skip to main content
Investice

Cena zlata je na historických maximech. Co ji může vytlačit ještě výš?

3 minuty čtení

Během středy se cena zlata přehoupla přes 2000 dolarů za troyskou unci, což znamenalo milník a historické maximum. Konkrétně se cena kovu momentálně drží na více než 2050 dolarech a situace nasvědčuje tomu, že to nemusí být strop.

Minulý týden vydala investiční banka Goldman Sachs zprávu, v níž varuje, že dolar může ztratit svou roli rezervní měny. Vlády a finanční instituce by se od něj prý mohly začít odklánět z prostého důvodu: ztráty hodnoty. Obratnost, s níž americká centrální banka tiskne nové a nové peníze, zkrátka vzbuzuje inflační starosti – i přes to, že Paul Krugman v Masterclass hlásí, že to je pohoda – a je jednou ze sil tlačících nahoru právě zlato.

Podle Goldmanů, kteří ve zprávě vyzdvihli i obří americký dluh, je zlato „platidlem poslední záchrany, a to zejména v prostředí, kde vlády snižují hodnoty svých fiat měn a tlačí úrokové sazby k historickým minimům“. Je pravda, že grafy úrokových sazeb a vývoje ceny zlata spolu diagonálně tvoří jakýsi symbolický kříž…

„Pro mnoho investorů nejde jen o výnosy, ale především o zachování reálné hodnoty vlastních finančních prostředků. V situaci, kdy centrální banky tisknou stále více peněz na podporu svých ekonomik, existuje reálná obava z rychlého nárůstu inflace v poměrně blízké době, tedy znehodnocení aktiv a finančních úspor,“ vysvětluje Jaromír Sladkovský, šéf Raiffeisen investiční společnosti. A dodává, že naopak hmotná aktiva a cenné kovy si v takových situacích jak známo cenu zachovávají.

S rezonující postlehmanovskou krizí se zlato od konce roku 2008 vydalo taktéž vzhůru a během následujících dvou let přineslo pokaždé téměř třicetiprocentní zhodnocení.

Možnou inflaci připomíná i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, který celou situaci srovnává s minulou krizí, v níž bylo třeba křísit instituce „too big to fail“ – a tudíž putovala většina injekcí do finančního sektoru.

Reklama

„Tentokrát končí většina peněz v reálné ekonomice. Proto nejen oživení bude rychlejší a bude mít i více proinflační dopad, pokud se tedy pandemie zvládne bez dalších plošných karantén,“ vysvětluje Navrátil.

Kovu pochopitelně do jisté míry napomáhá i obecná nejistota, vyvolaná jednak koronavirem a případnou druhou vlnou, ale také napjatými americko-čínskými vztahy. Kupní síla zlata, prověřená tisíci let, zkrátka v aktuálním kontextu vypadá bezpečně.

„Zlato má jednu základní nevýhodu, snižující jeho atraktivitu. Na rozdíl od dluhopisů, akcií a nemovitostí nenese investorovi žádný pravidelný příjem. Tato nevýhoda ovšem za dnešní tržní situace ustupuje do pozadí,“ tvrdí analytik Partners Martin Tománek a připomíná aktuální záporné či kladně nulové výnosy desetiletých vládních dluhopisů.

Od začátku roku každopádně zlato připisuje zhruba 30 procent a potenciální investoři váhají, zda jej do portfolia přidávat i za historicky nejvyšší cenu. Tománek si na odhady dalšího vývoje ceny netroufá a doslova to přirovnává k ambici starých Římanů „číst budoucnost v ovčích vnitřnostech“. Vyzdvihuje však relativně nízkou korelaci s akciemi, což se ve skladbě portfolia může hodit.

Jaromír Sladkovský jde o krok dál a tvrdí, že pokud budou výše zmíněná – inflační, geopolitická a pandemická – rizika pokračovat, můžeme se časem dočkat zlata s cenou začínající na číslici 3.

„Za zmínku ovšem stojí i stříbro, které jak známo historicky koreluje v ceně s cenou zlata a které za poslední čtyři měsíce celkem potichu přidalo investorům krásných 70 procent,“ doplňuje obrázek Sladkovský. Pro oba drahé kovy každopádně Goldmani zvedli na konci měsíce své cílové ceny v následujících 12 měsících: zlato vidí na úrovni 2300 dolarů za unci, zatímco stříbro na 30 dolarech.

Reklama
Reklama