Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země? A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka jeho šéfové – ti, kdo stojí v čele těchto společností? Na to hledá odpověď série rozhovorů a článků, které najdete tady, na Forbes.cz.
Pětadvacet klinik po celé republice, třiadvacet lékáren, osm prémiových klinik pod značkou Canadian Medical a síť laboratoří. Společnost EUC je největším poskytovatelem ambulantní péče v Česku, takže je zcela jasné, že se jí pandemie musela zásadně dotknout.
Jak vyplyne z rozhovoru s generálním ředitelem Václavem Vachtou, těžkou situaci se společnosti podařilo ustát velmi slušně. EUC měla loni obrat čtyři miliardy korun, tedy o 300 milionů víc než v roce 2019. A průlomové je následné Vachtovo tvrzení: „Česko stojí na prahu revoluce v telemedicíně.“
Nebyla společnost EUC před pandemií do značné míry jinou firmou než dnes?
Úplně jinou ne, ale mnoho věcí bylo před pandemií v inkubátorech, v pilotních provozech. Teprve jsme se zkoušeli dostat do dosud zavřených dveří, což platilo zejména pro oblast digitalizace a telemedicíny.
Od roku 2019 jsme měli telemedicínu spuštěnou pro segment klientů, kteří si u nás platí nadstandardní členství, čímž jsme primárně testovali ochotu tento kanál využívat. V tu dobu jsme také měli poměrně složitý rekrutment zdravotníků, kteří se k tomu obecně stavěli rezervovaně. Distanční léčba byla pro mnohé zdravotníky dřív tabu, tenhle odmítavý postoj se ale pod vlivem covidu absolutně změnil.
Druhou oblastí, kterou jsme neměli zásadně rozvinutou, byly PCR laboratoře, původně poměrně minoritní segment v naší oblasti laboratorní diagnostiky. I tady covid razantně odstartoval rozvoj.
Jak složité bylo urychlení procesů v oblasti telemedicíny?
Na to, co přinesla pandemie, jsme byli víceméně připraveni, jen jsme jednotlivé prvky zapínali, akcelerovali. Bylo to samozřejmě náročné, protože vše, co jsme měli naplánováno ke spuštění za půl roku či za rok, se muselo odehrát během měsíce.
V mimořádném stavu bylo zapojení zaměstnanců a jejich ochota vyhrnout si rukávy enormní. Abych uvedl konkrétní příklad: službu Lékař online 24/7 jsme připravovali na druhé pololetí 2020, ale coby reakci na pandemii jsme ji pro celé Česko spustili už v březnu. Velmi pohotově v tu chvíli zareagovaly i zdravotní pojišťovny a službu hradily. I díky tomu začalo telemedicínu využívat výrazně víc zájemců.
O kolik víc?
Zatímco dřív šlo o desítky klientů měsíčně, nyní je jich za stejné období okolo tisíce. Tato poptávka je nyní stabilní, aniž bychom museli dělat telemedicíně razantní marketing.
Jde podle vás o nezvratný proces, nebo zájem o službu s návratem do normálu opadne?
EUC využívá pro telemedicínu švédskou platformu Doctrin, takže se nabízí srovnání právě se Švédskem – tím spíš, že je to stát zhruba stejně velký jako Česko. Ve Švédsku se telemedicína využívá posledních pět let a měsíčně na této platformě probíhá téměř sto tisíc konzultací. Tisícovka konzultací v Česku je jasný nepoměr a ukazuje, že v covidovém období jsme skutečně odemkli zavřené dveře.
Poptávka po telemedicíně rozhodně je a její potenciál se bude ještě výrazně zvyšovat v okamžiku, až službu všem srozumitelně vysvětlíme. Když se totiž dnes na ulici zeptáte deseti lidí, co je telemedicína, zhruba půlka nebo patrně i o něco víc z nich odpoví, že je to služba, kdy si po telefonu povídáte se svým lékařem.
A to není pravdivá odpověď?
Svým způsobem je, protože v největším objemu se přesně tohle zatím děje. Telemedicína však umí mnohem víc. Musí umět mnohem víc. Musí využívat moderní technologie, to jí dává přidanou hodnotu. Současná telemedicína musí být postavena na digitalizaci, umělé inteligenci schopné zautomatizovat až přes padesát procent všech procesů.
Musí nabídnout možnost propojit se s
lékařem vizuálně, musí být nástrojem, přes který lze
bezpečně poslat zdravotní dokumentaci, obrázek nálezu a tak dál.
Shrnuto, telemedicína musí suplovat téměř jedna ku jedné
fyzický kontakt s lékařem a co nejlépe zefektivnit proces
komunikace.
Tak si vaši „telenabídku“ zkusme projít prakticky – co přesně mohu v případě zájmu využít?
Jste-li náš klient v prémiové péči Canadian Medical, máte od nás aplikaci myCANADIAN. Její součástí je program Lékař online 24/7, který nonstop garantuje konzultaci s lékařem, a to do třiceti minut. Službu s úspěchem nabízíme zaměstnavatelům, pro které je to výrazný bonus – zaměstnanec může zdravotní problém klidně probrat z kanceláře, to šetří firmám peníze.
Druhý typ klientů tvoří registrovaní lidé u EUC klinik. Ti mají aplikaci Můj praktik online, nástroj pro telekomunikaci s bezplatným nárokem na spojení s lékařem.
Jinak je služba Lékař online 24/7 dostupná úplně pro každého jako hrazená služba na našich stránkách euc.cz. Po ověření registrace se vám lékař bude věnovat, jako byste přišel z ulice a zaklepal na ordinaci se žádostí o vyšetření. Tato péče stojí 290 korun a je z naší strany dotovaná, protože coby největší poskytovatel ambulantní péče chceme prosazovat směr pokroku a digitalizace.
Česko stojí na prahu revoluce v telemedicíně – všichni vědí, že je to krok správným směrem, teď je otázka, jak se k tomu postaví ti, kdo určují pravidla. Tedy zdravotní pojišťovny, případně ministerstvo zdravotnictví z pohledu legislativy.
Tušíte, jak se k tomu postaví?
Intenzivně to řeší. Průběžně jsme zapojováni do konzultací, takže pokud vím, jsou na cestě k definování kvalitativních pravidel. Pro nás je nejdůležitější, aby se nekladly zbytečné překážky a díky tomu si na telemedicínu mohla bez problémů sáhnout široká veřejnost.
V této souvislosti bych ale také rád
podotkl, že ne každá konzultace, ne každá zdravotní péče musí
být hrazena pojišťovnou, z veřejných rozpočtů. Pokud chce
pacient z nějakého důvodu péči rychleji, zvolí jiný kanál a
zaplatí za něj. Myslím, že s rozvojem telemedicíny to vůbec
není v rozporu.
EUC se snaží vytvořit pro klienty stejně komfortní prostředí, na jaké jsou zvyklí v jiných oborech, dejme tomu v bankovnictví. Bankovnictví je ve spojitosti s telemedicínou vůbec dobrý příklad.
Článek je rozdělen na dvě části, pokud si chcete přečíst jeho zbytek, klikněte na následující tlačítko.
