skip to main content
Investice

Cena zlata je na historických maximech. Co ji může vytlačit ještě výš?

Během středy se cena zlata přehoupla přes 2000 dolarů za troyskou unci, což znamenalo milník a historické maximum. Konkrétně se cena kovu momentálně drží na více než 2050 dolarech a situace nasvědčuje tomu, že to nemusí být strop.

Minulý týden vydala investiční banka Goldman Sachs zprávu, v níž varuje, že dolar může ztratit svou roli rezervní měny. Vlády a finanční instituce by se od něj prý mohly začít odklánět z prostého důvodu: ztráty hodnoty. Obratnost, s níž americká centrální banka tiskne nové a nové peníze, zkrátka vzbuzuje inflační starosti – i přes to, že Paul Krugman v Masterclass hlásí, že to je pohoda – a je jednou ze sil tlačících nahoru právě zlato.

Podle Goldmanů, kteří ve zprávě vyzdvihli i obří americký dluh, je zlato „platidlem poslední záchrany, a to zejména v prostředí, kde vlády snižují hodnoty svých fiat měn a tlačí úrokové sazby k historickým minimům“. Je pravda, že grafy úrokových sazeb a vývoje ceny zlata spolu diagonálně tvoří jakýsi symbolický kříž…

„Pro mnoho investorů nejde jen o výnosy, ale především o zachování reálné hodnoty vlastních finančních prostředků. V situaci, kdy centrální banky tisknou stále více peněz na podporu svých ekonomik, existuje reálná obava z rychlého nárůstu inflace v poměrně blízké době, tedy znehodnocení aktiv a finančních úspor,“ vysvětluje Jaromír Sladkovský, šéf Raiffeisen investiční společnosti. A dodává, že naopak hmotná aktiva a cenné kovy si v takových situacích jak známo cenu zachovávají.

S rezonující postlehmanovskou krizí se zlato od konce roku 2008 vydalo taktéž vzhůru a během následujících dvou let přineslo pokaždé téměř třicetiprocentní zhodnocení.

Možnou inflaci připomíná i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, který celou situaci srovnává s minulou krizí, v níž bylo třeba křísit instituce „too big to fail“ – a tudíž putovala většina injekcí do finančního sektoru.

Reklama

„Tentokrát končí většina peněz v reálné ekonomice. Proto nejen oživení bude rychlejší a bude mít i více proinflační dopad, pokud se tedy pandemie zvládne bez dalších plošných karantén,“ vysvětluje Navrátil.

Kovu pochopitelně do jisté míry napomáhá i obecná nejistota, vyvolaná jednak koronavirem a případnou druhou vlnou, ale také napjatými americko-čínskými vztahy. Kupní síla zlata, prověřená tisíci let, zkrátka v aktuálním kontextu vypadá bezpečně.

„Zlato má jednu základní nevýhodu, snižující jeho atraktivitu. Na rozdíl od dluhopisů, akcií a nemovitostí nenese investorovi žádný pravidelný příjem. Tato nevýhoda ovšem za dnešní tržní situace ustupuje do pozadí,“ tvrdí analytik Partners Martin Tománek a připomíná aktuální záporné či kladně nulové výnosy desetiletých vládních dluhopisů.

Od začátku roku každopádně zlato připisuje zhruba 30 procent a potenciální investoři váhají, zda jej do portfolia přidávat i za historicky nejvyšší cenu. Tománek si na odhady dalšího vývoje ceny netroufá a doslova to přirovnává k ambici starých Římanů „číst budoucnost v ovčích vnitřnostech“. Vyzdvihuje však relativně nízkou korelaci s akciemi, což se ve skladbě portfolia může hodit.

Jaromír Sladkovský jde o krok dál a tvrdí, že pokud budou výše zmíněná – inflační, geopolitická a pandemická – rizika pokračovat, můžeme se časem dočkat zlata s cenou začínající na číslici 3.

„Za zmínku ovšem stojí i stříbro, které jak známo historicky koreluje v ceně s cenou zlata a které za poslední čtyři měsíce celkem potichu přidalo investorům krásných 70 procent,“ doplňuje obrázek Sladkovský. Pro oba drahé kovy každopádně Goldmani zvedli na konci měsíce své cílové ceny v následujících 12 měsících: zlato vidí na úrovni 2300 dolarů za unci, zatímco stříbro na 30 dolarech.