Odcházející americký prezident byl během svých posledních týdnů ve funkci mimořádně aktivní. Joe Biden stihl protlačit například 2,5 miliardy dolarů vojenské pomoci pro Ukrajinu, zmírnit rekordní počet vězeňských trestů nebo zakázat novou těžbu ropy a zemního plynu v amerických pobřežních vodách.
„Dělá vše pro to, aby bylo předání moci co nejsložitější,“ posteskl si na své sociální síti Donald Trump, který si v kampani oblíbil heslo „drill baby drill“ a chystá se americkou těžbu naopak nakopnout. Na něčem se však Joe Biden s Donaldem Trumpem shodne.
Ocel a příměří v Gaze
Třetího ledna Biden zablokoval převzetí amerického ocelářského kolosu U.S. Steel jeho japonským konkurentem Nippon Steel za téměř patnáct miliard dolarů. „Silný ocelářský průmysl v domácích rukou představuje základní prioritu národní bezpečnosti,“ uvedl končící prezident v prohlášení. Donald Trump proti tomuto převzetí také ostře protestoval.
Bidenův tým koordinoval svůj postup s Trumpovým, i pokud jde o oznámení příměří v Gaze, které by mezi Izraelem a Hamásem mělo začít platit 19. ledna. Biden spolupráci připustil na středeční tiskové konferenci v Bílém domě, o zásluhy za dosažení dohody se však oba prezidenti přetahují.
Odcházející hlava státu tvrdí, že konečný deal kopíruje plán, který předložil už na konci loňského května. Podle Trumpa by k „epické dohodě“ nedošlo, pokud by v listopadu nebyl zvolen.
Většina dalších kroků, které končící administrativa udělala od listopadových voleb, by však v nastupujícím republikánském kabinetu nejspíš neměla šanci. „Pojďme využít každého jednoho dne,“ prohlásil Biden poté, co Kamala Harris uznala volební porážku, a pustil se do práce.
Pomoc Ukrajině
V prosinci oznámil vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 2,5 miliardy dolarů a další hospodářskou pomoc za 3,4 miliardy dolarů přislíbila jeho ministryně financí Janet Yellen. Ukrajinský prezident Zelenskyj Spojeným státům poděkoval, nicméně podle zdrojů serveru Politico vyvolal poslední balík pomoci na Ukrajině také otázky, proč nemohla být tahle podpora poskytnuta dřív.
V rámci zahraniční politiky využil dosluhující prezident posledních týdnů ve funkci také k uvalení dalších sankcí na Rusko. Poslední balík amerických sankcí z desátého ledna cílí na dva významné ruské producenty ropy (Gazprom Neft a Surgutneftegas), desítky poskytovatelů služeb na tamních ropných polích, 183 plavidel přepravujících ruskou ropu po moři a také na obchodníky s ruskou ropou po celém světě.
Bidenova administrativa rovněž zpřísnila svá omezení pro obchodování s pokročilými čipy. Cílem těchto opatření je zabránit hlavně Číně v přístupu k nejmodernějším technologiím a zajistit, že si USA udrží náskok ve výzkumu a využití umělé inteligence. V tvrdém postupu vůči Číně však bude nový kabinet pravděpodobně pokračovat.
Milosti i ochrana před Trumpem
Ještě předtím Biden rozdal desítky milostí. Mimo jiné svému synovi Hunterovi, přestože v minulosti opakovaně prohlásil, že to neudělá. Hunterovi Bidenovi hrozilo vězení za nelegální získání zbraně a daňové delikty. Joe Biden označil toto trestní stíhání za nespravedlivé a účelové, Hunter podle něj kauzám čelil pouze proto, že je jeho syn.
V polovině prosince pak Biden omilostnil devětatřicet Američanů odsouzených za nenásilné zločiny. Kromě toho zmírnil tresty dalším téměř 1500 lidem, včetně jedinců odsouzených za mnohamilionové podvody, což Bílý dům označil za historicky nejvíc prezidentských milostí udělených během jediného dne.
Biden zvažuje i takzvané preventivní milosti pro některé Trumpovy kritiky. Kvůli obavě, že nastupující prezident se bude mstít například kongresmanům a kongresmankám, kteří vyšetřovali jeho roli v útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021.
Podle svých slov také přesvědčoval Trumpa na listopadové schůzce v Bílém domě, aby od těchto hrozeb ze své kampaně upustil. „Snažil jsem se mu vysvětlit, že není potřeba srovnávat účty a že by to bylo proti jeho vlastním zájmům,“ řekl v nedávném rozhovoru s deníkem USA Today.
Odpuštěné dluhy
Před pondělním uvolněním Oválné pracovny Donaldu Trumpovi Biden stihl ještě tento týden schválit odpuštění dluhů ze studentských půjček pro více než 150 tisíc lidí. Za čtyři roky tak Biden dosáhl zrušení dluhů ze studentských půjček pro zhruba pět milionů Američanů, což je víc než za jakéhokoli jiného prezidenta USA v historii.
Celková odpuštěná částka se vyšplhala na 183,6 miliardy dolarů, Bidenova administrativa cílila hlavně na pochybné školy, které studenty podvedly, na osoby s trvalým zdravotním postižením a na pracovníky ve veřejných službách. Původní plán z kampaně z roku 2020 počítal s mnohem rozsáhlejším mazáním těchto dluhů, v roce 2023 ho však stopnul Nejvyšší soud USA.
Končící administrativa také zvládla ještě prostřednictvím vládní agentury na finanční ochranu spotřebitelů CFPB na poslední chvíli umazat zdravotnické dluhy v hodnotě 49 miliard dolarů, což více než patnácti milionům Američanů výrazně zlepšilo jejich skóre v úvěrových registrech.
A pátého ledna Biden ještě podepsal zákon, který navýšil důchody zhruba třem milionům amerických hasičů, policistů či učitelů v průměru o 360 dolarů měsíčně.