Když začala Praha loni na jaře připravovat mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nové Vltavské filharmonie, věřil architekt a vedoucí týmu pro přípravu soutěže Martin Krupauer, že se do ní přihlásí špičky světové architektury.
Návrhy ateliérů jako Sou Fujimoto Architects, Ateliers Jean Nouvel, David Chipperfield Architects nebo Henning Larsen Architects, mezi kterými musela porota vybrat jeden, mu daly za pravdu. A vítězný tým Bjarke Ingels Group ke světové architektonické špičce patří také.
„Máme za sebou významný milník, ale práce na filharmonii teprve začíná,“ říká teď spoluzakladatel ateliéru A8000 Krupauer, který byl zároveň jedním z porotců mezinárodní soutěže na podobu Vltavské filharmonie, která má stát nad stanicí metra Vltavská.
Jak se vám líbí vítězný návrh Vltavské filharmonie od Bjarke Ingels Group (BIG)?
Já osobně jsem hodně spokojen. Především proto, že vítězný tým opravdu pochopil a naplnil naše zadání a těch pět pilířů, na kterých jsme chtěli, aby to celé stálo. To znamená kvalitní sál, otevřenost, celodenní fungování budovy, ekonomický aspekt a propojení s vodou. A je to opravdu výborný design.
Do soutěže se přihlásilo mnoho uznávaných ateliérů a světových jmen. A jako laikovi mi připadala většina z těch devatenácti finálových návrhů skvělá. Jak se vám mezi nimi vybíralo?
Ten výběr byl opravdu složitý. Krásný, ale složitý. A jen jsme si uvědomili, že v danou chvíli na světě nebylo významnější architektonické soutěže. To, myslím, potvrdili i účastníci. Filharmonie je pro architekty jedna z největších výzev, a to jak typologicky, tak i významem. Česká republika a naše hudba je také stále pojem a k tomu přidejte Prahu, Vltavu a místo, na kterém se parcela nachází.
Vltavská filharmonie, Bjarke Ingels Group
Můžete přiblížit, jak výběr a debata v porotě při takto významné soutěži vypadá?
Byla to velmi sofistikovaná záležitost. Vlastní porota jednala tři dny velmi strukturovaně. Dostali jsme předpřipravenou práci od desítek odborníků, kteří se předtím návrhy prokousávali z technického, akustického i dopravního pohledu, z hlediska životního prostředí, financí a tak dále. Takže porota měla hodně informací skutečně na míru připravených. To ale neznamená, že tam byla nějaká doporučení.
Není to žádný třídenní chaos. První den bylo představení všech návrhů, kdy každý návrh má na starosti nějaký asistent, který ho má nastudovaný a dokáže velmi rychle reagovat na dotazy poroty. Druhý den byla už trochu ostřejší diskuse, kdy už porotci mluvili i o svých pocitech. A třetí den šlo opravdu do tuhého. I organizace takové soutěže je ale nesmírně důležitá a dává světu nějaký signál. A já si myslím, že se to povedlo.
To, co každého zajímá, je návrh budovy jako takové. Tedy jak bude vypadat zvenku. Součástí soutěže ale bylo i řešení koncertního sálu, který musí odpovídat těm nejmodernějším standardům a který musí mít dokonalou akustiku. Jak hlavní sál pojal tým BIG?
Všechny týmy měly návrhy sálu poměrně podrobně rozpracované včetně vyjádření akustiků. Ačkoliv je to jen návrh, a nikoliv studie, tak bylo patrné, že o tom týmy přemýšlely a že to řešily i s odborníky. U toho vítězného návrhu je zajímavé, že se filozofie domu a jeho vnější podoba výrazně promítá do uspořádání sálu. To ve světě vůbec nebývá běžné a dost se na to těším.
