V budově bývalého sklářského podniku na dohled přehrady v Jablonci nad Nisou se už téměř deset let na chodbách rozléhá tepot šicích strojů.
V prostorách severočeského miliardáře Dalibora Dědka totiž sídlí firma Petit Lulu vyrábějící ekologické látkové pleny, kterou v době své mateřské původně v dětském pokoji tak trochu z nudy rozjela Lucie Hladíková. A brzy si už sama nevystačila.
Dnes už tu v rozlehlých místnostech díky nedávné digitalizaci nepobíhá tolik lidí. Z velké části je nahradily stroje, do kterých Lucie se svým manželem Lukášem investovali v posledních letech miliony korun a i přes zpomalení byznysu rozjeli novou značku se softshellovým oblečením.
Lucie se během své podnikatelské éry stala například Maminkou podnikatelkou roku nebo bodovala v soutěži Živnostník roku Libereckého kraje. Teď však svůj byznys musela lehce restartovat.
Ještě během covidu jí s manželem podnikání jen rostlo pod rukama, před třemi lety měla Petit Lulu při 35 zaměstnancích obrat téměř šedesát milionů korun se ziskem patnáct milionů korun.
V poslední době ale přišlo zpomalení, tržby se propadly o více než polovinu a firma se vůbec poprvé potýká se ztrátou.
Lucie a Lukáš Hladíkovi | Foto Petit Lulu
„Ještě během covidu byli lidi jak zbláznění, zejména první rok hodně nakupovali, ale postupně přestávali kupovat cokoli. Cítíme, že lidi nemají peníze,“ říká dvaačtyřicetiletá podnikatelka, která dodává i do Německa, kde uspěla nejen s unikátní kolekcí plen Fluffy Organic.
„Vždy jsem si myslela, že v krizi nám byznys pojede. Ale opak je pravdou,“ naráží na to, že jí navržené vyměnitelné látkové pleny jsou jednak ekologické a při dlouhodobém používání by měly maminkám přinést i úsporu.
„Když ale vidí látkové pleny před sebou v obchodě, tak ekonomicky jim na první pohled vychází lépe si pořídit jednorázové pleny než ty látkové. Obzvláště, když jsou jednorázovky ve slevě,“ říká Lucie.
„Roční úspora s látkovými pleny je přitom třeba i deset tisíc korun,“ dodává Lucie, v jejímž okolí se shodou náhod nachází například belgický výrobce plenek Drylock, která má továrnu v Hrádku nad Nisou.
„V Čechách se zákazníci moc neptají, jestli je výrobek eko nebo bio, zajímá je hlavně cena,“ říká.
V době covidu se v jabloneckých dílnách Petit Lulu nešily ani tak pleny jako tehdy všude potřebné roušky. A dnes se tam šijou i čepice, kalhoty nebo bundy pro děti z recyklovatelného softshellu.
Lucie totiž v rámci rozšíření sortimentu rozjela před rokem i další značku Wamu, a rozkročila se tak do segmentu funkční módy.
Foto: Wamu
„Krize nás vlastně jen postrčila více k tomu, co už jsme měli dávno v hlavě, a to vyrábět funkční oblečení pro děti,“ říká Lucie s tím, že začátky nebyly vůbec jednoduché.
V segmentu softshellové módy je poměrně silná konkurence, proto je třeba se odlišit. Třeba vlastním designem nebo grafickými prvky. A na to bylo potřeba pořídit nové stroje a naučit se s nimi pracovat. Celý rok pak trval vývoj samotných produktů a jejich následné testování.
V Petit Lulu proto zainvestovali zejména do automatizace celého provozu, když pořídili například CNC řezací cutter včetně automatického polohovacího programu, japonské šicí automaty nebo sublimační lis. Lucie najala i technoložku, která se stará o vývoj nových produktů, ale také o externí zakázky.
A nejde jen o domácnosti, Petit Lulu šije na zakázku i pro další firmy a mimoto jim pomáhá i s digitalizací střihů nebo střiháním na cutteru.
Foto: Petit Lulu
Lucie má takzvaně nabito a teď přemýšlí, jakým přesným směrem v této ekonomicky těžké době otočit kormidlo byznysu. Přemítá, že by dnes do byznysu přizvala investora, který by jí do budoucna pomohl hlavně se strategií a s dalším směrováním malé české značky z Podještědí.
„Finanční rezervu máme, ale hodil by se nám někdo, kdo by se podíval na strategii a firmu celkově posunul dál,“ dodává Lucie, která si nemůže vynachválit svůj současný zaměstnanecký tým.
„Teď v době krize máme ten nejlepší tým, co jsme, kdy měli,“ uzavírá.
