Invaze ruských vojsk na Ukrajinu opět rozvířila ceny energetických komodit, které postrčila do nových výšin. Zároveň rozjela obavy, zda dojde k úplnému přerušení dodávek ruského plynu do Evropy – a otevřela otázku, co bychom v takovém případě dělali.

„Rusové budou dodávat plyn tak dlouho, dokud za něj budeme platit,“ uklidňuje situaci energetický konzultant a jednatel firmy ENA Jiří Gavor. Pro Rusy bude nyní důležité udržet si pověst spolehlivého dodavatele.

Ceny plynu v reakci na konflikt vzrostly během čtvrtka na rotterdamské burze (TTF) zhruba o třetinu nad 115 eur za megawatthodinu. Stále ale zaostávají za maximy z 21. prosince loňského roku, kdy byly o sedmdesát eur vyšší.

Plyn promlouvá do ceny elektřiny a ta u kontraktů pro příští rok vystoupala na své rekordní hodnoty přesahující 170 eur za megawatthodinu. Tranzity plynu z Ruska do Evropy přitom během čtvrtka proudily dle nasmlouvaných objemů.

Jenže za přerušením dodávek plynu nemusí stát samotné Rusko – může k němu dojít, pokud světové mocnosti v rámci odvetných opatření rozhodnou o odstřihnutí Ruska z mezinárodního bankovního systému SWIFT. Konec toku peněz by znamenal konec toku zboží. Co by to pro nás znamenalo?

„Evropa by přešla na dalo by se říci válečný stav, kdy budou mobilizovány všechny neruské zdroje,“ říká Jiří Gavor v rozhovoru pro Forbes.

Máme se bát, že Evropa zůstane zcela odříznuta od ruského plynu?

Nejpravděpodobnější scénáře mohou být uvažovány dva. Buď nedojde k přerušení a bude zachován tok plynu do Evropy na stávající nižší úrovni s cílem Rusů udržet si pověst spolehlivého dodavatele a naplňovatele dlouhodobých závazků. Z pohledu propagandy to pro ně bude velmi důležité.

Druhý scénář znamená naprostý konec dodávek ruského plynu, ke kterému může dojít i díky akci světových zemí. Rusové totiž budou dodávat plyn tak dlouho, dokud za něj budeme platit. A musíme za něj být i schopni platit, tedy musí být zachovány platební kanály. Pokud by tedy došlo k jakémukoli odstřižení od finančních toků, k výměně zboží včetně plynu přestane docházet.

A co přesně by nastalo v tomto nejčernějším scénáři? Co bychom jako Evropa dělali?

Evropa by přešla na dalo by se říci válečný stav, kdy budou mobilizovány všechny neruské zdroje. V první řadě by se začalo naplno čerpat z podzemních zásobníků, které by při současném nižším toku plynu vydržely do konce topné sezony.

Kdyby ale plyn ze zásobníků měl vykrývat kompletní výpadek ruských dodávek, pak by kapacity zřejmě došly daleko dříve. Netroufám si ale odhadovat, kdy přesně (česká vláda tvrdí, že zásoby plynu máme na čtyřicet dní, pozn. redakce).

Znamenalo by to, že bychom se museli uskromnit z pohledu spotřeby plynu?

V případě přerušení ruských dodávek by se měl v každém státě začít připravovat a naplňovat plán podle příslušných havarijních stupňů a zároveň by se měli připravovat odběratelé na postupné omezování dodávek. K výpadkům v kritické infrastruktuře, jako jsou například nemocnice, by ale dojít nemělo.

Všichni se budou snažit, ale zcela nahradit výpadky nedokážou.

Plyn se musí ušetřit jinde a v rámci omezeného odběru by jej nahradili průmysloví odběratelé. To by bylo nevyhnutelné, protože Norové, Alžířané nebo Ázerbájdžánci nám nemohou vykrýt výpadek miliard kubíků ruského plynu – nehledě na to, že terminály LNG (zkapalněného zemního plynu, pozn. red.) mají určité exportní kapacity a konkrétně ty americké pracují už na plný výkon. Kapacity prostě nelze nekonečně zvyšovat.

