Když se 17. května Praha dozvěděla, že podobu Vltavské filharmonii dá dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group, byl to pro dlouho připravovaný projekt koncertní budovy na břehu Vltavy velký milník. Složitá práce ale teprve začíná.
Kromě toho, že teď musí vítězný tým svůj návrh dopracovat do podrobné architektonické studie, je potřeba začít konkrétněji řešit i to, kdo a jak výstavbu moderní kulturní budovy zaplatí. A také kolik nakonec bude stavební projekt století stát.
Původní předpoklady, se kterými město operovalo před zhruba rokem a půl, hovořily o ceně samotné budovy filharmonie kolem šesti miliard. Teď už je ale jasné, že cena Vltavské filharmonie bude více než devět miliard korun. K tomu je navíc potřeba připočíst další zhruba dvě miliardy nutné k přípravě parcely a úpravám jejího okolí.
Jak ale upozorňuje vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie a člen poroty mezinárodní soutěže, architekt Martin Krupauer, zmíněných šest miliard byl hrubý odhad, který logicky ještě nemohl brát v potaz to, jak bude návrh vypadat.
Bjarke Ingels Group
Vltavská filharmonie | Vizualizace Bjarke Ingels Group
„Z nějakých dvaceti podobných budov po světě jsme si vytáhli, kolik stály na metr čtvereční, a vyšel nám nějaký vážený odhad bez architektury, což bylo těch zhruba šest miliard,“ vysvětluje Krupauer.
Cenové rozpětí, ve kterém se nakonec všech devatenáct soutěžních návrhů pohybovalo, bylo od 6,4 do 11,6 miliardy korun. Vítězný návrh byl tedy cenově někde uprostřed.
Bjarke Ingels na vyhlášení výsledků soutěže, foto: CAMP 
Bjarke Ingels na vyhlášení výsledků soutěže, foto: CAMP
„My jsme po vyhlášení výsledků ten vítězný návrh vzali, znovu jsme to za posledních čtrnáct dní přepočítali podrobněji a potvrdili si, že to nyní vychází na 9,4 miliardy korun. A poprvé jsme spočítali i přípravu té lokality, kde je teď stavební uzávěra, jsou tam výduchy z metra, budou se přesouvat tramvajové koleje. To je kolem 2,4 miliardy,“ říká Krupauer.
Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka se ale tato dodatečná investice rozdělí mezi více investorů, například dopravní podnik nebo Správu železnic. A muselo by k ní dojít, i kdyby se na Vltavské stavělo cokoli jiného nebo kdyby se město rozhodlo nevzhledné a roztříštěné území nad stanicí metra Vltavská dát do pořádku.
Pokud magistrátní zastupitelstvo pustí projekt filharmonie do další fáze, začne studio Bjarkeho Ingelse pracovat na architektonické studii, ve které musí vítězný návrh dopracovat do detailu, jaký vyžaduje dokumentace pro územní rozhodnutí. Tedy poměrně podrobně. Bude na to mít devět měsíců od podpisu smlouvy. Poté už bude mít Praha finální a přesný rozpočet na budovu a její okolí, který by se měl od té chvíle v ideálním případě navyšovat jen o inflaci.
„Pokud nenastanou nějaké anomálie, chyby nebo změny projektu a my budeme dobře připravení, tak od té chvíle bychom se měli pohybovat jen v inflaci. Jaká ale bude inflace za deset let, to samozřejmě nikdo neví,“ říká Krupauer.
Jaká tak bude konečná cena filharmonie, to podle něj dnes nikdo garantovat nedokáže, ale díky kvalitní přípravě je prý možné garantovat metodiku a profesionalitu postupu. „Proto jsme si dělali i analýzu nejčastějších příčin navýšení rozpočtu a prodloužení času u těchto staveb. Abychom na to byli co nejlépe připraveni a pokud možno se vyvarovali chyb,“ dodává architekt.
U podobných staveb ve světě totiž k výraznému zdražení v průběhu příprav i výstavby docházelo poměrně často. Asi nejznámějším příkladem je hamburská Elbphilharmonie, která nakonec vyšla na 865,6 milionu eur, tedy asi 23 miliard korun. Podle původního plánu přitom měly být náklady třetinové, zhruba osm miliard korun.