Klíčové je, že je to sál typu vinice, kdy diváci sedí kolem orchestru. V Česku máme ledacos, ale tu klasickou vinici, která umožňuje zážitek, jaký se vám v Rudolfinu nebo Obecním domě prostě nedostane, tady nemáme. Konfigurace sálu jako vinice právě umocní divákův nejen akustický, ale i vizuální zážitek.
Zde je důležitá vzdálenost toho nejposlednějšího diváka od orchestru, nepsané pravidlo doporučuje, aby tato vzdálenost nebyla větší než 30 metrů. A BIG pracují dokonce jen s osmadvaceti metry. V tom je to kouzlo, že každý z 1800 lidí bude mít opravdu blízký zážitek.
Hlavní sál Vltavské filharmonie, Bjarke Ingels Group
Jak byste Bjarkeho Ingelse a jeho studio představil? Jak výrazné jméno to je?
Znovu říkám, že Praha musí být poctěna tím, kdo všechno se soutěže zúčastnil. A mám i velkou radost z toho, že ani mezi těmi pěti oceněnými týmy nezůstaly pozadu české kanceláře. To je výborný výsledek.
Vítěz je samozřejmě světové jméno a pro Prahu je to velká příležitost, protože o to víc se pak o té stavbě ve světě mluví. Praha to má ale historicky v genech, že světoví architekti tu stavěli skvělé domy. Je teď hodně důležité pro naši společnost a budoucnost národa, že se ta pomyslná okna do světa otevírají.
Jedna část procesu je za námi, ta složitější ale Vltavskou filharmonii ještě čeká. Věříte, že to dobře dopadne a někdy v roce 2032 bude tahle stavba skutečně na Vltavské stát?
Já bych u toho nebyl, kdybych tomu nevěřil. Už toho mám za sebou hodně a naopak málo před sebou, takže bych nepálil čas na něco, čemu nevěřím. Jednoznačně tomu věřím.
Ta myšlenka je připravovaná mnoho let, ale intenzivně se na ní pracuje posledních dva a půl roku. A za tu dobu se jede na vteřinu přesně podle harmonogramu. Máme teď za sebou významný milník, ale je to jen jeden z několika milníků na cestě projektu a práce teprve začíná.
Vltavská filharmonie, Bjarke Ingels Group
Jsou nějaké odhady, kam se může posunout výsledná cena? Mluvilo se o šesti miliardách, ale současná situace kolem stavebních materiálů a zdražování obecně to asi změní…
Šest miliard bylo založených na odborném odhadu před zhruba čtrnácti měsíci. Teď máme jasný design a cenové odhady budeme nyní dopočítávat pro zastupitelstvo a radní hlavního města.
Předběžně se zatím po zohlednění inflace včetně růstu cen stavebních materiálů a práce, zohlednění atraktivity a nadstandardnosti vítězného návrhu a toho, že toto řešení má asi o šestnáct procent větší hrubou podlahovou plochu, pohybují kolem 9,4 miliardy korun.
Ještě ale bude následovat zapracování vítězného návrhu do podrobné architektonické studie a tam se náklady znovu ještě jednou přepočtou a to bude ta startovací cena, která by se pak měla držet a zvyšovat jen o inflaci. Myslím si, že do dvou tří týdnů předložíme už nějaký přesnější odhad založený na propočtu vítězného návrhu.
Říkal jste, že se teď bude pracovat na podrobné architektonické studii. Tam se bude teprve řešit třeba energetická úspornost budovy, technologie a další věci? Nebo už s tím pracovali architekti v návrhu?
Oni to samozřejmě v tom návrhu naznačili, ale jde hlavně o ideový směr, takže teď si opět všichni sedneme a budeme řešit detaily. Aktuálně například mají čtrnáct dní na připomínkování orchestry, které v nové filharmonii budou sídlit, nebo Městská knihovna. Všechny tyto záležitosti, včetně otázek kolem zeleně nebo udržitelnosti, které už se začínají objevovat, budeme teď intenzivně řešit.
