skip to main content
Knihy

Češi přišli na chuť komiksům. Loni jich tady vyšlo nejvíc v historii

Nejnovější film o Spider-Manovi válcující konkurenci v českých kinech jasně ilustruje, jak v posledních letech stoupla popularita příběhů o superhrdinech. A stále víc Čechů sahá i po jejich původním zdroji–– komiksech. Loni jich zde poprvé v historii vyšlo přes pět stovek, tuzemský trh tak už dávno netvoří pouze Čtyřlístek či Rychlé šípy.

Bez různých sběratelských edic a alternativních obálek byl rok 2021 z hlediska tuzemské produkce komiksů rekordní. Databáze ComicsDB napočítala 503 vydaných titulů, 529 včetně takzvaných variant. „Variantou označujeme komiksy, které jsou obsahem naprosto totožné, jen se liší formou. V databázi se snažíme mít všechny publikace určené primárně pro český trh,“ říká David Zachoval z ComicsDB. 

Na produkci se každoročně nejvíc podepisuje specializované nakladatelství Crew, které ve velkém překládá zahraniční komiksy do češtiny. Loni zde vyšlo 183 titulů, o čtyřicet procent víc než v roce 2020. „Zhruba čtvrtinu titulů roku 2020 jsme posunuli na další rok, něco jsme si schovávali až na to, až se otevřou knihkupectví. Letos jich máme naplánováno kolem dvou set,“ líčí šéfredaktor a spolumajitel Crew Jiří Pavlovský.

Zdroj ComicsDB

Druhým největším dílem přispěla nakladatelství sdružená pod společností Albatros Media, která je největším tuzemským vydavatelem knih. Albatros loni vydal přes padesát různých komiksů. Specializuje se na „klasiku“, jako je Asterix nebo Rychlé šípy, kde nedávno vyšla nově kompletní sbírka příběhů Jaroslava Foglara s obrázky od Jana Fischera. „Letos na ni naváže pokračování Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Marko Čermáka,“ nastiňuje šéf knižních nakladatelství Albatros Media Petr Baláš.

Oproti tomu druhé největší tuzemské nakladatelství Euromedia Group se zatím do komiksů příliš nepouští a vydává jen pár titulů ročně. „Je to i tím, že čeští autoři, kterých není mnoho, už většinou svého nakladatele mají a neradi přestupují. My této sféře nerozumíme natolik, abychom dokázali odhadnout, který komiks bude fungovat, a dáváme spíš prostor ostatním,“ vysvětluje šéf nakladatelství Antonín Kočí.

Když v roce 2020 udeřila pandemie, většina tuzemských nakladatelů produkci osekala. Problémy v dodavatelských řetězcích se totiž projevily i nedostatkem papíru a jeho výrazným zdražením. Situaci na trhu však zkomplikovalo i uzavření knihkupectví, což obzvlášť zasáhlo například společnost BB/art, která kromě vydávání knih provozuje i specializované obchody Comics Point.

Zdroj: ComicsDB

„Značka Comics Point je nedílnou součástí nakladatelství BB/art, minimálně po finanční stránce, a proto jsme museli mít v roce 2021 úsporný režim. Prodejny byly sice zavřené, ale nájmy se musely platit dál, mělo to velký vliv i na chod nakladatelství,“ uvádí šéfredaktorka Karolina Špičková. BB/art loni vydalo o polovinu méně komiksových titulů než v roce 2020.

Reklama

Jedním z mála nakladatelů, kteří předloni produkci nesnížili, bylo Comics Centrum, které svou produkcí komiksů cílí na náročnější fanoušky tohoto formátu. Letos však už počet vydaných titulů zřejmě nenavýší. „Naši čtenáři by si to jistě přáli, ale narážíme na strop toho, co jsme schopni kvalitně vyrobit. Momentálně je naší prioritou rozšíření prostor,“ vysvětluje šéf Comics Centra Václav Dort.

