Den předtím zde měla svou premiéru se symfonickým orchestrem popová superstar Dua Lipa. Den poté už po pódiu létali akrobaté z Cirque du Soleil. Tento páteční večer však ve vyprodané Royal Albert Hall patřil dvojici postarších Britů, kteří si sem přišli povídat o historii.

Historici Tom Holland a Dominic Sandbrook loni v říjnu nahráli v londýnském koncertním sále živou epizodu svého mimořádně populárního podcastu The Rest Is History. Více než pěti a půl tisícům diváků v hledišti a posléze milionům posluchačů vyprávěli za doprovodu živého orchestru o Mozartovi s Beethovenem.

Nebylo to poprvé, co vystoupili na londýnských prknech. Podobnou show předvedli na půdě slavné haly z dob královny Viktorie už loni v květnu.

Holland se Sandbrookem začali se svým podcastem během covidové pandemie, dnes mají přes deset milionů stažení za měsíc, více než 45 tisíc předplatitelů a s živými vystoupeními jezdí po celém světě. Americký deník The Wall Street Journal spočítal, že jen příjmy z The Rest Is History by stačily k tomu, aby z obou tvůrců byli dolaroví milionáři.

Historický obsah zažívá nebývalý vzestup popularity, obdobných podcastů s miliony posluchačů je na trhu celá řada: Hardcore History, Revisionist History, The History of Rome, Stuff You Missed in History Class, Tides of History, History Hit… Trend je cítit i v tuzemsku.

„Česko je z tohoto pohledu výjimečné, tady historie fungovala vždycky, stačí se podívat na knižní produkci posledních let. Historie se tu čte hodně a ty příběhy fungují,“ myslí si historik Michal Stehlík, spoluautor jednoho z nejúspěšnějších tuzemských historických podcastů Přepište dějiny.

Společně s publicistou Martinem Gromanem už vydali přes tři sta dílů, pravidelně je poslouchá zhruba čtyřicet tisíc lidí a dva a půl tisíce fanoušků si předplácí jejich bonusový obsah přes platformu Gazetisto.

„Svět se proměňuje, je možné, že míra nejistoty z budoucnosti narůstá a nutí společnost víc se ohlížet a hledat paralely, hledat souvislosti,“ spekuluje Stehlík nad rostoucí popularitou historických podcastů.

„Posluchači jsou často z naší nebo o něco mladší generace, která si potřebuje všechny ty události, data a jména z hodin dějepisu propojit do příběhů,“ dodává Groman.

Hlavním důvodem je však podle nich rozmach podcastů obecně, jako nové formy konzumace historického obsahu.

info Foto Zbyněk Pecák / CNC / Profimedia
Autoři podcastu Přepište dějiny, historik Michal Stehlík (vlevo) a publicista Martin Groman

„Řada tvůrců si podle mě uvědomila, že zde má nekonečnou studnici zajímavostí a příběhů, ze kterých se nádherně dělá krátkometrážní obsah,“ říká scenárista Jan Studnička.

Společně s Terezou Kujovou tvořili autorský tým historického podcastu Hodina dějepichu, který v posledních dvou letech ovládl v anketě Podcast roku vzdělávací kategorii.

Projekt vycházející pod hlavičkou časopisu Reflex však loni na podzim skončil. Jeho autoři se osamostatnili a začali vydávat nový historický podcast HistoRIP, u nějž je valná část obsahu dostupná pouze pro předplatitele. „Stali se z nás podcasteři na plný úvazek,“ konstatuje Studnička.

Stoupající zájem o historický obsah registruje i další významný producent historického audioobsahu na českém trhu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Český rozhlas se svými pořady Toulky českou minulostí, Příběhy 20. století nebo Jak to bylo doopravdy.

„Toulkám meziročně poskočil počet spuštění o více než šedesát procent, loni to bylo dva a půl milionu spuštění. Pozoruhodné je to obzvlášť z toho pohledu, že jde o uzavřenou sérii, kde už dlouho nepřibývá nový obsah. Rostoucí popularita je jedním z důvodů, proč na pořad v letošním roce naváže nová historická série Toulky první republikou,“ popisuje šéfka komunikace rozhlasu Blanka Bumbálková.

Nejsou to ale jen podcasty, stoupající obliba historie je vidět i na prodejích knih, minimálně v anglosaských zemích.

Z dat výzkumné společnosti Nielsen BookData mapující knižní trh vyplývá, že v roce 2023 utratili obyvatelé Velké Británie a Irska za historickou literaturu nejvíc peněz minimálně od roku 1998, kdy firma začala data tohoto typu sbírat.

Podle americké společnosti pro výzkum trhu Circana stouply loni v USA prodeje historických knih o šest procent, zatímco celý trh stagnoval.

Historická literatura faktu navíc loni překonala tu politickou, což se ve volebním roce nikdy předtím nestalo. Historie dokonce v tomto ohledu zvítězila nad politikou v poměru dva ku jedné.

„Pro nás je segment historické non-fiction literatury stabilní, což je v dnešní době spíše výjimkou, jiné žánry spíše klesají,“ komentuje situaci na českém knižním trhu Filip Hladík, šéfredaktor sekce naučné literatury v nakladatelství Euromedia Group.

„Dlouhodobě vydáváme až dvacet knih daného segmentu ročně. Mění se ale skladba. Aktuálně klesá zájem o tituly reflektující druhou světovou válku, které hrály dlouhodobě prim, naopak roste zájem o silné historické biografie,“ uvádí Hladík.

Popularita historických témat se dělí podle genderu a věku. Muži mají rádi římskou říši, ženy spíš příběhy postav.

„U nás mám pocit, že se popularita některých témat dělí podle genderu a věku. Starší generace má ráda druhou světovou válku. Muži mají rádi římskou říši, ženy spíš příběhy postav,“ vyjmenovává Jan Studnička.

Autorům podcastu Přepište dějiny pak na jejich živých vystoupeních po republice fungují příběhy z lokální historie jednotlivých regionů, kam se vydají.

„Jinak podle poslechovosti máme na prvních místech témata typu Putin a historie, Fico a historie, sto let bez Lenina a občas se tam objeví například Bedřich Smetana a nějaké národovecké výročí,“ líčí Michal Stehlík. „Rádi se posmíváme diktátorům, ale nenecháme si sahat na své národní obrození,“ dodává Martin Groman.

Ambici vyprodat velkou koncertní halu, jako se to povedlo dvěma britským historikům zmíněným v úvodu nebo autorkám nejpopulárnějšího českého podcastu Opravdové zločiny s pražskou O2 arenou, zatím čeští historičtí podcasteři nemají.

„Všichni pořád mluví o O2 areně, ale mně to přijde jako takový sen pro plebs. Já chci Národní divadlo,“ směje se Studnička.