Češi
by museli mít šest až osm týdnů
dovolené a ke svému obvyklému rozpočtu na dovolenou přihodit
dalších 15 až 25 tisíc na
každou ekonomicky aktivní osobu.
Jedině
tak
by
mohl
být podle
studie Economic Impact, již
zveřejnila
Asociace hotelů a restaurací, nahrazen výpadek způsobený
cestovnímu
ruchu úbytkem
turistů z ciziny kvůli
koronavirovému uzavření
hranic.
Protože
jde o nesplnitelné podmínky, závěr analýzy
je
zjevný:
odvětví cestovního ruchu čeká velký propad.
Studie opírající se o loňská data a letošní předkrizové předpoklady tak výrazně bourá naději, že by Češi, kteří tento rok nebudou cestovat do zahraničí tak masově jako jindy, mohli alespoň částečně pokrýt ztrátu plynoucí z absence cizinců. „Na domácí hosty se pochopitelně velmi těšíme, ale fakta jsou jasná,“ říká prezident asociace Václav Stárek.
Kromě
výrazně vyšší vynaložené částky a osmitýdenní dovolené
(přičemž lze navíc předpokládat, že zaměstnanci část
dovolené již vyčerpali během nouzového stavu) vidí asociace
další dva aspekty vedoucí
nutně
k útlumu.
Zaprvé: hodně Čechů má peníze vázané na účtech cestovních kanceláří a tyto finanční prostředky v řádu miliard budou domácímu cestovnímu ruchu chybět. A zadruhé: ubytovací zařízení budou využita pouze lokálně a převážně v letních měsících.
Východisko
z bídného stavu? Jediné a nepřekvapivé. „Otevření
hranic se sousedními státy, což jsou pro nás zdrojové země,“
sděluje
Stárek,
podle kterého je naopak kontraproduktivní koridor s Chorvatskem:
„Ne že bych nepřál Čechům pobyt u moře, ale bráno selským
rozumem, půjde o jednostrannou trasu – kolik Chorvatů asi
tak přijede
v létě k nám?“
Další
studie vytvořená pro asociaci hovoří o tom, že pokud by se
koncem
prázdnin uvolnily
hranice bez nutnosti koronavirových
testů
a následné karantény,
bude možné
zachránit zhruba 50 procent příjmů cestovního ruchu ve srovnání
s běžným
rokem.
„Je
to
pochopitelně málo,
přesto
to některé
podniky může doslova zachránit,“ uzavírá Stárek.