To, co se stalo v pondělí na komoditních trzích, tu ještě nebylo. Pondělí 20. dubna 2020 se bezpochyby zapíše do historie burzovního obchodování, a ne zrovna v tom nejlepším světle. Cena americké lehké ropy (WTI) se totiž propadla o neuvěřitelných 300 procent do záporných hodnot. Květnové kontrakty (tzv. futures) se vlivem zpomalení ekonomiky i posledního upisovacího dne dostaly do minusu 38 dolarů, což je vůbec poprvé od zavedení oficiálních statistik v roce 1946.
Znamená to, že prodávající platí kupujícímu za to, že si od něj ropu vezme.
Proč? Je to pro něj lepší než ropu skladovat a distribuovat. A proč se to děje? Americké sklady kvůli zpomalení ekonomiky vlivem pandemie přestávají stačit.
Historický vývoj cen lehké ropy WTI od roku 1946 do 20. dubna 2020. Zdroj: Macrotrends.com
Důsledky tohoto historického okamžiku se teď snaží popsat analytici a ekonomové po celém světě. A pokud marně tápete, kdy naposledy jste do svého „miláčka“ kupovali litr benzinu za 20 korun, namáhat se možná už nemusíte. Letos je šance, že zažijete déjà vu.
Co přesně se stalo?
Cena ropy je v posledních měsících pod tlakem především kvůli pandemii. Ta téměř zastavila kola ekonomiky.
Barely ropy se tak pomalu hromadí ve skladech. Sklady se bezprecedentně zaplňují. Jen v přístavech a na moři odstavených tankerech po celém světě je 160 milionů barelů ropy. Například v klíčovém překladišti ropy v texaském Cushingu vzrostly zásoby od konce února o polovinu na dnešních 61 milionů barelů, přičemž jeho kapacita je 76 milionů barelů. Nezbývá tedy moc.
K podobným zprávám ze všech koutů světa se přidal fakt, že úterý je poslední den pro upisování květnových kontraktů na WTI. Tím vznikl lektvar, který v podstatě vysál investory z trhu. „Křivka potvrzuje, že momentálně máme problém se skladováním,“ řekl například pro americkou ekonomickou televizi CNBC hlavní komoditní analytik investiční skupiny SEB Bjarne Schieldrop.
Podle něj se dá očekávat, že poptávka po ropě se s uvolněním epidemiologických opatření opět zvedne, s čímž počítají i investoři a obchodníci. I proto se propad týká jen americké lehké ropy, přičemž její červnové kontrakty se v pondělí pohybovaly na úrovních kolem 17 dolarů. Hodnota kvalitnější evropské ropy Brent zaznamenala v pondělí „jen“ desetinový propad na 20 dolarů za barel.
Co přijde?
Negativní cena ropy tu bude jen chvilkově a s červnovými kontrakty se vrátí na úroveň kolem 20 dolarů za barel, s dalšími deflačními tlaky u této komodity ale letos i nadále musíme počítat. Klíčové bude, kdy se ekonomika opravdu nastartuje, a hlavně jak rychlým tempem.
Pondělnímu historickému propadu nepomohlo například ani snížení produkce Organizací zemí vyvážejících ropu, která v minulém týdnu rozhodla o snížení těžby o 10 milionů barelů denně pro květen i červen. Šlo přitom o čtyřnásobek rekordního jednorázového poklesu produkce, který se udál v krizovém roce 2008. Dá se i nadále očekávat, že OPEC ve Vídni brzy zasedne znovu, a můžeme jen tipovat, o kolik milionů barelů denně těžbu sníží tentokrát.
Nízká cena si už ale svou daň vybírá. Jen v minulém týdnu bylo v Americe uzavřeno 13 procent nalezišť. Náklady na vytěžený barel i s jeho logistikou se ve Spojených státech pohybují kolem 30 dolarů. Pro porovnání, v Saúdské Arábii nedosahují ani tří dolarů.
A současné problémy se mohou brzy přelít i do Česka. Zatímco řidiči mohou jásat nad sledováním digitálních cenovek benzinových pump, které se u benzinu i nafty čím dál nápadněji odlepují od 30 korun za litr směrem k 20 korunám (u Tank ONO, která drží nízkomaržový prodej, cena klesla na 22,50 koruny za litr u Naturalu 95), samotné čerpací stanice tak nadšené nejsou. Pohonné hmoty na skladech totiž nakoupily dráž a nyní jsou nuceny je prodávat bez marží a mnohdy i se ztrátou.
A navíc, zmiňovaná karanténní opatření ponechala lidi doma, a ti tak nejenže netankují benzin a naftu, ale ani nenakupují další věci, jako jsou nápoje a potraviny, na kterých by se alespoň částečně zahojily. Podle černých scénářů by tak v případě setrvání současného stavu měla brzy přijít první vlna krachů.
