Inflační jízda pokračuje. Ceny rostou raketovou rychlostí a v červenci se zvýšily nejvíc za celý rok. Oproti loňskému létu jsou vyšší o 3,4 procenta, nejvíc zdražovala doprava, potraviny a bydlení. Podle odhadů analytiků navíc v příštích měsících inflace dál poroste.
„Největší vliv na meziroční cenový růst měly potřetí za sebou ceny v dopravě. Ceny automobilů vzrostly o 5,4 procenta a pohonných hmot a olejů o 18,5 procenta,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Cenovky s vyššími hodnotami se objevily i v supermarketech, kde ceny zeleniny v červenci meziročně vzrostly o sedm procent (naopak ovoce o zhruba pět procent zlevnilo). Oproti loňskému červenci se zvýšily také nájmy, konkrétně o 2,5 procenta, a náklady na vlastnické bydlení o šest procent.
V kavárnách a restauracích si lidé ve srovnání s loňským létem připlatí o 4,4 procenta. Zdražilo i pivo a tabákové výrobky a zvýšily se také ceny vodného a stočného. Naopak ceny elektřiny a zemního plynu meziročně klesly.
„Zažíváme doslova cenový šok. Ceny rostou téměř napříč celým spotřebním košem a výrazně se zvedají i životní náklady. Inflaci už netlačí jen růst nákladů na produkci a nedostatek materiálů, ale také poptávka. Lidé během pandemie našetřili peníze a začínají je utrácet,“ komentuje vývoj hlavní ekonomka Raiffesenbank Helena Horská.
K tlaku na ceny podle ní přispělo i nešetrné hospodaření vlády. S tím souhlasí ekonom BH Securities Štěpán Křeček: „Centrální instituce reagovaly na pandemii rozhazováním peněz na všechny strany. Ve stejné době se však pozastavovaly výrobní kapacity, což snížilo množství produktů na trhu. Nemůžeme se proto divit, že nyní narůstá inflace.“
Podle očekávání analytiků letos za celý rok převýší úroveň tří procent a ČNB tak hrozí, že nebude plnit inflační závazek. Centrální bance tedy nezbývá nic jiného než zvyšovat úrokové sazby.
„Dokud ČNB nesrovná úrokové sazby blíže úrovni inflace, ta zůstane nad třemi procenty. Centrální banka sice nemá pod kontrolou tu část inflace, kterou tvoří náklady na produkci, ale poptávku může zkrotit právě růstem úrokových sazeb, na který by měla reagovat i posilující koruna,“ uvádí Horská a dodává, že spolu s tím je potřeba „umravnit“ i veřejný rozpočet.
Zatím nám ale nezbývá než sáhnout hlouběji do peněženek. A možná také začít investovat, protože hodnota peněz na běžných a spořicích účtech s inflací rozhodně neporoste. Pokud zrovna nevíte do čeho, tak vyhlížejte investiční speciál, který pro vás připravujeme v nadcházejícím zářijovém čísle Forbesu.
