Martin Ballaty vyrůstal po boku bratra s mentálním a fyzickým handicapem. I kvůli téhle zkušenosti dnes provozuje foodtruck, který zaměstnává pracovníky se zdravotním znevýhodněním. A hrdě hlásá, že se toho nebojí, protože na to má Gule.
Právě tenhle název vetkl svému sociálnímu podniku. Odkazuje tím mimo jiné na své produkty – malé tvarohové koblížky s nejrůznějšími polevami a posypy, které doplňuje výběrová káva a sezonní nápoje od domácích limonád až po svařené víno a vaječný likér.
Dobroty připravují lidé s různými typy znevýhodnění, jako je dětská mozková obrna, diabetes, schizofrenie nebo lehká mentální retardace s prvky autismu. A v pojízdném občerstvení je nabízejí po celém Česku.
„Vyrůstání vedle handicapovaného bráchy ve mně vzbudilo zájem o tuhle tematiku. Všímal jsem si, že veřejnost neví, jak se k takovým lidem chovat a často se jim dokonce vyhýbá. Rozhodl jsem se proto s touhle neznalostí bojovat,“ vypráví Ballaty.
Šel studovat humanitní studia a resocializaci a během vysoké školy chodil na praxi do zařízení pro lidi s handicapem. „Byť jsem s tím měl osobní zkušenost, zjistil jsem, že práce v tomhle oboru je extrémně náročná na psychiku. A uvědomil jsem si, že to pro mě jako pětadvacetiletého kluka opravdu není, že bych shořel rychle jako papír,“ říká dnes pětatřicetiletý podnikatel.
Našel si tak práci, která sice byla v oboru, ale odehrávala se v kanceláři. Stal se projektovým manažerem na pražském magistrátu pro oblast sociální problematiky. Měl na starost spolupráci s neziskovými organizacemi a sociálními podniky a získávání evropských peněz na financování jejich aktivit.
„Po pěti letech na magistrátu jsem si říkal, že by stálo za to zúročit tohle know-how a rozjet nějaké vlastní sociální podnikání. Dal jsem výpověď a vzal si nějaký čas na vyčistění hlavy a nasbírání inspirace. Pro tu jsem se vypravil do Austrálie, kde jsme s manželkou strávili asi tři čtvrtě roku,“ líčí Ballaty.
Žili v Melbourne, kde jim zdejší řecká komunita představila koblížky zvané loukoumades. Právě těmi se Ballaty inspiroval při vymýšlení svého konceptu. Lákala ho gastronomie a líbila se mu myšlenka foodtrucku. Ale spíš než obvyklé burgery a hotdogy chtěl zkusit sladký sortiment. A koblížky mu do toho skvěle zapadaly.
Po návratu do Česka se rozhodl sbírat zkušenosti v gastronomii a začal pracovat jako pekař v karlínské restauraci Eska ze sítě Ambiente. „Jsem nadšenec do vaření, ale pečení jsem nikdy nezkoušel. A projít si školou Ambiente byla skvělá příprava pro to, abych se následně mohl do gastronomie vrhnout sám,“ říká podnikatel.
V Esce strávil asi rok a v mezičase připravoval projekt nového sociálního podniku. Díky zkušenostem z magistrátu se mu podařilo na jeho rozjezd získat podporu z evropských fondů. A s foodtruckem nakonec poprvé vyjel v květnu 2019.
Dnes ve svém podniku Gule zaměstnává šest lidí s handicapem a spolupráci s nimi si nemůže vynachválit. „Z pohledu vedení si nedovedu představit lepší zaměstnance. Jsou nesmírně loajální a vděční, že mají práci, kterou plní na 110 procent. Cítí se být plnou součástí našeho byznysu. Řešíme spolu úspěchy i neúspěchy a všechno to společně prožíváme,“ popisuje Ballaty.
Svým zaměstnancům přitom nevytváří žádné speciální podmínky. Snaží se tak ukázat, že i lidé se zdravotním znevýhodněním dokážou odvádět kvalitní pracovní výkon v běžném tempu. „Máme slogan: Handicap. No a co? My na to máme gule. Snažíme se prolomit bariéry. Chceme, aby lidé nepoznali žádný rozdíl a podpořili nás proto, že mají rádi náš produkt, a ne proto, že se nad námi slitují,“ říká Ballaty.
Zatímco v sezoně křižují s kolegy celou republiku a objíždějí food festivaly a slavnosti, které doplňují soukromé akce a cateringy, přes zimu připravují vánoční kolekce cukroví a vaječného likéru. „Loni s druhou vlnou covidu nám to zachránilo život. Úspěch jsme měli hlavně u firem, které kvitovaly, že se balíčky dají obrandovat a že jim jakožto sociální podnik můžeme poskytnout náhradní plnění,“ líčí podnikatel.
Loňskou zimu jeho podnik sice přestál, ale na jaře se kvůli pandemii dostal do naprosté krize. Nekonaly se žádné akce a nebyla ani poptávka po cateringu. V březnu měl Ballaty na poslední výplaty a nevěděl co dál. Nakonec Gule podobně jako na Vánoce přišly s velikonoční nabídkou beránků, mazanců a jidášů. A zároveň spustily kampaň na platformě Donio, kde veřejnosti nabídly odměny za to, že je pomohou předfinancovat.
„Zvládli jsme to, ale bylo to pro mě psychicky nejnáročnější období života. Nejvíc mě děsilo, že bych musel někoho z našich zaměstnanců propustit, ale nakonec jsme si je všechny udrželi. Podnikání v gastronomii je opravdu složité. Ale vybral jsem si tuto oblast, Gule jsou moje dítě, a byť jsem z toho chvílemi opravdu vysílený, tak za něj budu bojovat do posledních sil,“ říká Ballaty.
Ostatně se svým podnikáním, které v současnosti generuje obrat v řádech jednotek milionů korun, má do budoucna velké plány. Gule mají dlouhodobé stání před obchodním centrem Arkády Pankrác a právě na piazzetě před Arkádami by chtěl Ballaty uspořádat v dubnu příštího roku Festival na plné Gule.
„Chceme pozvat další známé z oblasti street foodu, aby to bylo pestré, co se týče světových kuchyní. A spojit gastrofestival i s kulturním programem pro děti i dospělé,“ prozrazuje podnikatel. Tím ale jeho plány nekončí.
Od příštího roku hodlá zdvojit svůj provoz, aby mohly Gule vyjet v jednom termínu na cesty zároveň s foodtruckem a stánkem. A vytvořily si tak větší rezervu na mimosezonní období. Do budoucna by také rád rozjel franšízový koncept a nabídl dalším lidem možnost rozjet sociální podnikání pod značkou Gule.
