skip to main content
Investice

Investice pro běžné smrtelníky. Portu spravuje už deset miliard a míří do světa

Když Radim Krejčí přišel v roce 2017 za finančníky z Wood & Company s nápadem na robotickou investiční platformu Portu, musel je tak trochu ukecat. Retailové investování pro široké masy pro ně bylo pole neorané, ale rozhodli se dát tomu šanci. A dnes toho rozhodně nemusejí litovat.

Jen za poslední rok a půl se počet uživatelů Portu zvýšil z 20 na 130 tisíc a objem spravovaných peněz z miliardy korun na desetinásobek. Přispěla k tomu investiční horečka, kterou nastartoval covid a ještě umocnila inflace.

I proto teď Portu míří za hranice a chystá se „vyletět z hnízda“. V příštích letech by se tak platforma mohla odpojit od Wood & Company a začít fungovat jako samostatný fintechový startup.

„To je otázka roku až dvou. Ale zahraniční expanzi rozjíždíme ve velkém už teď. I díky našemu projektu Portu Gallery, což je jediná online investiční galerie v kontinentální Evropě,“ říká zakladatel Portu.

Boří tak představu, že investice do sběratelských předmětů jsou výsadou jen bohatých lidí. Přes Portu Gallery může do obrazů Františka Kupky či Pasty Onera, fotografií Františka Drtikola nebo šperků Janji Prokić investovat každý.

„Za určitou částku si pořídíte podíl v uměleckém díle, drahých kamenech nebo vzácné whisky. Investorů je třeba několik set. A když se předmět prodá se ziskem, tak každý podle investované částky získá příslušný výnos,“ přibližuje Krejčí.

Obdobných platforem je ve světě jen pár. Jedna existuje například ve Spojených státech a další ve Velké Británii. Krejčí tak věří, že s Portu Gallery má šanci uspět i v západní Evropě. Cílí na země jako Německo, Švýcarsko nebo Itálie, kde má sběratelství velkou tradici.

A za hranice míří také se samotným Portu. Ovšem na opačnou stranu. „Západní trh je robotickými investičními platformami nasycený. Vybíráme si tak spíše východní země. V současnosti Portu funguje na Slovensku, chystáme polskou verzi a plánujeme vstup do Maďarska a Rumunska,“ prozrazuje Krejčí, kterého investování zajímalo už od studia financí na Vysoké škole ekonomické.

Dvanáct let působil v Patrii, kterou opouštěl jako předseda představenstva Patria Online, a následně šéfoval Roklenu, kde mimo jiné stál u zrodu investiční crowdfundingové platformy Fundlift. „Pracoval jsem na spoustě zajímavých projektů. Celou tu dobu ve mně ale zrála myšlenka na to, jak zpřístupnit investování široké veřejnosti,“ líčí finančník.

„Když se příbuzní a známí ptali, co bych jim doporučil, nevěděl jsem, co jim s klidným srdcem odpovědět. Investiční kultura v Česku byla daleko za tou západní. A pokud investování člověk moc nerozuměl, tak měl na výběr maximálně ze stavebního spoření a podílových fondů,“ popisuje Krejčí.

Inspiroval se proto v zahraničí, kde fungovaly takzvané robo-advisory investiční platformy. Tedy jednoduché nízkonákladové nástroje, které sázejí na pasivní investování a automatizaci. Jejich uživatelé se tak o své portfolio nemusejí vůbec starat.

Objevovat se začaly po roce 2008. Jejich vznik přitom umožnily takzvané ETF fondy, které se snaží co nejpřesněji kopírovat vývoj podkladového aktiva, ať už indexu, komodity, nebo dluhopisu. Na rozdíl od klasických podílových fondů jsou obchodované na burze, a mají tedy vyšší likviditu.

Reklama

Stejným způsobem funguje i Portu, které je dnes největší robo-advisory platformou ve střední Evropě. „Neznamená to, že investujeme pomocí robotů a umělé inteligence, ale že klientům díky automatizaci navrhneme diverzifikované portfolio na míru podle toho, jaké si stanoví cíle, míru rizika nebo oblasti zájmu,“ přibližuje zakladatel Portu.

Snaží se tak demokratizovat přístup na trhy a podobně jako v případě Portu Gallery ukazovat, že investování není jen pro bohaté. „Portu je zjednodušená obdoba služby asset management, kterou můžete využívat v rámci privátního bankovnictví. K tomu ale musíte mít na účtě minimálně deset milionů korun, zatímco díky robo-advisory může investovat kdokoli i po malých částkách,” říká Krejčí.

Vedle ETF fondů si investoři mohou portfolio okořenit také dluhopisy nebo akciemi firem z trhu Start na pražské burze v rámci služby opPORTUnity, kde Portu nabízí zajímavé investiční příležitosti.

„Stále více lidí chce jako koření do svého portfolia kryptoměny, proto jsme spustili nový produkt Portu Crypto. Zároveň připravujeme speciální sociálně odpovědné ESG strategie a chceme dát lidem také možnost investovat do konkrétních akcií,“ popisuje Krejčí.

Portu přitom není zdaleka jediná investiční platforma pro širokou veřejnost v Česku. V posledních letech vznikla celá řada dalších nástrojů jako Fondee, Indigo nebo třeba Finax. A zájem o ně roste, protože čím dál více lidí začíná řešit, jak utéct před rekordní inflací.

„Další platformy neberu jako konkurenci, všichni taháme za jeden konec provazu. A ukazujeme, že investice jsou jedinou cestou, jak dlouhodobě ochránit peníze před inflací. Pro mě jsou tak konkurence spíš podílové fondy a banky, kam proudí řádově víc miliard. Na běžných účtech leží Čechům pořád neskutečné množství peněz ladem,“ říká Krejčí.

Postupně se ale finanční chování mění. Kvůli covidu a inflaci se především mladší generace začíná více zajímat o investování. A zatímco dříve šlo o doménu mužů, v poslední době podle Krejčího přibývá i žen, které na Portu tvoří asi třetinu investorů.

„Stále ale zaostáváme za zeměmi, jako je Německo nebo Spojené státy, kde je investování pro střední třídu naprosto esenciální způsob zhodnocování peněz. Obzvlášť starší generace Čechů je velmi nedůvěřivá. Často ani nechápe rozdíl mezi investováním a spořením. Ostatně podle našeho Indexu investiční gramotnosti si jen 44 procent Čechů uvědomuje, že při investování nejsou výnosy zaručeny,“ říká Krejčí.

Věří přitom, že další generace by na tom mohly být o poznání lépe. „Je důležité posílit finanční gramotnost na školách a už odmala děti učit, jak pracují peníze a jaká jsou rizika. Na Portu jsme zavedli dětské účty, které dětem spravují rodiče, ale zároveň se na nich mohou samy učit.“

Ve spolupráci s bankami také plánuje umožnit svým klientům mikroinvestování. Z každé platby by si tak mohli odkládat určitou částku na investice. „Můžete částky zaokrouhlovat nebo si stanovit konkrétní procento. Objemově s tím díru do světa neuděláte, ale nutí vás to k disciplíně. Když spotřebováváte, je dobré si zároveň peníze odkládat,“ podotýká finančník.

A investovat podle něj má smysl i v turbulentní době, kdy akciové trhy zažívají propad kvůli strachu z rychle rostoucích úrokových sazeb a obavám z recese. „Stále platí, že investice jsou dlouhodobý proces, a ani v krizi tak nemá cenu panikařit,“ uzavírá Krejčí.