Polovina Čechů spoří do dvou tisíc korun měsíčně a každý šestý dokáže dát stranou za měsíc nejvýše pětistovku. Ti, kteří spoří, často nezacházejí se svými úsporami správně, a připravují se tak o výnosy.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který si nechala vypracovat Banka Creditas miliardáře Pavla Hubáčka.
Přestože Češi mají na depozitech uloženo 3,6 bilionu korun, což odpovídá přibližně 334 tisícům korun na jednoho dospělého, společnost je v tomto ohledu velmi rozdělená.
„I když se zdá, že jsou Češi spořivý národ, celkové úspory poloviny z nich nepřekročí hranici 100 tisíc korun. To platí dokonce i ve skupině lidí v předdůchodovém věku,“ komentuje průzkum Ivana Pícková, ředitelka úseku retailového bankovnictví a členka představenstva Creditas.
„Téměř polovina lidí v našem průzkumu přiznala, že by jejich úspory nepokryly ani tříměsíční výpadek příjmů,“ dodává.
Třetina Čechů má podle průzkumu úspory od sto tisíc do půl milionu korun. Další desetina má našetřeno mezi půl milionem a milionem a každý desátý má úspory nad milion korun.
Z hlediska nejčastějších cílů spoření si kolem 97 procent tvoří rezervu, 62 procent spoří na penzi. Na vlastní bydlení se snaží šetřit zhruba každý pátý, častěji jde o mladší lidi. Na dotaz, zda je jejich spoření pro dosažení hlavních cílů dostačující, odpovídá 63 procent lidí negativně.
Průzkum, do nějž se zapojilo 1050 lidí z celého Česka reprezentujících všechny věkové i příjmové skupiny obyvatel, podle Pickové ukázal, že Češi nezacházejí s úsporami správně.
Sedm z deseti v nějaké míře drží úspory v hotovosti nebo na běžném účtu. Naopak nástroje pro dlouhodobé spoření, jako jsou například fondy, využívá kolem 29 procent lidí. Přitom pravidelné investování do konzervativnějších sektorů i po menších částkách je pro tento účel jedno z nejlepších, míní Pícková.
Milion korun uložený na neúročeném běžném účtu nevynese za rok nic, stejná částka uložená na spořicím účtu přinese při dnešních průměrných sazbách roční úrok kolem 50 tisíc korun, upozornila.
Nejoblíbenějšími nástroji spoření jsou hotovost, ve které má úspory 71 procent lidí, a spořicí účty, které využívá 69 procent oslovených. Následují státem dotované produkty, jako je penzijní spoření a stavební spoření a investiční fondy. Penzijní pojištění má 64 procent dotázaných a stavební spoření 39 procent.
Z průzkumu také vyplývá, že ženy spoří méně než muži. Nejvyšší úspory mají obyvatelé Prahy. V hlavním městě je ale zároveň nejvyšší podíl těch, kteří neuspoří nic, je to každý desátý Pražan. Nejspořivější věkovou skupinou, a to jak co do měsíční úložky, tak do objemu úspor, jsou lidé mezi 45 a 53 lety.