A v dlouhodobém hledisku? Nemůže nás zachránit LNG ze Spojených států?

Výpadek by rozhodně nemohly pokrýt jen americké dodávky. Pro představu, ruský import plynu do Evropy činí 150 miliard kubíků. Loňský import amerického LNG do Evropy byl rekordní, ale i když se Američané dostali na pozici číslo jedna, i tak činil pouze 22 miliard kubíků. Sami vidíte ten nepoměr.

Těžko také spoléhat na to, že USA zničehonic odstřihnou zásobování svým spojencům, jako je Jižní Korea a Japonsko. Ze strany Spojených států se ale dá očekávat určitý finanční stimul mířící na podporu rozvoje celého segmentu, protože pro ně je tato situace vynikající příležitostí, jak zaplnit najednou uvolněné místo na trhu.

Takže ano, všichni se budou snažit, co to dá, ale zcela nahradit výpadky nedokážou. Totéž platí i pro Katar, který jsem ani nezmiňoval, protože pro něj je dlouhodobě číslo jedna asijský trh.

Rusko samotné nám ale také dodává LNG, o něj bychom tedy přišli?

Na to se zapomíná, že Rusko je pro Evropu významný importér, i pokud jde o zkapalněný zemní plyn. Rusko je dokonce třetím největším exportérem LNG do Evropy. A tento dovoz by v případě politicky motivovaného přerušení platebního styku padl. K potrubnímu plynu z Ruska bychom tedy do výpadku museli připočíst i ruský LNG.

Dodavatelé LNG si teď musí mnout ruce…

Pro všechny producenty LNG jde o požehnání. Mají zajištěno, že prakticky jakýkoli objem plynu nyní vyrobí, prodají na trhu za dvojnásobek ceny. Kapacity ale nelze násobit.

Ceny plynu i elektřiny letí nahoru a nedá se očekávat, že by v blízké době klesly. Zvládne to Evropa? Nebudou sílit hlasy, aby došlo ke zmírnění zelené politiky, která skrze emisní povolenky zvedá cenu elektřiny?

Kdyby opravdu došlo k nejčernějšímu scénáři, zcela jistě by musela Evropa na chvíli zapomenout na Green Deal nebo na plán Fit for 55. Naproti tomu kdo by měl uhelnou elektrárnu, ten by měl velkou výhodu a začal by pálit uhlí naplno.

To by mohla být pro Česko, které má ve svém energetickém mixu zhruba z jedné třetiny uhlí, vcelku zajímavá situace?

V takovémto krátkodobém válečném stavu by se naše velká strategická nevýhoda ukázala jako výhodná pozice.

Kdyby došlo jen k částečnému omezení dodávek plynu například kvůli poškození plynovodu šrapnelem, jak velký by to byl problém?

Takové omezení by se vykrylo jinými cestami. To jsme si zažili, když byly v roce 2009 přerušeny dodávky plynu přes Ukrajinu. Tehdy dodávky tekly plynovodem Jamal a nyní máme v provozu ještě Nord Stream 1. Volné kapacity jsou i na polské a ukrajinské cestě.

Rusové mají přísný zákaz ostřelovat plynovody.

K ukrajinské trase mám ale jednu poznámku. Ve čtvrtek ráno byly na přepravním bodě Velké Kapušany (na hranicích Ukrajiny se Slovenskem, pozn. red.) připraveny větší objemy plynu než v předchozích dnech. To jen potvrzuje mou hypotézu, že Rus se bude snažit držet svou pozici spolehlivého dodavatele.

A muselo by jít opravdu o nějaký zbloudilý šrapnel, který by poškodil potrubí. Myslím, že sami Rusové mají přísný zákaz ostřelovat plynovody.