Zdeněk Vrána s Tomášem Látalem si před jedenácti lety otevřeli malý vinný bar v Zahradníkově ulici v Brně, aby měli kam zvát své obchodní partnery z plánovaného byznysu s designovými doplňky. „Tehdy existovala spousta vinoték, které nabízely vína neznámého původu, nebo podniky, které zase působily zbytečně snobsky. My chtěli bar takový, jaké jsme znali z cest po Evropě. Modernější a otevřenější, nabízející víno s příběhem,“ popisuje skromný start Zdeněk Vrána.
Vinotéka měla takový úspěch, že se oba byznysoví parťáci nakonec rozhodli věnovat „prostě vínu“. Dnes jejich firma pod hlavičkou justWINE provozuje v Brně tři podniky – Jungle, Aperitivo a Don Pintxos – a jako distributor zásobuje tisícovku restaurací i některé tuzemské obchodní řetězce.
Právě retail je pro firmu motorem růstu, protože přes supermarkety se dnes v Česku prodá více než 60 procent vína. „Nás ani moc nezajímá, jestli víno stojí 2000 nebo 100 korun. Hledáme vína s charakterem, která jsou kvalitní a odpovídají tomu, co o nich vinaři říkají. A taková najdete i mezi levnějšími ‚bazénovými‘ svěžími vínky,“ přibližuje Vrána specifický pohled justWINE.
Do výběru vín přitom promlouvá větší informovanost lidí a zájem o zdravější životní styl. Trh se tak podle spolumajitelů brněnské firmy mění pod vlivem několika nových směrů.
Pořád skvělý charakter
Lehčí lahev, méně alkoholu, ale pořád skvělý charakter. Prémiová vinařství nastavují směr, který se přesouvá i do levnějších kategorií. „Lidé chtějí pít vědoměji – ne nutně více, ale lépe,“ říká Zdeněk Vrána, spolumajitel a CEO společnosti justWINE. Ta do obchodů i restaurací dodává více než milion lahví ročně a letos cílí na obrat 150 milionů korun.
AUTENTICITA MÍSTO UNIFORMITY
Jedním z trendů jsou takzvaná naturální vína. Měla by pocházet ze zdravých, ekologicky pěstovaných hroznů a být vyrobena s minimem technologických zásahů. Typické je spontánní kvašení bez umělých aromat a minimální nebo nulový přídavek síry. Skvělá naturální vína najdeme i na Moravě, kde mezi nejvýznamnější vinařství patří Krásná hora, Koráb Živá hora a dnes již světová superstar vinař Milan Nestarec.
Zdeněk Vrána
Foto justWine
Pro naturální vína ale chybí jednotná certifikace, a nálepku „raw“, „wild“ nebo „natural“ tak častěji zneužívají i „nenaturální“ vinaři. Podle Vrány jde však často jen o marketingově líbivý štítek. „Proto je třeba při výběru znát vinaře, prodejce i distributora,“ podotýká CEO firmy, která právě stěhuje své sklady do moderního centra specializovaného na skladování potravin. I to je ostatně pro naturální vína důležité, protože jsou citlivější na výkyvy teploty během distribuce.
CERTIFIKOVANÝ LUXUS BUDOUCNOSTI
Větší jistotu při výběru přírodních vín nabízejí takzvaná biodynamická vína, která podléhají přísné certifikaci Demeter. „Prémiovost těchto vín vychází z mimořádně náročné produkce, kterou nenahradíte žádnými technologiemi při zpracování. Představte si ji jako kompletně ruční výrobu hodinek. Taková vína mají opravdu reálný projev lokálního terroir, což je z mého pohledu na víně to nejkrásnější,“ říká šéf justWINE.
Aby si o ochrannou známku mohli vinaři zažádat, čeká je několik let trvající příprava vinic, aby produkce odpovídala udržitelnému zemědělství s potřebnou biodiverzitou. Certifikaci, která podléhá každoročním kontrolám, mají špičková vinařství z francouzských regionů Burgundsko, Alsasko, Loire či Champagne, ale také ze severní Itálie, německé oblasti Mosel či z Rakouska, odkud je i Vránova oblíbená značka Tement.
