skip to main content
Ekonomika

Černý den pro ruskou ekonomiku, rubl kolabuje. Je na obzoru hyperinflace?

Víkendová jednání západních zemí rozhodla o tom, že Rusko od pondělí prochází nejtěžší ekonomickou zkouškou v novodobé historii. Zkouškou, kterou sleduje celý svět a která se zapisuje nejen do dějin ekonomie.

Už od rána mohou všichni sledovat konkrétní dopady uvalených sankcí hlavně ze strany EU a Spojených států v reakci na ruskou invazi. Ekonomové očekávali pád akcií i rublu a to se také děje a regulátoři moskevské burzy museli zasahovat ve formě uzavření parketu.

Hodnota ruské měny už v asijském obchodování, kde burzy otevřely pár hodin po naší půlnoci, v podstatě okamžitě začala ztrácet proti dolaru třetinu své hodnoty, když klesla na 118 rublů za dolar. Tam ještě nikdy ruská měna nebyla.

Silnějším propadům zabránilo jen stopnutí obchodování ruské měny od několika brokerů a také intervence ruské centrální banky.

Kurz ruského rublu se proti dolaru v pondělí propadl až o 28 procent. | Zdroj: Xe.com

Celá věc je pikantnější o to, že mnoho Rusů stále vůbec netuší, v jaké situaci se to po odstřižení mnoha ruských bank od mezibankovního komunikačního systému SWIFT a hlavně zmrazení většiny rezerv ruské centrální banky ocitlo a co je čeká.

Rusové se teď musí připravit na hyperinflaci. Jejich úspory v bankách rychle ztrácejí na hodnotě a není vůbec nereálné, že by ruská vláda mohla sáhnout k jejich znárodnění. Rusko totiž zažívá bezprecedentní tlak na svůj finanční systém.

Nejsilnější zbraní schválenou Západem přitom není odstřižení od SWIFT, ale zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky, která jich drží za 643 miliard dolarů. Západ ovšem bude moci zmrazit „jen“ rezervy držené v dolarech, eurech, případně japonských jenech, což dohromady tvoří zhruba dvě třetiny, tedy asi 430 miliard dolarů. Rusku zbývají hlavně čínské jüany a zlato.

V praxi to znamená, že ruská centrální banka má od pondělí omezený prostor, jak manévrovat měnovou politiku. Navíc v době, kdy rubl prochází volným pádem. Snaží se jeho propad zastavit nakupováním rublu na trhu za čínské jüany a rozpouštět zlaté rezervy, což ovšem nebude schopna provádět dlouho.

V misi o záchranu rublu ruská centrální banka zvedla i úrokové sazby, a to více než dvojnásobně na rovných dvacet procent.

Rusové také pravděpodobně zažijí hyperinflaci a z mnoha z nich se možná stanou milionáři. To až centrální banka přidá k hodnotám na současných bankovkách pár nul. Možná si za ně ale koupí jen chleba.

Reklama

Takové precedensy už známe, stačí vzpomenout na situaci ve Venezuele, kde na konci roku 2018 dosáhla inflace závratných 1,35 milionu procent, nebo v Zimbabwe v roce 2008, kdy na svém vrcholu meziměsíční hyperinflace dosáhla na neuvěřitelných osmdesát miliard procent.

Otázkou pak je, jak dlouho takovou situaci ruský finanční systém ustojí. V nejčernějším, ne ovšem nereálném scénáři může po kolapsu rublu přijít i krach celé ekonomiky.

Hodnotu ztrácely už v předobchodní fázi všechny ruské velké firmy jako Gazprom nebo Rosněfť, a to o třicet až čtyřicet procent. O celých 45 procent níže se obchodovaly futures na index moskevské burzy MOEX, jejíž webové stránky i celý systém ještě před otevřením parketu zkolabovaly, což platilo i po druhé hodině odpoledne.

Ruští regulátoři trhu během dne oznámili, že dnes moskevská burza vůbec neotevře. Velké ruské skupiny ale krvácely na jiných světových burzách. Například Gazprom na německé burze odepisoval až třicet procent hodnoty.

Pád akcií byl okamžitý. Takto to vpadalo na moskevské burze v ranní předobchodní aukci před jejím kolapsem. | Zdroj: MOEX.ru

Těžké to ale může mít i Evropa. Pokud nemáte natankovanou plnou nádrž, bylo by dobré to udělat. Cena ropy Brent totiž neustále stoupá a dostala se nad sto dolarů za barel. Ceny benzinu i nafty na tuzemských čerpacích stanicích tak zřejmě brzy překročí čtyřicet korun za litr a může být daleko hůř.

Daleko razantnější cenový šok by ale mohla přinést jiná energetická komodita. To kdyby kvůli odpojení Ruska ze SWIFT Rusové uzavřeli kohoutky s plynem. Plyn z Ruska tvoří necelých čtyřicet procent evropské spotřeby, v případě Česka ale jde téměř o veškerou spotřebu.

Naplněné zásobníky přitom máme podle premiéra Petra Fialy (ODS) na čtyřicet dní. A vzhledem k tomu, že takový objem ruského plynu nejsme schopni rychle nahradit, po uplynutí této doby bychom se museli částečně přepnout do jakéhosi energetického nouzového režimu.

„V případě přerušení ruských dodávek by se měl v každém státě začít připravovat a naplňovat plán podle příslušných havarijních stupňů a zároveň by se měli připravovat odběratelé na postupné omezování dodávek,“ uvedl Jiří Gavor v rozhovoru pro Forbes.

Cena plynu v reakci na čtvrteční vpadnutí ruských vojsk na Ukrajinu na holandské burze (TTF) prudce posílila nad 134 eur za megawatthodinu, v pátek ale klesla o téměř třetinu zpět pod sto eur a v pondělí se obchoduje lehce nad touto hodnotou. Pokud by ovšem došlo k uzavření kohoutků, dá se očekávat opět rapidní růst.

„V tomto případě nejde ani o cenu, jde o to, že dodávky není možné nahradit fyzicky. Není dostatek tankerů, terminálů schopných přijímat tankery na LNG v regionu a podobně. Tohle by se samozřejmě velmi rychle přelilo do inflace, ekonomiky a dalších parametrů, které ovlivňují náš každodenní život,“ dodává energetický expert Michal Šnobr.