Naděje na levné energie, které vznikly zejména díky teplému říjnu a úvodu listopadu, se opět rozplývají. Příchod tvrdší zimy do Evropy se totiž opět odrazil na obchodování na energetických burzách. A bohužel se situace pro všechny, kteří platí faktury za energie, vyvíjí tím horším směrem, než by chtěli.
Ceny ročních kontraktů elektřiny po poklesech ke 300 eurům za megawatthodinu (MWh) opět šplhají ke 400 eurům. Za poslední měsíc se zvýšily o necelou třetinu. Navíc spotové ceny, které byly v říjnu a listopadu nižší než roční kontrakty, opět hrají neblahý prim, když se derou do výšin k 480 eurům za megawatthodinu.
„Bohužel, kvůli situaci ve Francii a příchodu poměrně tuhé zimy, už cena na spotu opět roste,“ říká k tomu energetický analytik Ušetřeno.cz Jan Béreš. Připomeňme, že Francie se poprvé v historii stala čistým dovozcem energie, kvůli nucené odstávce několika jaderných elektráren.
U plynu je situace podobná. Jeho cena 11. listopadu klesla ke 110 eurům za MWh, dnes se ale obchoduje za 145 eur. Za uplynulý měsíc se tak zvýšila o téměř čtyřicet procent.
Energie dnes už neprodražuje ruské škrcení kohoutků, protože v případě plynu, jehož cena se propisuje i do elektřiny, už pomalu nemá Moskva co škrtit.
Plynovod Nord Stream 1 je od konce léta odstaven, navíc na něj byla provedena sabotáž. Plynovod Nord Stream 2 nebyl vůbec spuštěn a Rusům tak zbývá plynovod Transgas, kterým dnes do Evropy proudí jen zhruba desetina předchozích objemů. Na něm jsou závislí zejména Maďaři nebo Rakušané. Plynu má Evropa navíc dostatek, protože dokázala naplnit své zásobníky téměř ze sta procent.
Co tedy v současné době nejvíce ovlivňuje ceny energií? Obecně se dá říci, že za růstem cen z posledních týdnů stojí příchod zimy do Evropy, leckde i mrazivé. Poptávka po energiích se tak zvyšuje, což tlačí na růst cen.
A kvůli přeměně německé energetiky Energiewende, během níž dochází u našich sousedů k postupnému vypínání stabilních zdrojů v podobě jaderných elektráren, i kvůli problémům s jaderkami ve Francii, se zvyšuje výroba elektřiny z fosilních zdrojů. Zkrátka a dobře, dnes se v kotlích evropských elektrárnách pálí ve velkém uhlí, což se opět odráží na ceně elektřiny.
Zvýšená produkce z uhelných, ale i plynových elektráren totiž zvedá poptávku po emisních povolenkách, které na jedné straně znevýhodňují výrobce energií ze „špinavých“ zdrojů, na druhé slouží Evropské unii jako příjem, ze které se následně rozdělují finance jednotlivým státům. A to na projekty mířící k zelené energetice, jako jsou obnovitelné zdroje nebo třeba dnes tolik diskutované vodíkové technologie.
A s příchodem zimy a vyšší poptávky po povolenkách jejich cena prudce stoupla. Jen v posledním týdnu o zhruba pětinu k 90 eurům za kus. Přibližuje se tak ke své maximální hodnotě z minulého prosince, kdy dosáhla na 98 eur. To prodražuje výrobu z fosilních (uhelných i plynových) zdrojů, na kterých je Česko při produkci elektřiny závislé téměř z poloviny. Mýtus o levné elektřině vyráběné v Česku tím končí.
Elektrárny v ČR a objem produkce emisí z jejich výroby v roce 2020.
Vzorec cenotvorby elektřiny je následující. Pro výrobu jedné megawatthodiny elektřiny v uhelných elektrárnách je potřeba zhruba tuna uhlí, která dnes na trhu stojí kolem 250 dolarů (při dnešní paritě obou měn tedy i 250 eur), k tomu je potřeba přičíst cenu jedné emisní povolenky, kterými jsou uhelné elektrárny zatíženy. Už jen to posílá cenu megawatthodinu k 340 eurům a k tomuto číslu je ještě potřeba přičíst režijní náklady každé elektrárny plus její přiměřený zisk.
Vzhledem k ideologii Green Dealu, která po zahájení války na Ukrajině jen zesílila, se nedá očekávat, že by ceny emisních povolenek měly v budoucnu nějak zásadně klesat. A dle letmého pohledu na burzu na dlouhodobější kontrakty nebude prudce klesat ani cena plynu či elektřiny. Kontrakty pro rok 2024 totiž u elektřiny stojí zhruba 300 eur, u plynu 115 eur za megawatthodinu.
Evropa si tak musí zvykat na nový cenový normál, který bude ovlivňovat výši faktur pro příští rok, jejichž rozpis právě nyní dostávají zákazníci od svých dodavatelů. I proto vláda sáhla k zastropování cen od nového roku, protože až tehdy se zdražování energií, které po celý rok sledujeme na burzách, propíše naplno do záloh.
Otázkou v tomto ohledu bude, kdy a jestli vůbec vláda najde odvahu k rozhodnutí o konci zastropování cen energií. To totiž ročně vychází na více než sto miliard korun a je tak velkou zátěží pro český rozpočet.
A otevírá to i otázku o výši windfall tax, která od nového roku začne v Česku platit. Podle schválené legislativy by měl stát zdanit všechny výrobce elektřiny, kteří jednu megawatthodinu vyrábějí za více než za 200 eur. Jenže jak jsme v tomto článku popsali, levněji nyní vyrábět nejde a je otázkou, zda to další roky bude lepší.
„Fakt si nemyslím, že ve 2025 bude cena výrazně níže než aktuální vládní strop, tedy 200 eur za megawatthodinu bez DPH, 150 eur by bylo fajn, to by ale musel v roce 2024 plyn jít pod 50 eur za megawatthodinu, klesnout cena povolenek a jet francouzské jaderky naplno,“ uvedl v tomto týdnu energetický konzultant Michal Šnobr na svém Twitteru.
Zřejmě tedy nejde o mimořádný zisk, ale o nový cenový normál.