Rostoucí popularitu komiksů vnímají i knihkupci a „šlapou“ do nich čím dál víc. „Za důležité považujeme rozšířit nabídku o japonské komiksy manga, protože to je segment, který roste, alespoň v našich knihkupectvích. Trend k nám přichází z blízkých trhů, jako je Německo či Francie,“ říká marketingový ředitel Knih Dobrovský Adam Pýcha.

„Zájem o komiksy u čtenářů několik posledních let setrvale roste,“ potvrzuje marketingový ředitel Luxoru Adam Lebeda. I v této síti knihkupectví táhne japonská manga, v rámci loňské akce nazvané Manga mánie! se prodejnost některých titulů zvedla až o 400 procent. „Podporujeme také domácí komiksovou tvorbu, velký úspěch zaznamenala třeba historická série Návrat krále Šumavy,“ dodává Lebeda. Luxor svou nabídku komiksů postupně rozšiřuje, největší výběr má momentálně v prodejně na pražském Václavském náměstí. 

Papír zdražil až o polovinu.

Kvůli vysoké inflaci a přetrvávajícím pandemickým potížím se ani vydavatelé komiksů v posledních měsících nevyhnuli zdražování. Nakladatelství Albatros zvedlo ceny už na podzim, u novinek zhruba o padesát korun na titul, kvůli zdražování materiálu a služeb. „Část zdražení jsme byli schopni pokrýt z naší marže, ale část jsme do cen knih již museli promítnout,“ uvádí Petr Baláš.

„Hlavním zádrhelem bylo silné zdržení papíru. Tam se zvedla cena až o padesát procent. Což je opravdu rána, která už se na ceně nějak podepíše. Ale i tak se snažíme držet cenu co nejníže a sázet spíš na větší náklady, které pak srážejí cenu dolů,“ popisuje Pavlovský z Crew. Například u mangy se zde cena zvedla ze 189 korun za titul na 229. Kvůli cenám papíru, ale i energií zdražuje také BB/art. Například Comics Centrum se zatím zdražovat nechystá.

Popularita komiksů však nadále stoupá a nakladatelé se shodují, že na rozdíl od minulosti jsou mnohem významnější součástí kulturního mainstreamu. Kromě festivalů jako Comic-Con tomu nahrávají i úspěchy filmů o superhrdinech v kinech nebo seriálů na streamovacích platformách.

To se někdy odrazí na prodejnosti komiksů i v reálném čase. „První filmový Deadpool, který z relativně neznámého hrdiny udělal světový fenomén, měl okamžitý vliv na prodeje komiksů i jakýkoli další sortiment s touto licencí,“ říká Pýcha z Knih Dobrovský.

Pro nakladatele je však produkce komiksů mnohem náročnější než u klasických knížek. Minimálně co se týče nákladů, které jsou mnohem vyšší. „Rozdíl začíná většinou v barvě komiksu, oproti černobílému románu. Kromě práv platíte i za elektronická data. Většinou je formát komiksu větší než u románu a to znamená vyšší cenu za papír,“ vyjmenovává Špičková z BB/art. Dražší je i sazba komiksu a jeho tisk, celá produkce je zároveň časově náročnější než u běžných knih.

„Nové komiksy mají tu výhodu, že většinou vznikají již v počítači, ale staré tituly vyžadují také časově a finančně náročnou grafickou práci. Stovky hodin skenování a retuší vrací původnímu dílu jeho skutečnou podobu,“ dodává Baláš z Albatrosu.

Čtenáři si totiž potrpí na tištěnou podobu komiksu, jeho digitálním verzím se na rozdíl od e-knih příliš nedaří. „Možná je to i proto, že v digitální podobě se komiks nemůže stát sběratelským předmětem, ztrácí punc jedinečnosti. Ono také číst komiks v digitální podobě není pro každého příjemné,“ myslí si Václav Dort.