Česká škodovka zásadně krvácí na svém největším trhu. Ne, není to v Německu a už vůbec ne v Česku. Obří propad prodejů hlásí Čína. Pokles prodejů škodovek v nejlidnatější zemi je skoro až děsivý. Před třemi lety v říši středu česká automobilka prodala 341 tisíc aut ročně a tvrdila, že v roce 2020 by jich ráda prodala až 600 tisíc.
Jenže realita byla přesně opačná. V roce 2020 se propadla na pouhých 173 tisíc prodaných aut a pád se ani potom nezastavil. Letos bude úspěch i jen sto tisíc prodaných vozů, protože prodeje za první půlrok nepřeskočily číslovku 44 tisíc.
„Současná pozice značky Škoda na čínském trhu je i nadále obtížná, čelí přetrvávající cenové válce jak ze strany prémiových segmentů, tak i ze strany místních výrobců,“ říká mluvčí automobilky Tomáš Kotera.
Kromě toho je podle Kotery výroba vozů Škoda i na čínském trhu stále velmi silně zasažena výpadky dodávek polovodičů. Automobilka proto chystá změny, které by měly zoufalé výsledky zvrátit. Naposledy například uvedla model Octavia Pro, který je určen jen pro tamní trh. Zákazníky si má získat hlavně díky větším rozměrům.
Pro Čínu vyvinutá Škoda Octavia Pro
Čínská Octavia je oproti té prodávané i u nás delší o šest centimetrů, takže na zadních sedadlech nabízí víc prostoru. A vylepšený je i její design, který se blíží sportovní Octavii RS. Cíl je jasný – nabídnout čínským motoristům něco navíc, s čím se dá bojovat proti prémiovějším značkám typu Audi nebo Volkswagen, které z krize vycházejí lépe.
Výrobu a prodej vozů Škoda na čínském trhu v rámci licence zajišťuje lokální partner SAIC Volkswagen. Na konci roku 2019, kdy pokles prodejů nikdo nečekal, Škoda Auto společně se SAIC VW dokonce plánovala investovat do podpory značky až dvě miliardy eur. Jenže krátce poté světem prolétl covid-19 a plány se změnily.
Kromě aut se spalovacími motory automobilka například plánovala nabízet řečí tiskové zprávy „vozy s alternativními pohony“. Přeloženo do češtiny – v plánu bylo dostat na trh i elektrickou Škodu Enyaq iV. K tomu ale zatím nedošlo a podle Martina Jahna z představenstva firmy to to tak nejspíš i zůstane.
Škoda Auto přitom v Číně není žádný nováček. Česká auta se tam poprvé objevila už ve 30. letech minulého století a v roce 1936 měla mladoboleslavská automobilka v této asijské zemi pět obchodních zastoupení.
V novodobé historii zlom představoval rok 2007, kdy se v přístavním městě Ning-po na severovýchodě země začala vyrábět Škoda Octavia. Momentálně škodovky v Číně vyjíždějí z linek celkem čtyř závodů.
Pro Čínu vyvinutá Škod Kamiq GT
Zda se to nezmění, zůstává otázkou. Letos na jaře německými médii prošla informace, že si část vedení koncernu VW umí představit odchod Škodovky z Číny. Hlavním propagátorem této myšlenky měl být produktový stratég Michael Jost. Pozici české značky podle něj mělo nahradit v segmentu dražších vozů Audi a levnější modely by měl převzít Volkswagen.
Nápadu by nahrávalo i to, že šéf Škody Auto Thomas Schäfer dostal za úkol, aby jeho firma jménem koncernu prorazila na trzích v Rusku, Indii a severní Africe. Čína, kde jsou zákazníci o něco náročnější a kde stát plánuje větší příklon k elektromobilitě, tak zůstala z pohledu české automobilky stát bokem.
Proti plánům opustit miliardový trh se ale představenstvo Škody Auto úspěšně postavilo. Podle webu Business Insider v tom klíčovou roli sehrál šéf prodeje a marketingu Martin Jahn, který v Číně strávil velkou část kariéry a do Mladé Boleslavi se vrátil teprve loni.
Zmíněný stratég Michael Jost tedy nakonec neuspěl a z firmy odešel. Škoda Auto tak dál zůstává v říši středu a snaží se pracovat na tom, aby se jí pokles prodejů povedlo zvrátit. Zatím marně.
24. 9. 20214 min
Ondřej Kinkor
redaktor Forbes Česko
Jako novinář pracuje od roku 2002, kdy začal spolupracovat se středočeskou a ekonomickou redakcí MF Dnes. V roce 2004 nastoupil do tematických příloh MF Dnes, kde byl redaktorem přílohy Auto. Rok 2009 strávil na studijním pobytu v Indonésii a po návratu byl redaktorem přílohy Praha MF Dnes. Následně přeplaval na břeh public relations, aby se v roce 2020 vrátil zpět do médií a stal se součástí redakce Forbesu.