Generated by IJG JPEG Library
Hamburská Elbphilharmonie | Foto Getty
Přesto se však Hamburku Labská filharmonie od architektonického studia Herzog & de Meuron vyplatila. Nejenže teď vydělává, ale navíc pozvedla celou oblast Hafen City, na jejímž cípu stojí.
Trojnásobně překonala plánovaný rozpočet také pařížská filharmonie od Jeana Nouvela, která byla s tříletým zpožděním otevřena v roce 2015 a místo původních 118 milionů eur vyšla na téměř 390 milionů, což je zhruba deset a půl miliardy korun.
Pařížská filharmonie | Foto Getty
Několikrát se zvyšoval rozpočet i u koncertní haly Koncerthuset v Kodani, kterou Dánové dobudovali v roce 2007 za šest miliard korun. O kus dál stojící budova kodaňské opery z roku 2005 vyšla celkem na více než osm miliard korun.
Naopak budova Opery v Oslu z roku 2008 od norského studia Snøhetta, které mimochodem skončilo v soutěži o podobu Vltavské filharmonie na pátém místě, byla dokončena ještě před termínem a nakonec byla o miliardu korun levnější, než předpokládal patnáctimiliardový rozpočet.
Snøhetta
Norská královská opera | Foto Snøhetta
Tak velké prodražení jako v případě Hamburku si vedení české metropole nepřipouští. Ale něčeho podobného, co zmiňovaná Labská filharmonie do německého přístavního města přinesla, by se Praha ráda dočkala i u Vltavské filharmonie.
„Podobné budovy v západní Evropě, ale třeba i v Polsku, generují kromě nějakého respektu a podpory kultury další ekonomický pohyb. Máme materiál, který říká, že za deset let přípravy a stavby a dalších deseti let provozu ta budova vygeneruje na stavebních pracích, službách a podobných věcech příjem státu v hodnotě asi devíti miliard,“ říká náměstek Hlaváček.
V případě Prahy má z filharmonie mít prospěch i plánovaná nová čtvrť v Bubnech, která vznikne v jejím přímém sousedství.
A Hlaváček se snaží vyvrátit i jeden mylný dojem, který mezi kritiky nové filharmonie zaznívá. Za více než devět miliard se podle něj totiž na břehu Vltavy nebude stavět jen dům pro koncerty filharmonických orchestrů, ale kulturní centrum Česka, kde by měl být nepřetržitý program.
„My pracovně mluvíme o tom, že ten dům má fungovat dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu, bude sloužit kultuře, ale zároveň bude ekonomicky pozitivní. Není to dům, do kterého se jde dvakrát týdně na koncert, ale budova, kde se pořád něco děje, a to i ve smyslu výuky nejmladší generace,“ popisuje Hlaváček.
Současná podoba parcely na Vltavské
Kromě tří sálů pro 1800, 700 a 500 lidí, veřejných prostranství, kaváren a restaurací má být v budově také kreativní hub Městské knihovny v Praze, která tam přesune svoji sbírku hudebnin a která bude mít za úkol dostat pomocí nejrůznějších vzdělávacích programů do Vltavské filharmonie například školy.
Kdo to zaplatí?
Vyřešit se však nyní musí ještě samotný způsob financování výstavby, které bude vzhledem k současné ekonomické situaci pravděpodobně složitější, než se původně předpokládalo.
Studie proveditelnosti, která předcházela vyhlášení architektonické soutěže, navrhuje různé modely financování i následného provozu. Představa je taková, že peníze na výstavbu dá hlavní město, stát i soukromí dárci.
„Na přelomu roku bychom veřejnosti rádi představili dva fondy, jeden pro drobnější dárce a druhý s přísnějšími pravidly pro větší donátory,“ říká Hlaváček. V případě přípravy projektu před samotnou výstavbou se počítá především s investicí města. Poté by se měl výrazněji zapojit i stát.
„Letos na podzim bychom měli se státem jednat o konkrétních nástrojích financování. S vládou i potenciálními velkými dárci se ale bavíme už teď. Štěstí přeje připraveným a je velmi důležité se na to připravit dobře,“ dodává Krupauer.
