Ceníky obchodníků s energiemi pro firmy i domácnosti ani letos nepolevují v poklesu. Brzy však naleznou své dno. Na burzách totiž ceny elektřiny naopak výrazně rostou, což se dříve či později propíše i do faktur za energie.
Situace na burzách s elektřinou je nyní protichůdná. Zatímco spotový trh, na kterém nakupují obchodníci s energiemi, hlásí od Velikonoc díky vyššímu výkonu solárních elektráren ceny pohybující se kolem nuly či dokonce v záporu, na dlouhodobých kontraktech, určujících pro ceníky dodavatelů energií, dochází k pravému opaku.
Před dvěma měsíci se cena elektřiny na lipské burze přestala přibližovat k nule, ale zamířila opět směrem ke stovce eur za megawatthodinu.
Vývoj ceny ročního kontraktu elektřiny v MWh v posledním kvartálu | Zdroj Kurzy.cz
Od začátku března se cena ročního kontraktu elektřiny zvýšila o téměř třetinu nad 96 eur za megawatthodinu (v přepočtu dle aktuálního kurzu zhruba 2420 korun). Důvodem prudkého růstu je vývoj na trhu s emisními povolenkami (EU ETS), které nákladově zatěžují produkce zejména uhelných elektráren, a tak se přímo odrážejí v konečné ceně elektřiny.
Cena jedné emisní povolenky se během zimy propadla až k padesáti eurům za kus, ale v posledních dvou týdnech prudce podražila až na 73,2 eura v úterý 16. dubna, což znamená cenový skok ve výši čtyřiceti procent.
Růst cen elektřiny na burzách se děje v době, kdy je mezi dodavateli ostrá konkurence, a ti se tak zákazníkům podbízejí nižšími ceníky za odběr energií. Své nabídky vylepšují všichni hráči od největších po nejmenší – od dubna došlo k dalšímu snížení cen u zákazníků ČEZ i MND, od května se pak na nižší faktury mohou těšit zákazníci na jihu Čech, kde vládne E.ON.
Ceny elektřiny pro domácnosti využívající distribuční sazbu d02 tak z krizových výšin přesahujících i šest tisíc korun za megawatthodinu klesají zpět k třem tisícům. Podle všeho už se ale nacházíme na pomyslném dně, protože další prostor pro snížení cen je omezený – a v prostředí déle rostoucích burzovních cen elektřiny je jen otázkou času, kdy dojde k obratu v cenících.
„Ceny na velkoobchodním trhu klesly a nyní pomalu nacházejí svou rovnovážnou úroveň. Tím dochází ke snížení prostoru pro jejich další pokles, a proto doporučujeme neváhat a ceny si nyní zafixovat,“ konstatuje ředitel marketingu společnosti MND Energie Jan Sýkora.
Jeho slova potvrzuje i fakt, že ani dlouhodobější pohled nenabízí pozitivní obrázek: elektřina s dodáním v roce 2026 se obchoduje také kolem devadesáti eur za megawatthodinu. Cena samotné silové elektřiny je navíc jen jednou ze složek konečných faktur za energie, kterou ale lze zafixovat.
U druhé regulované složky, kterou každoročně navrhuje Energetický regulační úřad, tato možnost není. Složka zahrnuje jednak různé daně a poplatky jako například podporu obnovitelných zdrojů, ale promítají se do ní i náklady se zajištěním hladkého chodu přenosové soustavy – a ta potřebuje kvůli nástupu solárních a větrných elektráren zrobustnit za desítky miliard korun.
I proto letos došlo k nárůstu regulované složky u elektřiny na hladině nízkého napětí ve výši sedmdesáti procent. Další růsty pak lze očekávat i v nadcházejících letech. Je tedy možné, že nižších faktur za energie než letos se jen tak nedočkáme.
16. 4. 20244 min
Jan Strouhal
redaktor Forbes Česko
Má za sebou patnáctileté mediální kolečko v ekonomických médiích, věnuje se tématům z byznysu a to zejména energetice. Rád si ale občas odskočí i k lifeovým článkům.