NOVÝ STYL ELEGANCE
Zvyšující se zájem o zdravý životní styl žene vzhůru i poptávku po lehčím víně s nižším obsahem alkoholu. Je to součástí obecného trendu, který potvrzují data výzkumné společnosti IWSR – jen mezi lety 2022 a 2024 přibylo na deseti největších trzích na 38 milionů konzumentů nápojů s nižším obsahem alkoholu.
„Zákazník častěji hledá rovnováhu, svěžest a možnost dát si sklenku bez toho, aby ho víno unavilo. Nižší podíl alkoholu tak nepředstavuje ústupek, ale nový styl elegance,“ říká Vrána.
Trend nahrává chladnějším oblastem, které přirozeně dávají hroznům vyšší kyselinu, pomalejší zrání a často i nižší potenciální alkohol. Výhodu tak mohou mít například Německo, Rakousko, sever Francie, ale i Morava. „Skvělým příkladem jsou německá vinařství Carl Loewen a Weingut Knebel z oblasti Mosel, jejichž ryzlinky pravidelně dosahují výjimečné elegance, výrazné minerality a nižšího obsahu alkoholu díky chladnému klimatu a strmým břidlicovým vinicím. I jižní Evropa ale reaguje a pracuje s vyššími polohami, původními odrůdami, dřívější sklizní a změnami ve vedení vinic,“ doplňuje Zdeněk Vrána.
TREND Z NOUZOVKY
Ještě rychleji roste zájem o nealkoholická vína – podle IWSR přibylo mezi lety 2022 a 2024 dokonce 61 milionů konzumentů nealko variant nápojů. Vyrobit opravdu kvalitní nealkoholické víno je ale pořádná výzva. „Alkohol je nositelem aromatiky, plnosti a struktury. Po jeho odstranění je potřeba zachovat charakter tak, aby víno nepůsobilo prázdně nebo vodnatě,“ vysvětluje Vrána.
„Vyžaduje to velmi šetrné technologie i kvalitní hrozny. Ochutnali jsme hodně variant, ale do portfolia jsme jich zařadili relativně málo. Raději budeme mít menší výběr, ale takový, za kterým si stojíme,“ vysvětluje šéf justWINE.
Firma už také spolupracuje s řadou podniků na inovacích vinných lístků a párování nealkoholických vín s pokrmy. „Špičkové restaurace už vnímají nealkoholické párování jako plnohodnotný gastronomický zážitek pro hosty, kteří alkohol nepijí. Taková vína se stanou samozřejmou součástí nabídky, jako jsou dnes kvalitní nealkoholická piva,“ doplňuje Vrána.
LEHČÍ SKLO, TĚŽKÝ ARGUMENT
Stejně jako snaha o zdravější životní styl zvyšuje popularitu přírodních a nealkoholických vín, projevují se udržitelnější přístupy do jejich produkce i distribuce. Vinaři častěji volí lehčí sklo, které pomáhá významně snižovat uhlíkovou stopu i náklady výroby a dopravy.
„Jde o trend, který prosazují hlavně uvědomělá vinařství. Zákazníky je třeba edukovat, protože mají pořád představu, že těžká lahev je symbolem prémiovosti. Je to podobné, jako když se před lety začaly dávat šroubovací uzávěry na ryzlinky. Chvíli trvá, než to lidé přijmou,“ připomíná Zdeněk Vrána.
Zmiňuje i alternativní balení, jako jsou plechovky, které používají moderní mladá vinařství a oslovují s nimi převážně mladší cílovou skupinu. Podobně jsou na tom takzvané bag-in-boxy jak v domácnostech, tak ve středně velkých restauracích.
„Optimalizujeme balení zásilek, spolupracujeme s vinaři přecházejícími na lehčí lahve, podporujeme recyklaci skla i kartonových obalů. Do budoucna očekáváme, že tlak na nižší uhlíkovou stopu bude větší součástí rozhodování zákazníků i samotných vinařů,“ uzavírá Zdeněk Vrána.
