ale o konkrétní cestu, kterou tím směrem vyšlapeme. Primární myšlenkou je, že hlavním nosičem energie bude pro takovou společnost vodík. Čili už žádný další přírodní plyn, žádný další benzin, žádná další nafta. Neznamená to ale, že by tu nebyl žádný další prostor pro elektřinu a využití baterií. Vodíková společnost je pro nás navíc mnohem širší než jen průmysl automotiv. Jde o to, aby nosič energie umožnil kompletní oduhličení světa budoucnosti.
Když vidím váš koncept vesmírného vozítka na vodík pro japonskou JAXA, vodíkové náklaďáky a lodě, působí to jako něco ze Star Treku. Vaše cesta k vodíkové společnosti nezahrnuje jen auta, že? Jaká partnerství jsou v jejím rámci ve hře?
Zrovna to vesmírné vozítko patří k argumentům pro to, že vodíkový pohon může být využit skutečně kdekoliv. Když vám dojde palivo na Měsíci a začnete tam vrtat pod povrch, tak samozřejmě nenajdete ani kapku ropy. Potřebujete jiný nosič energie. Co se týká širšího portfolia, máme tu už například společnost pro „heavy duty“ nákladní vozidla, která figuruje hlavně v jihovýchodní Asii a Japonsku, trochu také v severní Americe.
Naše strategie pro Evropu spočívá ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery – primárně jde o subjekty, které dnes působí v oblasti pohonných hmot, protože nám jde hlavně o poskytování vodíku. Stejně tak se ale soustředíme na možnou aplikovatelnost, což znamená kupříkladu nákladní vozidla, kde nás zajímají v první řadě specializovaní OEM (výrobci zařízení, jejichž výrobky prodávají a propagují jiné obchodní značky). Co se týče autobusů, tam už máme příkladnou spolupráci s CaetanoBus v Portugalsku, a pracujeme také na generátorech a zařízeních pro lodní průmysl. Takto budujeme síť různých partnerství. A nezapomínáme ani na své vlastní automobily.
Jak drží s Toyotou v tomto směru tempo Česká republika?
Fungujeme tak, že se přes své distribuční společnosti snažíme vycítit, co se děje na lokálních trzích, a vybírat z nich ty, na něž bychom se měli soustředit. Kdyby se kupříkladu česká vláda pokoušela stimulovat vodíkovou společnost v Česku, kdyby se tu objevovaly specifické společnosti, které usilují o podobný vývoj a už se sázejí semínka pro vodíkovou budoucnost, zajímá nás to. Zrovna Česko je velice dobře strategicky umístěné, je v centru Evropy a nabízí zajímavé možnosti pro uplatnění jako určitý koridor mezi východem a západem, kupříkladu z hlediska nákladní dopravy. Takže věřím, že toho Česká republika využije a brzy se směrem k vodíku posune.
Polská vláda už takové výrazné kroky dělá.
Ano, polská vláda tomu věnuje celkem dost energie a tlačí věci v tomto směru dopředu. Stejně tak je v Polsku také několik silných soukromých iniciativ. To jsou pro nás ideální podmínky – nepotřebujete přesvědčovat lidi, kteří už chápou výhody toho, o co se snažíme, a můžeme se spojit.
Toyota se vyvíjí z automobilové společnosti ve firmu zaměřenou na obecnou mobilitu. Co to znamená ve spojitosti s vodíkovou společností a kam Toyota bude pokračovat odtud? Protože v budoucnu nepůjde jen o mobilitu, ale jistě i o statické struktury.
Přesně tak, experimentujeme i s dalšími aplikacemi, jak ukazuje naše Woven City, což je v podstatě celoměstská laboratoř. Tyto projekty ale nemají stanovené konkrétní datum, kdy mají být hotové, jde hlavně o to, aby jejich vývoj probíhal. Na takové platformě můžeme experimentovat s novými technologiemi. Nejsme přitom soustředěni jen na svou vlastní značku; stejně jako jsme dokázali představit lidem hybridy, tak budeme moci představit vodíková auta přes různorodé další subjekty typu carsharingu. Protože o to jde teď v první řadě: o zvýšení informovanosti veřejnosti. Vize vodíkové společnosti jde ovšem daleko za využití vodíku v automobilech.
Woven City
Do roku 2025 chcete nabízet šedesátku elektrických aut. Jak se proti nim vymezí ta vodíková?
Vodíkové automobily nevidíme jako konkurenci pro elektrické vozy. Doplňují jejich nabídku. I vodíkové auto je elektrické auto, jen baterii v něm nahrazuje jiný zdroj energie – a týká se především vozů, kde pouhé baterie nestačí. A takové vozy existují – vezměte si třeba běžnou dodávku, která jede na elektřinu a máte v ní baterii. Ve chvíli, kdy na ni budete chtít přimontovat chladicí zařízení nebo mrazák, tak už ta baterie nestačí. Vybije se prostě příliš rychle. Nebo třeba 40tunový náklaďák, jaké jezdí po dálnicích v České republice – to vám na baterii také nepojede. To je prostá fyzika. Buďto nebudou mít dost energie, nebo místo nákladu povezou jen své baterie. Což je samozřejmě nesmysl. Proto se pro nás vodík s elektřinou v bateriích doplňují. Ale ano, budou tu samosebou i osobní vodíková auta. A spousta, spousta dalších aplikací.
Nejde mi z hlavy ten rok 2050 – v té době mi bude sedmdesát let. Jaká strategie vám pomáhá vyhlížet tak daleko dopředu?
Toyota je vyhlášená tím, že přemýšlí v dlouhodobém měřítku. Běží na dlouhou trať a nejde jí o „rychlý prachy“ – „quick buck“, jak říkají Američané. Plánujeme dopředu a máme interní strategický proces, který ověřuje, zda se každoroční kroky ubírají tím správným směrem k tomu vytyčenému cíli. V japonštině se tomuto sedmikrokovému procesu říká „hošin“ nebo „hošin kanri“.
Co se týče zmíněných partnerství, mluvíte o něčem, jako je dnešní spolupráce Toyoty s BMW na palivových článcích? Vodíková společnost bude asi vyžadovat spoustu partnerů.
Bude se to trochu lišit – partnerství s BMW je specifické v tom, že oni jsou už nyní velice pokročilí. Touto cestou už kráčí dlouhodobě. Další hráči takhle daleko ještě nejsou, zejména výrobci nákladních automobilů ještě pracují se vznětovými motory. Proto jsme vytvořili standardizovaný kompaktní modul, který si takové firmy vezmou, instalují a mohou dál pracovat na něm. To je jeden z modelů, jak se svým partnerům snažíme pomoci integrovat naše řešení do jejich aplikací.
Bude nakonec vodíková společnost vypadat jako Woven City?
Je to testovací pole. Vznikají tam úžasné nápady, jak rozlišit ulice na zóny pro vozidla a chodce a podobně, skutečně by to mohlo být modelové město. Pro mě představuje to, co se mi na Toyotě líbí – ukazuje, že ty věci se dají realizovat: tím, že je realizuje. Když jsme začali s hybridy, mnozí ze sektoru EOM z nás neměli moc radost – protože jsme na rozdíl od nich ukázali, že to možné je. Snížit emise CO2. Tím, co děláme teď, ukazujeme, že je možné vyrábět vodíková auta a další aplikace. A Woven City je důkazem toho, že je možné vytvořit celou vodíkovou společnost.
