skip to main content
Ekonomika

Burza pod napětím. Jak vzniká cena elektřiny a jak ji lze regulovat?

6 minut čtení

Cena elektřiny vzrostla jen v tomto roce třikrát. Do jaké míry je „infarktotvorná“ položka, na kterou si zvykáme ve svých vyúčtováních, dílem vyšší moci, a jakým způsobem ji můžeme regulovat?

Částka na našich složenkách vzniká komplexním procesem, do něhož vstupuje mnoho stran od výrobců přes energetické burzy a obchodníky na nich až po distributory. Roli samozřejmě sehrává i stát – cena elektřiny má svou tržní část a regulovanou složku, která je plně pod jeho kontrolou.

Její výši určuje Energetický regulační úřad (ERU) a je to poplatek vlastníkovi distribuční sítě za dopravení proudu od dodavatele do našich domácností nebo firem. Zatímco ještě před rokem tvořila distribuční část většinu ceny elektřiny, vývoj posledních měsíců výrazně zamíchal poměry regulované a neregulované složky. 

„V současné době tvoří regulovaná složka přibližně třetinu celkové ceny a při dalším zdražování elektřiny se bude tento poměr ještě snižovat,“ odhaduje energetik Jiří Gavor. To zásadní se odehrává na neregulovaném komoditním trhu energetických burz, kde se potkávají výrobci energií s jejími obchodníky a v případě dohody uzavřou smlouvu.

Pro výši tržní ceny elektřiny je pro Česko zcela zásadní dění na pražské Power Exchange Central Europe, která je součástí Evropské energetické burzy s centrálou v německém Lipsku. Na lipské burze se obchoduje naprostá většina elektřiny pro střední Evropu.

Zásady obchodování na české a německé burze jsou totožné a případné cenové rozdíly ve výši jednoho až dvou eur za megawatthodinu představují náklady na zajištění přepravních kapacit ve směru převládajícího toku energie. 

Reklama

„V minulosti převládal export elektřiny z Čech do Německa a ceny s dodávkou do Německa tak byly vyšší. Nyní je tomu naopak,“ komentuje Gavor. „V současnosti míří většina českého exportu elektřiny do výkonově deficitního Slovenska, Maďarska a Rumunska. Velkoobchodní ceny na tamních trzích jsou vyšší než v České republice.“

Pro velké konečné odběratele, jako jsou ministerstva, obce a některé firmy, hraje důležitou roli Českomoravská komoditní burza Kladno. Její ceny v podstatě kopírují velkoobchodní trh německé burzy s příslušnou přirážkou pro dodavatele.

Předplatné Forbesu

Zatímco ceny na burzách cenných papírů létají nahoru a dolů, energie se obchodují většinou na delší časové období v horizontu měsíců až let. Proto obě strany skládají finanční jistinu, která garantuje, že obchod bude dodržen za sjednanou cenu nezávislou na vývoji trhu.

„Obchod s dodávkou na další kalendářní měsíc, čtvrtletí nebo rok je uzavřen dejme tomu za sto eur za megawatthodinu. Mezitím cena stoupne na dvě stě. Bez složené jistiny, takzvaného „marginu“, by byl prodávající motivován sjednaný obchod za sto eur nedodržet a lépe prodat za dvě stovky. Jistina tomu zabraňuje,“ uvádí Gavor příklad.